V předchozímpříspěvku jsem dala odkazy na návody na Bluprintu. Já jsem se nechala inspirovat kurzy Christiny Cameli a dalšími a vyzkoušela jsem malou kabelku. Kombinovala jsem techniku srub a proužkování. Na přední stranu jsem do středu srubu umístila kočku. Konec konců, ta naše taky přiložila packu k dílu. Výplň je vatelín 120g, velikost je 23 x 13 cm. Střídala jsem světlé barvy nití na prošívání a prošívala jsem s kráčející patkou.
Je to jen malý projekt, mám ještě spoustu dodělávek, ale musela jsem to zkusit. Problém je, že v dílně vznikne velký zmatek, takže nevím, jestli ty rozdělané projekty vůbec najdu. Je to ale krásná práce, moc bavilo. K tomuto stylu patchworku se vracím stále častěji, krásně se dá využít i na obrázkových dekách.
Sára situaci v dílně "vylepšovala" a přisypávala na hromádky obsah košů na regálech.
Loni už jsem touto dobou šila na zápraží. Letos je to jinak.Včera sněžilo, dnes ráno jsem koukala na mrazivé květy na skle. Večer jsem zakrývala některé rosliny a keře, ale nevím, jak moc to pomůže.
Dnes jen na skok, abych stihla předat info o návodech na Bluprint. Bývalé Craftsy uvolnilo do 9.4. obrovské množství placených návodů k volnému sledování. Já už jsem se nechala inspirovat a určitě už vím, že zdaleka nestihnu projít všechny aktivity, které mě zajímají. Ale pokud máte alespoň chvilku času, tak to stojí za to. Odkaz TADY.
Videa jsou v angličtině, ale jsou velmi názorná. Já jsem dnes musela odpočívat a nešlo mi nic dělat, ale mám už spoustu plánů. jamala
Dnes to vezmu od konce. Sešila jsem jednoduchou deku, kterou jsem si rozložila a zase odložila několikrát. Z původní plánované světle šedé jsem změnila barvu dělicích pruhů na antracitovou. Jednoduše proto, že jsem neměla dost původně zamýšlené látky. Deku jsem šila jsem ze vzorníků a odřízla jsem velký čtverec a ze zbytku, kde byly dírky po sponkách, zůstal čtverec malý.
Deka bude možná ještě olemovaná některou kostičkovou látkou, zatím nevím. M. se ptal pro koho deka je a že se mu líbí. Tak jo, tak až vymyslím dokončení a pošití, tak si ji asi necháme.
Doba šití roušek s sebou přinesla i to, že byly do služby povolané staré stroje. A tak jsem občas radila a to nejen z navlékáním nitě. Tady je obrázek takového univerzálního navlékání horní nitě. Bohužel některé stroje nevydržely nápor šití roušek a tak jsem zaznamenala i názor, že staré stroje nejsou na nic. Není to proto, že by byly špatné. Starý stroj není možné po letech vytáhnout a šít na něm bez údržby. Především se musí dobře vyčistit a promazat a tak mnohé Veritasky, které mají slabší motory nevydržely po pár rouškách. Takže se za starší stroje přimlouvám, ale potřebují také láskyplnou péči.
Barvení. Březová kůra dala teple béžovou barvu. Větvičky břízy jen světlou barvu a po ztmavení železem tmavší šedou.
A něco, co má souvislost s barvením. Naše zahrádka dává různé bylinky, třeba bršlici. Už jsem psala, že každá bylina patří nejdříve na talíř a teprve potom na barvení. A já to dodržuji i při barvení kopřivami, který je tady opravdu hodně a ty na barvení trhám většinou u cest, takže nepůsobím jistě žádné škody.
Nekupuji kvasnice a tak mne kvasnicová krize nijak nezasáhla. Navíc kváskové pečivo je mnohem lepší než z kvasnic. Existuje i kvásková mapa TADY. Ta sice není v této době zrovna dobře využitelná, ta alespoň vkládám odkaz na nějakou příhodnější dobu. Založení kvásku není náročné, tak možná je doba, kdy je dobré to zkusit. Já nemám ani žádné speciální pomůcky, ani robota na míchání, dokonce ani ošatku. Jen 30 let starou troubu. Ale ošatku si možná nějakou umotám z trávy.
Alespoň na chvilku ven. A nejlépe někam kde nikdo nechodí. Jsou taková místa, ale neřeknu kde. Prostě u nás.
Kam se člověk podívá na internet, všude roušky. A to je asi dobře, protože když jeden ukáže, že šije roušky, tak možná v první chvíli sklidí i kritiku, ale najednou do dvou dnů šijí roušky všichni. Můj příspěvek nebude o tom, jaké roušky jsou dobré (já dělám 3 typy), ani jak je používat. Ale ukážu jakou vychytávku mi vytiskl syn na 3D tiskárně. Ukážu, jak ji používám. A taky jak používám magnet při šití. Takže se to bude týkat spíše těch roušek, které jsou na zavazování na šňůrku ať jsou jakkoliv tvarované.
Já bych chtěla napsat, že mě to šití jednoduše baví. Šiju s radostí, nemáme se přece stresovat. Zaregistrovala jsem se na i na mapědamerousky.cz . Najdete tam nejen ty, kteří šijí roušky, ale také opraváře strojů, kdyby se vám přihodí havárka.
Proč šiju roušky. Příroda nám ukázala, že ji nemůžeme jen tak drancovat a poslala na nás koronavirus. Jednorázové roušky jsou sice pohodlné, prostě se vyhodí. Ale kolik roušek bychom museli vyhodit? Jak velký by ten koš byl. Tak za mně raději roušky šité.
No a protože šiju bez nároku na odměnu, tak někdy dostanu i něco pro radost. A kytka mi udělala radost velikou.
Různá udělátka na tvarování proužků asi má skoro každý. Já sežehlovala na špendlík - špendlík zapíchnutý na šířku proužku do žehlicího prkna. Proužky dělám 4 cm široké a nešly mi dobře zažehlovat v zažehlovači na šířku 3,6 cm. Syn mi se mi nabídl, že mi vytiskne tvořítko na šikmý pásek. Jestli máte poblíž někoho, kdo má 3D tiskárnu, je to super věc. Ono je to prioritně určené přímo k nalepení na stroj, ale já používám k zažehlování.
Takže odkaz na stažení dat k tvořítku TADY.Pokud nemáte možnost tisku, zeptejte se na Facebooku TADY.
Já jsem si ho umístila do dvou zavíracích špendlíků a používám takto:
A protože jsem šití musela urychlit, tak jsem přešla na průmyslový a střídám ho s Janomkou, tak jsem ještě natočila, jak využívám magnet při sešívání proužků, protože nemám ani zakladač ani patku s plíškem.
Ať je to jak chce, já i tuto situaci beru jako moment k zamyšlení. Abychom my byli lepší. Krásné jarní (opravdu jaro) dny přeji. Jana
Dnes deky. Obě inspirované stránkamiPiccolo Studio. Jedna vzorem a druhá prošíváním.
Měla jsem doma látky, které jsem kdysi koupila na dětské deky. Jenže většinou šiju deky pro kluky a tak mi zůstaly. Jednoduchou deku jsem zkusila i když ještě na stránkách není návod. Ten by měl být volně ke stažení a v několika velikostech. Sledujte stránky z odkazu, zatím návod nevydali, ale určitě bude. Byla jsem nedočkavá a určila jsem si velikost čtverců sama. Chtěla bych dělat ještě v pánské variantě, ale zvolím větší velikost bloků.
Jako základ jsem zvolila čtverec 3 3/4 inch, který jsem obšívala pruhy 1 1/2 inch. Když jsem sešila k sobě dva obšité čtverce, vyšla mi délka obdélníku - 9 inch. Zpočátku jsem sešívala do větších bloků (2 čtverce a obdélník). Pak jsem ale skládala po jednotlivých částech, abych mohla čtverce více prohazovat. Zachovala jsem poměr 1 čtverec olemovaný šedou, 1 barevně a 1 obdélník olemovaný šedou. Moje deka vyšla 134 cm široká a 172 cm dlouhá.
A inspirovala jsem se i na stejné stránce i při prošívání proužkové deky. Tu jsem chtěla od začátku prošívat jen vlnkami. Jen jsem si nebyla jistá, jestli mají být jen hladké. Prošívala jsem na rámu a výsledek je takový:
Proužkovou deku jsem šila podle TOHOTO návodu. Jen jsem nešila křivky, ale rovné čáry. Jednou z možností je zachovat nařezané hromádky a odkládat 1 proužei na první hromádce, 2 na druhé hromádce dospodu a tím se prohodí barvy. Já si to rozkládám kolem sebe. Někdy ani nedodržím stejný počet látek a pruhů a pak se látky klidně i opakují, v celkovém výsledku je to jedno.
Na tyhle techniky bych doporučila knihu Od Cindy Grisdela Artful Improv
