Čemu věnovat svůj čas...

Název jsem si vypůjčila z komentáře od HelyF. Přesně vystihla to, o čem přemýšlím. Nebudu psát o tom, co všechno se mi honí hlavou Myslím, že docela stačí, když napíšu na co se chystám, na co se těším. 

V minulém příspěvku jsem slibovala, že představím zimní projekt přírodního barvení, který jsem si vymyslela. Zatím mám hotovou jednu zimní deku. Tou byla #mojedekazkuchyne . Další zimu jsem pak bavila z přírodnin, které jsou v zimě dostupné a vhodné k barvení. Tento projekt najdete pod štítkem #mojezimnideka. Tady mám zatím jen nabarveno. A letos jsem si vyhlásila sama pro sebe projekt #mojecibulovadeka. Budu se bavit tím, co jsem schopná cibulí nabarvit, zkusím různé látky a mořidla, abych docílila různých odstínů. Přidám nějaké otisky a myslím, že tím pádem budu mít dost barev. Vlastně by stačila jen jedena barva kombinovaná s neběleným plátnem. Už teď vidím, že by toho bylo na více projektů. Jen bych ještě ale měla zmínit, že cibulová barva není z těch nejstálejších, přesto se na ni těším. No a zároveň je to spojení dvou mých velmi zřetelných cest. Přírodního barvení a recyklace (upcyklace).
Do barvení se pustím až budu pořádně topit v kamnech, abych využila teplo hned dvakrát.

Minule jsem také psala, že mám nějaké povinnosti. Tedy prošívání a každoroční šití mikulášských punčoch. Prošívám deku pro kamarádku. Není to typická zakázka, takže jsem šití pojala spíše jako výzvu pro sebe. Mám volnou ruku a zvolila jsem prošití, které možná bude vypadat jednoduché, ale rozhodně jednoduché není. Ony ty krucánky jsou často jednodušší než strohé prošití s pravítky. Nicméně, chtěla jsem zkusit, zda to dám. A až bude deka prošitá, bude k vidění v albu Zakázkového prošívání, pokud Vás zajímá, jak to dopadlo. Odkaz na album je v levém sloupci a také můžete album sledovat.

Když jsem vymýšlela prošívání bloků, tak jsem si návrh čmárala v programu QuiltAssistant. Často jsem o něm na blogu psala, pokud ho ještě neznáte.

Co se punčoch týká, tak mám zatím jen jednu. Původně jsem si vyhradila dopoledne, že ušiju vzorky, ale chtěla jsem na šití použít stroj, který delší dobu stál a v podstatě jsem celé dopoledne čistila a seřizovala právě tento stroj a když už jsem v tom byla, tak jsem udělala důkladnou očistu overlocku. Ale i takové práce jsou součástí šití. Tak alespoň přidávám video, jaké látky si ve školce pořídili letos.

Co mi ještě udělalo radost? Helenka z Klubka mi poslala obrázky předání charitativních dek, které jsem Klubku věnovala. A tady je moje třetí cesta. V tom mém plánování má jistě velký díl charitativní šití. A je to vlastně skvělý způsob jak šít přesně to, co se mi chce a jak se mi chce. Bez stresu, bez soupeření. A tím myslím soupeření sama se sebou. Prostě jen tak šít, nic si nedokazovat, všechno je totiž správně. Tyhle deky pro Helenku (Klubko s nití pomáhá) jsou asi nejvíce svobodná práce, kterou mohu nechat prostě jen plynout. Nachystala jsem pár starších knížek, kde jsem objevila jednoduché quilty vhodné na charitativní deky. Někdy příště je také představím.

Tolik tedy moje zamyšlení nad tím čemu věnovat čas a co pustit. Pro mne je vždycky na konci mojí práce důležité, když můžu napsat: Užívala jsem si to, škoda, že už mám hotovo. A nikdy: Konečně hotovo!

Ještě přidám jedeno video. Bude se hodit, až vstaneme od stroje:

Jo a po večerech se trochu snažím háčkovat, ale protože spím stále ještě venku (přesněji na dnešek jsem spala asi naposledy). Večery venku na háčkování už nejsou, ale snad do příště bude co ukázat. Mimochodem spali jste letos venku? Já spím v přístřešku, takže to není žádné zálesáctví. Střechu mám nad hlavou, ale jinak otevřený prostor ze kterého krásné vidím na hvězdy. 

 Krásné listopadové dny. jamala