Jasně, že chci!
...a tím moje suverenita skončila. NO JO, ale jak na to. Už jsem šila polštáře, ale deku?!
Nepomohl ani strejda Google, ani Pinterest. Pomohl můj syn, hráč Minecraftu. Hodiny konzultací a trpělivého vysvětlování mně, laikovi a nehráči.
A tak se rodí deka a já doufám, že to nebude hráčský nesmysl. Matěj, pro kterého deku prostřednictvím projektu Deky z lásky šiji, je chytrý kluk. Učí se na jedničky a tak si nemůžu trhnout ostudu.
Pár obrázků, jak se deka rodí:
Krásné dny přeji. Jana
