pátek 15. října 2021

Nastal čas

na nějakou změnu. Dlouho jsem váhala, když jsem dostala nabídku napsat knihu. Dobře jsem věděla co to obnáší, kolik je to práce. Odměna víceméně symbolická. Já mám skvělého kamaráda, který mne už několik let podporuje v tom, abych ukazovala svoje práce a díky němu vznikl i tento blog a www stránka jamala-jamala.cz, kterou mi vytvořil. A dlouho dobu je přesvědčený i o tom, že bych měla napsat knihu. Nebude to kniha návodů z mého blogu, ani kniha o strojích, ani o recyklaci a už vůbec ne o přírodním barvení a tisku. Bude to kniha o volném pohybu. Přesněji šití volným pohybem v patchworku. Ještě přesněji: nejen volným pohybem a nejen v patchworku. Jak asi tušíte hlavní roli bude hrát jistě volné quiltování, ale protože jsem přesvědčená, že to souvisí s ostatními technikami, kdy volný pohyb uplatníme a nelze je oddělit, tak prostě volným pohybem. A nebude to jen volné quiltování, protože techniky se překrývají a některé lze dělat více způsoby. Přestože ovládám i quiltování na rámu, tak mám raději prošívání pod strojem. Prošila jsem desítky dek pod strojem a chtěla bych, aby jste si na konci knihy řekli, že je o vlastně snadné. Kniha nebude o vzorech jako takových. Na to existuje spousta zahraničních knih a nemusíme na to umět jiný jazyk. A možná jednou bude nějaká dobrá kniha i zde. Ale ta moje bude o technické stránce a o tom čím vlastně začínat, aby naše cesta k prošití deky byla co nejkratší. Fotku k tomuto oznámení berte jako ilustrační, protože toto je přesně vzor, který na deku vůbec vhodný není, ale o tom všem budu psát. Jestli všechno klapne, tak to nebude jen suchopárná kniha, ale bude také interaktivní, snad to technicky nebude problém. Kuk SEM o čem budu psát.

Když jsem zmínila svého kamaráda, tak ještě zbývá dodat, že další člověk, kterému vděčím za mnohé v quiltování je Monika Kolejová. Já doufám, že jí neudělám ostudu v těch tématech, která máme při quiltování na rámu a pod strojem společné. 

No a co to znamená pro blog. Že na něj budu mít méně času. Každý článek mě stojí spoustu času a myšlenek co napíšu. A protože na knize už pracuji, tak vím, že to zvládat nebudu. Že mnohé prošití a mnohé práce ukazovat nebudu, protože do knihy musím připravit i něco nového. Takže, prosím, sledujte mne na Instagramu, tam budu dávat asi nejvíc toho, co se nedostane na blog a budu se snažit vždy napsat i nějakou legendu.


Co jsem ještě ušila. Taštičky se rozrostly ještě o dva kousky. Jednu ukážu, druhá už půjde do knihy. I tato je prošitá volným pohybem, ale s pravítky. Jsem na ni moc pyšná. Je to jedna z improvizací, která mě chytla a vznikla díky tomu, že jsem dostala kousek látky s chevron vzorem. 



Barvení listy javoru. Na Instagramu jsem k tomu legendu už napsala. 
A taková koláž, kterou jsem vyskládala jen tak pro radost z letošních tisků. Letos to trochu šidím, něco mít ale budu.

Přeji krásné podzimní dny. Jana

středa 13. října 2021

Polštářování

 Dalšími mými malými projekty byly polštáře. V minulém příspěvku jsem ukázala taštičky, dnes tedy polštáře. Šila jsem je podle zadání. Celkem měly být tři, ale já jsem si vymyslela jeden polštář náročný na čas a nebyla jsem si jistá, za to budu stíhat. Času na šití bylo celkově dost, ale já funguju až pod tlakem, takže dříve ze mě nic nevypadne. Myšlenka prostě nepřijde.

Zadání prvního polštáře byl půlený čtverec. Klidně i jeden. Já se přiznám, že mne toho napadlo hodně, ale šila jsem takto poprvé a tak jsem zvolila takovou klasiku v modernějším pojetí.

Další polštář měl být pro pohádkovou postavu. Vybrala jsem si modulové pletení a přední stranu polštáře jsem tedy upletla a našila na látku. Našívala jsem na Bernině volným quiltem s pravítky. Aby byl praktický, zvolila jsem ponožkovou vlnu, která je odolná a snáší dobře praní v pračce. Bylo to takový experiment, co z toho bude. Polštářek jsem vyprala, žádné změny. Určitě to není poslední pletený kousek z mojí Dílny a chtěla bych se nějakým netradičním materiálům do budoucna věnovat.




Náhradní polštářek pro pohádkovou postavou (kdybych to nestihla) jsem ušila jen z jednobarevných látek technikou improv quilt. A opět jsem prošívala volným quiltem s pravítky. Video ukázka prošívání je v předchozím příspěvku. Na quiltování jsem použila melírovanou nit. Na některé druhy quiltování melírované nitě příliš vhodné nejsou, ale já myslím, že na takové šití se hodí. I když i tady platí, že ideální je taková, která má jemné přechody barev. 

Poslední polštář měl být podle zadání veselý. Začala jsem motýlem, kterého jsem měla ušitého technikou šití na papír. Kamarádka se mně ptala jak to budu šít a já se přiznala, že ještě nevím. Obě obdivujeme práce Bernadette Mayr a tak prý ušij tam kytky podle Bernadette. Udělala jsem kytky a ... vyměnila motýla. Takže celý polštář vznikl díky knize Patchwork inspirace přírodou. Vydala Grada, koupit můžete ZDE.

Zadání prvního polštáře, půlené čtverce, se nakonec objevilo v nějaké podobě na všech polštářích. Omlouvám se za fotky, fotila jsem na poslední chvíli před posíláním. 

Ještě krátce o prošívání. Polštáře i taštičky jsem prošívala na Borbále (Bernina Q20) volným quiltem nebo volným quiltem s pravítky. Občas se mne někdo ptá na moji spokojenost se strojem a s rozhodnutím. Stroj - longarm na stole je pro mne ideální a ačkoli při prošívání deky někdy vypustím i větu, že na rámu by to bylo rychlejší. To je sice pravda, ale přestože dělám dek docela velké množství, tak jsem spokojená tak, jak jsem zvolila. Co se týká značky stroje, tak to je bezesporu také dobré rozhodnutí. Výhodné se ukázalo také postavení patkové a jehelní tyče při rovném quiltování. Bernina má patkovou tyč za jehelní z pohledu quiltujícího a mně se to jeví jako mnohem výhodnější. Používám často dlouhé úzké pravítko a při práci na stole je důležité mít možnost ho pevně a pohodlně držet. Více o stroji je pod štítkem Borbála - recenze.


A samozřejmě bez pomocníků to nejde. Na chvilku jsem si polštář odložila a Vendula se k němu hned hrnula.
Flanelová deka je NEJ.


Krásné dny přeji. jamala

pátek 8. října 2021

Taškování a jiné

Šití těchto malých quiltů je relax, ale je pak otázka co s nimi. Taštičky jsou praktické a já je mám ráda. Moje veledílo pak vidí sice maximálně majitel, který ho má někde v další tašce, ale dělá mu (snad) radost a to je nejdůležitější. 
Začnu těmi, které nejsou na videu, protože už mají své majitele. Jsou to vždy obě strany jedné kabelky.
Prošívala jsem melírovanými nitěmi a výplň je Jewa 165 z Jilany.
 




A ještě video s ostatními taštičkami. Jsou to zbytkovky z dek nebo od kamarádek. V neposlední řadě jsou tam dvě ještě ze zbytků z košilové deky.
Pokud video nevidíte, tak odkaz: https://youtu.be/aqj0J0UCFZA nebo dejte zobrazit verzi pro web.
Neprošívám s kráčející patkou, ale volným quiltem s pravítkovou patkou a pravítky: https://youtu.be/uQzJjXX2HdE
Prošívání s pravítky vysvětluji také na dalších videích na mém YouTube kanálu.
Doplnila jsem také NÁVOD NA TAŠTIČKY - KLIK
Video je jen upoutávkou.

No a kromě taštiček... Dokončila jsem další top na rouškovku, přírodní barvení kopřivami a tisky a další...







Krásný podzim přeji. Jana

sobota 25. září 2021

Rouškování

 Nemusíte se vůbec bát, vůbec nebudu psát o rouškách. Těmi jsem nezahltila blog ani v době, když jsem je šila. Dostala se ke mně totiž krabice s rozešitými rouškami v různém stádiu od nařezání po skoro finální produkt. Pokusím se z nich něco vyrobit. Budou to deky a deky budou pro Klubko s nití pomáhá. 

Deka první (a částečně i druhá). Inspirovala jsem se jednak blokem, který jsem si vytvořila z  jednobarevných látek, které mi zbyly z variabilní deky. Nicméně teď mám látky kytičkované a kdybych neviděla úžasnou deku od Cindy Needham, tak se přiznávám, že by mě nenapadlo šít takový blok z kytiček. 

Chtěla jsem něco rychlého, ale ne zas úplně pravidelného. Sešila jsem si 16 čtverců velikosti 16 cm. Některé jsem vytvořila půleným, některé dvakrát půleným blokem. Následně jsem díly rozřezala, vyšly mi 3 čtverce celé a zbytek jsem vytvořila došitím z jednotlivých dílků. Získala jsem tedy 8 čtverců velikosti 20,5 x 20,5 cm.

Přemýšlela jsem, jak je možné ještě postupovat. Můžu vzít celý top, který se mi nelíbí a celý ho rozřezat a znovu poskládat, doplnit. Můžu vzít bloky, které jsem nikdy nikam nezapracovala, doplnit čtverci a znovu vytvořit něco nového. Šití je to rychlé a se vzniklými čtverci jde zase nakládat různě. Já jsem zvolila tu nejjednodušší cestu. Ale když třeba vytvořím z polotovaru půlený čtverec s tmavou látkou, vznikne základ na další skládání. Můžu si sešít jen pruhy a proložit látkou (vyzkouším). Pro mne je především důležité, že nemusím předem znát spotřebu jakékoliv látky. Nemusím se trápit, když některá látka dochází a kdykoli ji nahradím jinou. Ve výsledku to vidět není, bloky se navzájem promíchají.

Ještě vybrat látku na borduru.




Pracuji rovnou na další dece, protože materiál jsem zdaleka nespotřebovala. Bordura bude ze čtverců rozřezaných na polovinu. Pokud mi nedojdou síly, tak nakonec vyzkouším i ty látky jednobarevné, protože na nich zase pěkně vynikne quiltování.

Emilka ♥


Krásný podzim. jamala

středa 22. září 2021

Strojové jehly

 Dnes o jehlách. Na Facebooku jsem napsala příspěvek a diskuze pod ním mě inspirovala k napsání článku. Takto zněl můj příspěvek a dotaz:
 Já mám vždy během zimy trošku víc času na quiltování. Prošíváte si svoje deky sami? Nezáleží na tom, zda quiltujete rovně s obyčejnou patkou nebo volným quiltem. Pokud ano, měníte jehlu s každým větším projektem? Víte, proč je to důležité?

Jak je to s těmi jehlami. Já zde nebudu psát o tom, jaké jehly se používají na konkrétní značku nebo typ stroje. To by mělo být jednak v návodu, jednak při koupi stroje by měl prodejce umět poradit a vybrat vhodné jehly pro daný stroj nebo práci, kterou chcete dělat. Pokud máte starší stroj a návod nevlastníte, tak by mohl být jehelní systém ještě někde na stehové destičce a nebo zapátrejte na internetu. Některé návody ke starším strojům je možné dohledat. Určitě nezkoušejte jehlu posadit níž a jiné finty. Je vždy potřeba najít tu správnou jehlu a případně nechat seřídit stroj, pokud ani se správnou jehlou stroj nefunguje správně. 

Také nebudu psát o tom, jaké jehly se používají na specifické materiály. Na internetu je článků hodně a je zřejmé, že úplety nebo kůže chtějí svoje speciální jehly. 

Jistě je dobré připomenout, že síla jehly by měla vždy korespondovat nejen se sílou materiálu, ale i se sílou použité nitě. 

Chci psát hlavně o životnosti jehly. Děkuji za odpověď Janě Antálekové, která vystihla skoro všechno. Její blog ZDE a na Instagramu ji najdete TADY. A její odpověď vkládám a moc děkuji za tip se šitím na papír:
Prešívam, ale hlavne kráčajúcou pätkou a ihly mením často, napr. ušijem top, vymením ihlu, ale tú použitú, kým je ok nevyhodím - ok znamená, že nie je ohnutá, alebo príliš opotrebovaná.(napr. ak ušijem menšiu detskú deku), ale odložím do zvláštnej krabičky a použijem ju, keď šijem cez papier. Ak idem prešívať, tak dám zase novú ihlu, po prešití jednej deky ju zase vymením. Ihla je spotrebný materiál a podľa mňa záleží aj od ihly ako vyzerá steh......

Výměna jehly by měla být stejnou samozřejmostí, jako je pravidelné čištění stroje ("filc" pod stehovou deskou nepřispívá k dobrému chodu), mazání stroje a u moderních elektronických strojů také pravidelný servis stroje u odborníka. Ani nové stroje nejsou bezúdržbové a pravidelný servis je důležitý k dlouhé životnosti stroje. 

Už se mi stalo, že jsem sedla k cizímu stroji a po pár stezích jsem majitelce řekla, že chci novou jehlu. Jakmile slyším, že to není v pořádku, tak už je to většinou hodně špatně. Taková jehla je pak hodně tupá, případně má už háček na špičce. Stanovte si, jako Jana, kdy jehlu měnit při sešívání. Kvalita jehly má vliv na správný vpich, má vliv na trhání nitě, případně na kvalitu stehu. Poškozená jehla nesvědčí ani stroji.

A jak je to s tím prošíváním? Pokud začínáte prošívat deku, vždy dejte novou jehlu. S prošitím deky její životnost skončila. Pokud prošíváte velkou deku (středně husté prošití) je dobré vyměnit jehlu i v průběhu prošívání, klidně 2-3 jehly. Je jedno, zda se jedná o volné quiltování nebo quiltování s klasickou patkou. Při volném quiltování je stroj ještě citlivější. Pokud si deku quiltujete sami, ušetříte za prošití a nešetřete tedy na jehle. Práce, kterou vložíte do každého projektu je značná a tak si jehly tuto pozornost zaslouží. I při quiltování na zakázku by měla být výměna jehly s novou zakázkou samozřejmostí. Proč je to tedy tak důležité? Jak už bylo řečeno, ovlivní to kvalitu stehu. Ovlivní to kvalitu prošití, protože nit bude správně zachycena a také se nebude trhat nebo vynechávat stehy. I když použijete větší jehlu, tak vzniklá dírka není problém, ta se zatáhne. Problém je, když je proražená už znehodnocenou jehlou. Byť neznatelně, tak vpich není už hladký. Nepomůže použít tenkou jehlu, která už má svoji životnost za sebou. Pokud vznikne na jehle i nepatrný otřep, zakládáme si na vytahování vatelínu. Pokud Vám vatelín "vylezl" časem v prošití, bude to zřejmě z tohoto důvodu. Já používám jehly většinou v síle 90/14. Tenčí jehlu bych použila na quilt, kde nemám švy nebo nešiji přes švy, případně na drobné výplně - mikroquilting. Pro představu pro longarm Bernina jsou doporučené nitě č. 100/16. Jde o stroje na rámu, kdy se počítá s tím, že se šije i vyšší rychlostí. U prošívání pod strojem je možné použít o číslo tenčí jehlu. Nicméně i při quitování pod strojem jehla musí prorazit švy, případně tenkou, ale hustou látku (např. Bali batiky) a musí mít místo pro nitě. To tenká jehla nezvládne a rychleji se opotřebí.

Starší a silnější jehlu využijete také při výrobě šablon z papíru určených na přenášení vzoru na látku.

A co s těmi jehlami, které jsou určeny k vyhození? Opět si pořiďte krabičku a následně patří do kovového odpadu. 

Budu ráda, když do komentářů napíšete, zda Vám byl článek užitečný. Brala jsem prošívání jako takové a jen základ a podstatu problému. Nezmiňovala jsem speciální jehly pro volné quiltování, ani speciální materiály jako třičkovina, minky a podobně. 

Dnes začíná podzim přeji krásné podzimní dny. jamala