Labutí píseň by mělo být nějaké ohromující zakončení mojí práce na starém rámu. No ohromující to není. ale je to tak trochu v duchu toho, co si myslím o užitkových dekách a jejich prošití.
Rouškovka, nevím kolikátá, prostě další deka pro Klubko. Tentokrát sovičky. Ani se mě neptejte, jaký byl původní záměr, protože mi vyšla úplně jiná deka. Ale to nevadí. Baví mě, že mám něco s čím si můžu dělat co chci a jak chci. Mám volnou ruku ve všem a to mi nesvazuje ani hlavu ani ruce. Může a nemusí to vyjít a tím pádem to jde mnohem lehčeji. Plánované obšívání obdélníků přešlo do takového polosrubu a většinou jsem využila i barevné ladění látek od světlé do tmavé. Barvy jsou takové zatažené, takže i hodně barevná deka nepůsobí vykřičeně. Na poslední šití na Chrudoškovi jsem vybrala vlnky. Což je sice jednoduché, ale zase v duchu toho, co jsem v posledním měsíci propagovala.
Zadní strana flanel a rouno Valtherm 120. Nitě Isacord. Tady bych se trochu zastavila u barvy nití. To je problematická věc, kterého se často při prošívání obrázků celoplochem quiltující bojí. Já jsem to zmínila ve videu, kde prošívám top na taštičky (článek o taštičkách a odkaz na návod). Výběr barvy nitě se tedy odvíjel podle barvy soviček a všechno ostatní mě nezajímalo. Nebojte se celoplošného šití, nebojte se barev nití, ony se umí hodně přizpůsobit a hlavně NIC není zeď Ani obrázek ani bordura. Prošívání obrázky ruší jen v případě, že to sami chceme. Že se na to sami soustředíme. Samozřejmě hodně dělá fotka nebo pohled proti světlu. Ale sovičkám vůbec nic neublížilo, jsou tam pořád a je na nás jak je vnímáme. Protože to by nám pak mohlo i vadit, že na borduře jde šev přes kytičku nebo přes puntík a to nám většinou nevadí.
Kontrastnější nasvícení a sovičky. Vatelín bude časem splasklejší a deka při takovémto kompaktním prošití bude trvanlivá a praktická. A většinou se takto na deku nebudeme dívat.Chrudošek (rám) je sice věc. Ale je to kus mého života, takže na něj koukám s nostalgií. Musím si dát závazek, že nebudu dávat už věcem jména. No ale copak se to dá vydržet?
Deka vypadá skvěle. Chrudoška za mně pohlaď. A věcem dát jméno musíš, jinak nefungují. Viz Jaruška. Dokud neměla jméno zlobila. Jen co jsem ji pojmenovala jede suprově.
OdpovědětVymazatChrudošek jede daleko a je mi z toho smutno. Snad ještě poslouží. Je to dobrý rám a je ho kousek vlastně i u tebe. J.
VymazatDeka je nádherná, veselá, je vidět, že i z obyčejných látek se dá udělat skvost. Jani, jsem ráda, že tě znám a mám.
OdpovědětVymazatZdeni díky. Však my víme, kdo je tady přeborník ve zpracování "obyčejných" látek. Jsem ráda, že šijeme "spolu". Jana
VymazatZapomněla jsem podpis~Zdena K.
OdpovědětVymazatJani, pokud rám není tvá cesta, nejde to jinak, je třeba se rozloučit. Ale práce na něm jsi měla také nádherné. Škoda, že kolem mě někde není někdo, kdo by jej měl, docela bych si práci na rámu ráda vyzkoušela. Ale třeba to také není moje cesta, zas tak často deky nešiju, takže ani neprošívám.
OdpovědětVymazatVe výsledku-deka opět parádní a máš s ní spojený další krok ve své tvůrčí práci.
Hani, on není rám jako rám. Já rám mít budu dál, ale trochu jiný. Ale je pravda, že to není moje srdeční záležitost. Ulehčí to práci a já prošívám docela dost. Budu prošívání nabízet, asi od března, uvidíme, jak to půjde. Už jsem s tím koketovala loni. Zatím tak pro známé a jeden klub a uvidím, jestli mi to půjde zdravotně. Takže tak nějak to je. Na rámu je jiná práce než pod strojem. Já mám ráda obě možnosti, ráda sednu za stroj, protože na rámu mě bolí záda. On je taky rozdíl longarm na stole a malý domácí stroj. Moje Borbála je skvělá v tom, že má hodně prostoru a s kruhy mám luxusní prošívání v sedě. j.
VymazatOpět krásný výsledek!
OdpovědětVymazatDěkuju moc. Vylezlo to tak nějak neplánovaně, ale to je na tom super. J.
VymazatJednoduchá a aká nádherná ... tlieskam, Jani!!!
OdpovědětVymazatMarti, díky moc. Já jsem ráda, že je zpracovaná další hromádka. Původní záměr zkusím z něčeho jiného, nakonec možná zase bude výsledek úplně jinak. J.
Vymazat