pondělí

Vlastní návrh?

Většinou v létě se bavím skládáním různých vzorů nebo jejich navrhováním. Tak vznikly kachle KLIK a další vzory, které jsem navrhovala na počítači. Ale také si ráda skládám deky v mobilní aplikaci Quilt Cat. Psala jsem o tomto programu TADY - KLIK.

Vytvářím si samostatné bloky nebo deky. Protože na dovolené jsem horkem nemohla ani háčkovat, tak jsem si navrhovala nějakou pánskou deku pro M. Když píšu navrhovala, tak jsem většinou skládala stávající bloky (jsou to bloky tradiční a tedy ani v aplikaci není nic nového a převratného).
Přesto používám výraz navrhovala. I když jsem si návrhy sestavila z bloků už dávno někde zaznamenaných. Dovolím si k tomu něco napsat.

Pokud je quilt sestaven z více bloků a takto vytvořena nová kombinace, jedná se o autorský návrh. Mohou vzniknout stejné nebo velmi podobné nezávisle na sobě, ano to se stát může. 
Pokud už někdo takovou kombinaci vytvořil (navrhnul) a někdo to ušije s využitím původního návrhu, tak už to autorské dílo není, je to interpretace něčí myšlenky. I když si interpret autorského díla sám vypočítá velikost a udělá si vlastní postup, tak to není jeho autorské dílo. Dokonce ani pokud přidá nějaký nepodstatný prvek, tak se stále nejedná a autorské dílo.
Stejné je to třeba s tkaním. Skoro na každý vzor jsou různá schémata, těžko se vymýšlí něco nového. Pokud je sestaven do vlastního výrobku v nějaké nové kombinaci, je to výrobek originální, tedy autorský.

Uvést zdroj inspirace není to slabost, naopak. Současně to je úcta k autorovi původního díla nebo jen myšlenky, která je pro vznik nového díla zásadní. Nové provedení je občas i lepší, ale stále je tady ta pilotní myšlenka. Představte si to jako píseň. Já často hledám, kdo napsal text a hudbu a interpreti pak mohou věc jen povýšit.

Tolik k tématu, které občas s někým probírám a bohužel, obvykle na sociálních sítích, narážím na absenci nebo ignorování morální kvality - ocitovat autora myšlenky. Omlouvám se za tohle nepříliš populární téma, ale přijde mi důležité.

K mým návrhům. Nechci tvrdit, že jsem navrhla něco výjimečně originálního, ale skládala jsem bloky sama a dlouho hledala vhodné kombinace a tak je možné, že někde takto navržené kombinace jsou. A to především u prvních tří dek, které jsou složené vždy jen ze dvou bloků. Pokud nějakou deku podle mého návrhu ušijete, ráda ji zde zveřejním.

Jednoduchý vzor, ale z vhodných látek bude efektní.
Použité bloky
Druhý návrh je vlastně jednoduchý nine patch. Skládá se ze dvou snadných bloků.

Přidávám i návrh jak mi zobrazí bloky aplikace. Samozřejmě každý dílek je možné vytisknout jako šablonu nebo zobrazit jeho verzi i s přídavky na švy tak, jak si je předem zvolíte.


Třetí deku jsem navrhla pro jednu konkrétní látku, pro kterou jsem neměla využití.
Hotovou deku můžete vidět TADY KLIK.
Zde je dobře vidět, jak použité bloky vypadají, přesto je ještě přidávám v náhledu.

Čtvrtý návrh vychází z návrhu předchozího a už je to trošku víc autorské dílo ve smyslu podobného provedení. Napadlo mne nakombinovat půlené bloky (HST). Druhá polovina půleného bloku je vytvořena bloky v různých mřížkách. Bloky jsou částečně z databáze aplikace, některé jsem vytvořila.
Poslední návrh vznikl po cestě z dovolené a to díky protihlukovým stěnám na dálnici D48. Ve stejný den!!! dala kamarádka jako inspiraci práce jednoho skvělého návrháře. Na jeho práce se můžete podívat ZDE. A možná, že až budu deku šít, že se budu inspirovat a udělám proužky různě široké.
Návrh vznikl ještě v autě, kdy jsem neviděla na mobilu, že ty čárky jsou na stěnách dvě. Spirála byla na jedné ze stěn a šikmo ji mám proto, že jsem to takhle v rychlosti vyřešila, aby to připomínalo čárky na stěnách.
 Napište mi jaká je Vaše inspirace. Pokud by jste chtěli některý z mých návrhů šít, budu ráda. Samozřejmě to vyžaduje základní znalost výpočtů. Tu, kterou budu šít nakonec já, rozpracuji podrobně a zdokumentuji. 
Krásné léto plné inspirace přeji. jamala
P.S. Ještě přidávám jeden návrh, který jsem použila jako upoutávku na tento článek na Facebooku.

Pokud jste na můj blog zavítali náhodou. tak nabízím možnost odebírat nové články. K odběru článků na tomto blogu se můžete přihlásit v kontaktním formuláři. Je to zdarma a v souladu s ochranou osobních údajů. Jen vám neuniknou žádné články z obou mých blogů.
Je nutné zadat verzi pro web a formulář najdete v bočním sloupci. 

1 komentář:

  1. To je potřebný článek, Jamalko. Řekla bych, že obecně se u nás duševní vlastnictví příliš nectí. Po dlouhých úvahách jsem došla k názoru, že to je smutné dědictví socialismu. Dodnes v diskuzích zaznamenávám ozvěnu onoho pověstného "já jsem dělník a kdo je víc". Ráda bych předeslala, že si vážím každé práce a že obdivuju dobré řemeslníky a vůbec všechny, kdo svou práci rukama dělají s láskou a fortelem. Během svého života jsem dělala ledasco, tedy i manuální práci. Manuální práce je mám koníčkem, ať je to práce s textilem nebo práce na zahradě. Nicméně spousta lidí, kteří si vydělávají rukama, pohrdá "běloručkama", vzděláním, vědou a kreativní činností i lidmi, kteří se těmito činnostmi zabývají. Z toho přece chleba nevzniká. Ale on vzniká. Chleba, auta, oblečení, silnice i stavby. Nebo i léčebné postupy. Všude, kde jsou na konci ruce, tomu předchází spousta činností, ve kterých je zapojena hlavně hlava. Od tohoto zlehčování (či dokonce pohrdání) duševní prací se odvíjí neúcta k této práci, která je tím větší, čím méně toho člověk sám vymyslel. Buď proto, že mu není dáno, nebo že je to příliš namáhavé. Vymyslet, vyzkoušet, sepsat. "No prosím vás, kdo by to dělal, když se to dá najít na netu a použít. A proč bych měla psát, kde jsem to našla a kdo to vymyslel, vždyť přece o nic nejde. To přece vymyslí každej a navíc každej přece šije podle toho, co kde najde." Ano, spousta lidí to dělá, spousta lidí kopíruje, krade duševní vlastnictví druhého, bohužel. Právě proto, že to sami nevymyslí.
    Autorská práva se u nás zatím stále nectí a neřeší. Někdo dokonce ukradené postupy vydává za své a prodává je. Nebo prodává výrobky podle nich zhotovené, aniž by uvedl autora. V tomto případě by se měl autora zeptat, zda může prodávat jeho duševní majetek. Nebo ho alespoň minimálně uvést. A to i v případě, když si podle cizího návrhu ušije něco jen pro sebe a pro radost. Ona každá lež má krátké nohy a chlubit cizím peřím se nikdo nemá. Ostatně autoři si své návrhy poznají, když na ně na internetu narazí v provedení někoho jiného, kdo je vydává za své dílo. Pak se takový nečestný "autor" může dočkat toho, že bude veřejně obviněn ze zneužívání cizího duševního vlastnictví. Bohužel se ale zatím zdá, že to nikomu nevadí, že se ani nezastydí. pro mě je to nepochopitelné.

    OdpovědětVymazat