Já / about me

Od malička se věnuji ručním pracím. Ne, takhle jsem nechtěla začít...

Faktem ale je, že když babička šila celý den, stála jsem a koukala na jehlu šicího stroje. Když jsem si hrála, jedině na obchod s látkami a s prababičkou jsme šily látkové panenky. S babičkou, která pocházela z jižní Moravy jsme vyšívaly.
Babička mi svůj šlapací stroj nechtěla půjčovat a jednoho dne mi rodiče koupili stroj Piko. Byl na baterky a dalo se šít na baterky nebo na kliku. Baterky byly drahé a tak jsem šila na kliku. Stroj měl jen horní nit, dole tvořil řetízek.
Brala jsem si stroj na půdu, kde byla krabice látek, které tatínek dostával na čistění rukou. Plátna, tesily. Začala jsem si šít první oblečení. První vesta měla jeden díl otočený rubem nahoru, nevěděla jsem, že si musím střih stranově převrátit. Dole tunýlek a v něm můj první háčkovaný výtvor - řetízek. A byl základ na háčkování a pak i pletení.
Opravdický šicí stroj, Veritasku, jsem dostala už v sedmé třídě. Navštěvovala jsem kurzy šití, učila se od mojí tety, která šila celý život oblečení na zakázku především společenské šaty a kostýmy. Oblíbila jsem si konstrukce střihů, sháněla jsem různé střihové školy, učila šít na nestandartní postavy a začala jsem se zajímat o krejčovské zpracování. Rozpárala jsem babičce kostým, abych viděla, jak to má uvnitř vypadat. Šila jsem i saka a kabáty.
Přišel patchwork, šití pro děti.
.

Vášeň pro šlapací stroje se vyvinula až mnohem později. Nejdříve jsem toužila po stále dokonalejších strojích a najednou se to zlomilo. Zjistila jsem, že takhle vlastně šít nechci a začala jsem šít na šlapacích strojích a zkusila jsem i quiltovat. Můj první šlapací stroj byl hned s entlem a byl to Mundlos Originál Victoria. Rodina Mundlosů se mi rozrostla a mám nejen tento menší, ale i krejčovský s dlouhým ramenem. Často slýchám: Já jsem na šlapacím stroji začínala šít. A já dodávám, že já na nich končím.


Přijměte pozvání do mého světa. Světa šití a dalšího tvoření, především háčkování a pletení.
Kromě mé práce pro radost a také pro Deky z lásky, což není výdělečná činnost, ale charitativní práce pro postižené a nemocné děti, najdete u mne na blogu spoustu rad a návodů. Vše zdarma a tak prosím o respektování autorského práva a využívejte k osobní potřebě, nikoliv komerčně. Děkuji Vám a přeji krásné tvoření. Jana


Refence:


  • V roce 2017 jsem se předváděla quitlování na na šlapacím stoji Lada 77 na 11. mezinárodní výstavě Prague Patchwork Meeting. Zájem o šlapací stroj byl stejný jako o Berninu na rámu. Hlavně pánové se snažili vysvětlit svým manželkám, že stačí Lada za 500,- Kč a nepotřebují Berninu za 600 000,- .
    Celou výstavu se mnou absolvoval i můj manžel, který trpělivě radil, jak na údržbu starých strojů.

  • Šlapací stroje a okouzlily i Lori Kenndy, která mne vyzvala, abych zkusila quiltovat její vzory.
    Moje práce se jí zřejmě líbila a napsala článek, který najdete TADY. 
    Lori Kennedy je známá quiterka, autorka mnoha quiltovacích vzorů. Vydala tři samostatné knihy, na některých se podílela. Nazdar Lori, Thanks so much.