Sen o moři

 Začalo to takovým zvláštním dnem. Trochu složitý podzim u nás doma. I kdybych brala už jen samotný fakt, že po půl roce života venku se musím srovnat mezi čtyři stěny dílny, tak už to je nezanedbatelné. Já, milovník zimy, jsem ji začala nemít ráda. Už pár let žiju vždy půl roku venku. Šiju, spím, vařím. Dýchám.

Vrátím se k tomu podivnému dni. Takový ten den na který se těšíte, až budete mít za sebou povinnosti a starosti a bude čas na šití. A když to přijde, tak prázdná hlava, nevíte do čeho se pustit. K tomu všemu vám všechno padá z ruky. Vytáhla jsem krabici s rouškami, stále tady ještě nějaké od Helenky z Klubka mám, a začala jsem na zápraží na Ladě sešívat pruhy. Prozatím jsem nevěděla co s nimi, užívala jsem si šlapák a sešívání.

Takhle nám to šilo s Emilkou (Lada)

Pak jsem probírala krabici látek, které mi loni darovala paní Pavla K. a našla tam zbytky, které se by se mi mohly hodit. Do rána se mi deka jednoduše zdála a ráno jsme se vzbudila s konkrétní představou. 

Jenže přišly mrazíky a musela jsem ještě více do domu a přesedlala jsem na další stroj. Tentokrát Mundlos 250 a už frčely pruhy. Pro pořádek uvádím, že videa v tomto článku jsou zrychlená.

Deku jsem prošila na rámu a konečně jsem po měsíci vyzkoušela stroj. Prošívala jsem volně z ruky vlnkami. A lemovala jsem opět na šlapacím stroji a tentokrát na Ladě 105.
Deka je pro mne nějak zlomová, významná, mám k ní vztah, protože vyjadřuje hodně událostí, které se na mne v poslední době valily. Věřím, že bude novému majiteli dobře sloužit.

Charitativní deky lemuji na stroji. Velký článek o lemování mám v placené části blogu. Je tam lemování jednoduchým proužkem, dvojitým a také napojování bez jakéhokoli měření a značení. Vysvětluji kdy je který způsob vhodný a jaká má úskalí. TIPY A NÁVODY KLIK SEM.

Vlastně měla bych ukázat tu deku. Můj Sen o moři má velikost 130 x 171 cm, výplň je hlazený vatelín 120 g (darovalo Klubko s nití pomáhá), zadní strana plátno (opět darovalo Klubko s nití pomáhá).

3

Ještě se zastavím u štítku. Nedávno se v jedné skupině někdo ptal na výrobu štítků. Na deky dávám štítky s věnováním, ale na některé charitativní deky dávám pouze tohle logo a vyšívám si ho na vyšívacím stroji na kvalitní stuhu.

Obecně štítky moc nepoužívám i když mi to bylo už vytýkáno. I já jsme kdysi podlehla štítkům. Také jsem je zašívala do švů. Pak přišel zlom, kdy mi kamarádka řekla, že ty štítky nesnáší a že všechno stříhá. Látkový štítek ve švu z líce považovala za něco, co ji ruší a já si toho začala všímat a dospěla jsem ke stejnému závěru. Dávám štítek zásadně z rubové strany a do švu pouze do vnitřní strany tašky.  Kdybych třeba vyráběla kabelky a měla vyloženě značku, tak asi ano. Pak bych si nechala hrdé logo na líci tašky, ale určitě ne látkové.

Stroj na rámu jsem vyzkoušela ještě na dalších dekách a kupodivu šil. Asi chtěl, abych si odpočinula? Je snad Bernina v chytrosti svých strojů dál než sama tuší? Nevím. Trochu jsem si namohla ruku při vyklízení domu, takže si ji šetřím, ale čeká mne ještě docela slušná hromádka dek na prošití. Do vánoc to asi nebude, ale postupně se tím prokoušu.

A ještě trochu podzimu. Užívejte si podzim a stále ještě docela teplý říjen. jamala