pátek

Hugo v ostrém provozu

Dnes slavnostně. Slavnostně, protože jsem si s Hugem přestala hrát a šla jsem už opravdu vážně quiltovat. Původně jsem měla v úmyslu vyzkoušet quiltování s Hugem až mezi vánočními svátky, ale nevydržela jsem to. Kamarádka ušila deku, kterou mi věnovala, že ji mám prošít a darovat na charitu. Quiltování pod strojem je hodně jiné s malým čtverečkem látky a jiné s velkou dekou. Velikost je 2 x 1,5 m, nitě Amann Isacord a jako výplň jsem použila termolín 80. Chtěla jsem si vyzkoušet i pravítkovou patku, tak jsem šila trochu i podle pravítka. Kytičky tam původně měly být, tak jsem je tam udělala.
Jsem nadšená z velkého prostoru a hlavně hladkého chodu stroje. Jsou tam ještě nějaké věci na doladění, ale nejsou neřešitelné.




Taky se rádi díváte do dílen přes okno? Já ano.


Jako vždy jsem si vzor nejdříve kreslila ve skutečné velikosti. Hlavně proto, abych věděla, jak bude vypadat v omezeném prostoru v rohu.

Něco o quiltování na průmyslovém stroji. 

Není to pro mne žádná novinka. Už dříve jsem quiltovala na starší průmyslové Minervě. Další průmyslový stroj je můj Mundlos. I to je stroj průmyslový. Nejednou jsem zájemkyním o quiltování na šlapacím stroji vysvětlovala, že můj stroj je stroj krejčovský, tedy průmyslový s delším ramenem. Domácí šlapací stroje měly vzdálenost těla od jehly max. 20, spíše 17cm. 

Ještě bych chtěla napsat, že quiltování pod strojem je přece jen jiná discipína než na rámu. Nedávno o tom mluvila Angela Walters. Říkala něco v tom smyslu, že je to jako mluvit dvěma jazyky. A že musela quiltování pod strojem znovu trénovat, když začala natáčet videa. Já myslím, že si to spousta švadlenek neuvědomuje. U quiltování na rámu, které ukazuje profesionální quilterka vidím povzdechy, takhle to nikdy nedokážu. Nejraději bych se zeptala? A vy máte longarm? Je odlišné jezdit kolečky, nebo tahat deku pod strojem. Mít regulaci stehů, nebo všechno řídit rukama a rytmem. Mít napnutou deku v ploše a na ni kreslit, nebo mít napnutý kousíček mezi rukama v rukavicích a vidět jen tu malou část. A proto se není možné vyrovnat quiltování na rámu. A je dobré si to nastavit v hlavě, že tohle je něco jiného a nesnažit se toho docílit pod strojem. Není to ani nutné. Mám svoji deku ve svých rukách, prožiju si každý steh a nemusí být dokonalý.

Proč jsem zvolila průmyslový stroj na quitlování pod strojem

Výhody: *Průmyslový stroj je stavěný na větší zátěž. Quiltování je velká zátěž stroje. Několikahodinové quiltování, které se opakuje častěji, každý stroj nezvládne. Domácí elektronické stroje mají spoustu zbytečných funkcí, které většina švadlen nevyužije. Ale na trvalou zátěž stavěné nejsou.
*Zpravidla dlouhé rameno. Vhodný je stroj bez jehelního podávání, na lehké a střední materiály. Takový stroj má zpravidla  kolem 26 cm vzdálenost od jehly. Hugo má prostor 28 x 14 cm.
*Stroj je zapuštěný do stolu. Je to lepší než přídavný stolek. 
Nevýhody: *Nejde s ním cestovat na šicí setkání (nepotřebuji).
*Zabírá místo. Rám zabírá místa mnohem více.
*Nemá ponoření zoubků podavače. To není takový problém. Dají se zakrýt nebo vymontovat. Podrobněji o tom píšu v návodu na volné quiltování. A protože je ideální mít vyčleněný stroj na quiltování, tak nevidím takový problém, mít jeden stroj bez podavačů. Navíc je kdykoliv mohu vrátit.
*Výběr patky. Velmi složitá odpověď. Jak vypadá patka, která je určená pro průmyslový stroj? Nebudu dávat odkaz, ale hledejte číslo patky 160342. Patka se podobá prohnuté zipové patce s otvorem uprostřed. Pokud chci jinou patku, tak díky typizovaným rozměrům mnoha strojů, lze patku nahradit patkami jinými, ale někdy je nutná úprava, případně není možné patku použít z nějakého důvodu (zabudované světlo, silná patková tyč) vůbec. Tady hraje roli rychlost stroje a při všech alternativách je nutné s tím počítat a rychlost snížit. Patky se kterými lze experimentovat jsou patky na poloprůmyslové stroje (quiltovačky). Ze starých strojů například Višňja. Máte-li zájem o podrobnější info, pište na můj e-mail uvedený v kontaktech. 

Starý versus nový.
Já už o tom psala, pro mne starý. Nechci nové věci, když ty staré jsou za zlomek ceny a jsou zcela funkční. Nové stroje mají tichý chod, což je velká výhoda. Většinou už počítají s osvětlením. 
Jak jsem vybírala stroj.
Já jsem si koupila nejdříve patku a k ní jsem hledala stroj. Měla jsem jasně dané, jakou patku chci na stroj dostat. Ve hře tedy byl motor na Mundlos nebo další stroj. Vyhrál další stroj, protože chci ještě na šlapacím stroji občas prošívat. Šla bych asi do nějaké starší originál Juki, ale Huga manžel dovezl už dříve a další stroj bych pořídila jen, kdyby to na něm nešlo.

Co Hugo umí.
*Je možné snížit rychlost šití. Je to na něm trošku komplikované, ale jde to. Funkce se nastavuje přímo na motoru. Jsem sice zvyklá z Minervy na regulování šití pedálem, ale když se soustředíte na pravítka a manipulaci s nimi, tak je dobré mít maximální rychlost omezenou. Plná rychlost průmyslového stroje není vhodná na quiltování. 
*Je možné polohovat jehlu pomocí pedálu nahoru, dolů, mám tedy volné ruce. Stroj má odstřih, který jsem odpojila od motoru, aby mi pokaždé při zvednutí jehly neodstřihl nit.
*Pedál je na obě nohy, praktické při celodenním quiltování.
*Lze snížit výšku stolu. Sedím tedy přesně tak, jak potřebuji. Moje kolena a lokty jsou v pravém úhlu. Ramena dole. To je VELMI důležité. Pro představu - nový stroj postavený na desce starého šlapacího stoje. Výška je vlastně vyšší o dalších několik centimetrů vyšší než byl původní stroj. Možná se dá šít se strojem pod bradou, ale nedá se na tom quiltovat.
*Kolenní páka je samozřejmost u průmyslového stroje. Hugo jinou možnost zvedání patky ani nemá.

Dostávám se k ceně.
Pořízení stroje + nové cívkové pouzdro 3 000,- , patka na quiltování 700,- quiltovací podložka 650,- (není nutná, ale opravdu špatně to po stroji klouže, lze nahradit podložkou na grilování, kterou je nutné opatřit dírkou a přilepit. Pořizovací cena je poloviční, takže dávám přednost originál podložce, která sama přilne). Celkem necelé 4 500,-  Nepočítala jsem lampičku.

Nový průmyslový stroj bude začínat na 13 000,- ,  poloprůmysl quiltovačka stojí 30 000,-, kvalitní elektronický stroj s delším ramenem přes  50 000,-, longarm na quiltování pod strojem 180 000,-  Uvádím jen pro porovnání. Samozřejmě není možné nahradit speciální stroje. Ty jsou vyvinuté ke svojí práci, která je na nich mnohem příjemnější a má jiné možnosti.

Video: Patky pro průmyslový stroj - volné quiltování

Ale hlavně. Myslím, že je důležité nebrat quiltování příliš vážně. Není důležité napodobit quiltařku na rámu, ale mít vlastní styl. Nemusí být na všem free motion quilting, rovné čáry jsou krásné. Nic nenahradí ruční prošívání.

Pokračování článku TADY

Na závěr dnes přidám ještě video, které jsem natočila na přání. Rovné šití je možné i bez kráčející patky. Prošila jsem takto dříve spoustu dek. Video byla trochu  nepřipravená rychlovka, takže co jsem neřekla, je připsané pod videem na YouTube. Pokud video nevidíte, odkaz TADY.

Přeji krásné a klidné dny. Jana

8 komentářů:

  1. Jani, díky za čas a energii, kterou věnuješ svým článkům. Je to pro nás všechny moc a moc poučné. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško, děkuju moc. Jednou mi dokonce quilterka napsala. že ženy to odradí od patchworku, když si deku prošívají samy pod strojem. A tak jsem o tom dlouho nechtěla psát. Nikoho nenutím, jen nabízím alternativu. Já bych si deku ke quilterce nedala, nebyla by to moje deka. Já myslím, že je jen potřeba najít ten správný přístup. Zvolit správnou techniku, dát si do deky adekvátní vatelín. Díky moc za komentář. Jana

      Vymazat
  2. Jani, deka je proquiltovaná nádherně. Huga jsi si evidentně dobře osedlala :-) Tak ať vám to spolu šlape v souladu co nejdéle. V každém tvém článku se dozvím nějakou novinku, díky ti za ně. Jako dneska o termolínu s příměsí. Prosím, pokračuj, hltám každé tvé slovo. Krásné svátky! Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na Facebooku diskutovaly švadlenky o vhodném vatelínu. Mimo jiné tam bylo, že Termolín není vhodný do deky. V této dece je Termolin a deka je měkká. Já mám ještě zbytky jednoho nestandardu, které jsem měla koupit tenkrát více. Prošívání pod strojem paráda, neklouže. A po vyprání byl měkčí než hlazený, chystám se o tom psát. A s Hugem moc děkujeme. Je to další úžasný chlap mého života. j.

      Vymazat
  3. Děkuju, Jamalko. Zase jsem se dozvěděla něco nového. Dosud mě nenapadlo, že hlazený vatelín klouže, zvláště s lepidlem, přitom je to logické. Svého času jsem lepidlo sice používala, ale v podstatě jen kvůli tomu, abych zádíčka i top na vatelín dobře uhladila. Vždycky jsem pak ještě sendvič prošpendlila.
    Co se týče prošívání jedním směrem, já raději jezdím tam a zpátky, protože se mi líbí ten efekt, který to dělá. Také si často prošiju deku ve vzdálenosti 12-15 cm a pak vyplním plochu mezi tím šitím sem tam v ne zcela pravidelných odstupech. Svislost si kontroluju malířskou páskou, lepenou od toho základního prošití. Ale to záleží na tom, co kdo od rovného prošití očekává.
    Rovné prošití mám ráda a občas mívám pocit, že je náročnější, než volné quiltování. :)
    Děkuju Ti za sdílení svých znalostí a zkušeností. A buď si jistá, že kdybych se teď měla rozhodovat o druhém stroji, určitě bych si místo Horizona pořídila "šestnáctistovku". Na rozdíl od Tebe bych musela jít do nového stroje, protože i když mám doma poklad, pan M. to není. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko to je jedno jestli nový stroj nebo starý. Ta filozofie je v té výdrži stroje. Já to mám ještě nastavené tak, že žádný nový už nechci. Ale nebyla jsem vždycky taková. Kdysi jsem toužila po nové Bernině místo Aurory. Ani tu bych dnes už nevyměnila. Nechávám si ji, protože někdy nějaký ten strečový steh nebo podobný potřebuji. Co se týká rovného prošívání, tak to je přesně ono. Záleží co od toho očekávám. Já jsem chtěla jen ukázat, že je k tomu potřeba přistoupit trochu jinak, když držím látku. A je pak na každém, jestli efekt (pro někoho nežádoucí) chce. Já prošívání vždycky dlouho vymýšlím, neumím to jenom tak prásknout. A pak nejednou přijde vzor, který už se tam usadí a nechce pryč. Tady jsem vůbec nechtěla kytky, ale Renata je tam začala dělat a pak to vypárala. Jinak než já, ale já už jsem je tam musela dát. A pan M. a Hugo. Už to vypadalo, že budu muset sehnat opraváře. Ale nakonec se do toho vlomil a nastavil ho. Ono mu nakonec nic nebylo, jen to čínské pouzdro nebylo přesné. Díky, Pady

      Vymazat
  4. .... zase krásné povídání....jsem moc ráda, že tě tady máme......a p.M zasaď do zlata,,!!!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No nevím jestli krásné, nacpala jsem tam toho až až. M. je zlatíčko. Jenom v poslední době pořád vyrábí víno s na stroje ho už musím dost dotlačit. J.

      Vymazat



Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.