Experiment

Dnes o jednom experimentu. Nepřelepovala jsem nálepky na stroji, jak by se mohlo zdát. Červený kytičkový je jiný stroj. Jiný stroj, stejná značka. Už si asi nikdo nevzpomene na moje trápení se strojem. Možná si za to můžu sama a zlomila jsem jehlu, nevím. Každopádně stroj nešil a nastaly tahanice v záruční lhůtě. Proběhlo zdlouhavé reklamační řízení a nakonec jsem sice dostala opravený stroj, ale nebylo to ono. Dala jsem stroj seřídit svým opravářům. Seřídili, chvilku to chodilo, ale na rám nemohl. Rám jsem kupovala později a to i se strojem, takže Jaroušek zůstával v koutě. Chtěla jsem ho zprovoznit a tak jsem si říkala,  že zkusím experiment, který vymysleli  pánové opraváři a vypadá to, že to vymysleli dobře.  

Celý problém je v chapači. Výměna? Nejlépe ano, ale řekli mi, že nový nebude stejně moc kvalitní. A řešení by bylo dát chapač ze staré, ale ne příliš používané Veritasky. Pasuje jen jeden typ chapače. 

Včera jsem si stroj dovezla a odzkoušela na rámu. A první pokusy dopadly zatím dobře. A už se šilo i na ostro. Chvilku trvalo, než si to celé sedlo. Vypadá to, že s možnostmi, které stroj jako takový nabízí, to půjde.

Chapač z Veritasky:

Dvakrát jsme museli stroj dát dolů a štelovat rám.

Dokonce zvládne i průhledné nitě Madeira. Tak o tom se mi dříve i u Mojmírka jenom zdálo.

Možná se bude ptát o jaký stroj se jedná. U nás se prodává pod značkou Janome. Stejný stroj nabízí pod svojí značkou Handi Quilter. nebo Singer, nebo Pfaff, nebo Husquarna.

Ještě zmíním jednu moji úpravu. Můj stroj nemá ponořovací zoubky. Může se to zdát být nevýhodné, ale stroj se prodává jako poloprůmyslový a spouštění podavačů je další poruchová záležitost navíc. Zoubky se schovají do vyšší destičky, která se namontuje místo klasické. Protože pracuji s pravítky, tak jsem zoubky podavače ze stroje vymontovala a používám destičku nízkou.

A protože zrovna prošívám Deku z lásky, tak ukázka, jak stroj pracuje:

A ještě kdo jsou ti šikovní pánové opraváři. Najdete je v Olomouci a to TADY.
A jejich e-shop s šicími stroji TADY.

Přeji krásný podzim. Jana

Nemám muzeum

Přesně tak to je. Nemám muzeum a nechystám se na něj. Mám jen trošku víc starších šicích strojů. Je to třeba proto, že se snažím, šít na těch, o které už nikdo neměl zájem. Je tam určitě touha vyzkoušet, jaké geniální konstrukční vychytávky tyhle staré stroje kolikrát měly. Netoužím po elektronice, i když vím že by mi mnohé usnadnila. Že bych třeba mohla víc šít a méně se zlobit s údržbou strojů. Každý musím před šitím mazat, čistit. A vlezli bychom se na chalupu. Elektronický byl jistě bezúdržbový, jen bych sedla a šila. Přesto si moderní stroje nechávám jen na speciality a dál se třeba půl dne "bavím" seřizováním stroje. A zatím nemám důvod měnit. A pokud se jedná o stroje šlapací, tak to je už naprosto srdeční záležitost. A ačkoliv mi M. jeden stroj opatřil motorem, tak nakonec šel stejně dolů.

Zvu Vás na kuk na mé stroje. Je to průřez různými stádii mé dílny, není to aktuální stav.

A ještě jednou deka, kterou jsem prošívala a psala jsem o ní v minulém příspěvku. Tentokrát na videu z obrázků.

Blíží se zima a bude víc času na trénování quiltování. Ono to quiltění je o neustálém udržování této dovednosti, pokud nejste profesionál a nequiltujete denně. Proto je ideální mít jeden stroj na šití a jeden nachystaný na quiltování. Já jsem si na dlouhé zimní večery vytáhla ze skříňky Minervu Pavlínku, promazala a mám připraveno na procvičování.
Takže žádné podzimní deprese, budeme quiltovat.

Krásný podzim přeji. Jana

-+

Prošívám, tentokrát opilce

Né, žádnému opilci jsem takto neubližovala. Ale prošívala jsem deku, kterou mi svěřila Renata.
Ušila krásný top z nádherných látek. No zalekla jsem se. Vždyť nejsem profesionální quilterka, nemám stroj s dlouhým ramenem. Vymýšlela jsem vzor na prošívání, hledala inspiraci. Vzor se opakuje až od poloviny deky a nabývá kolem šesti středů a nic podobného jsem nenašla. Při navrhování vzoru jsem se dostala vždy do slepé uličky. Nakonec jsem si vytiskla několikrát obrázek deky a začala kreslit návrh vzoru. Ten má jakousi zákonitost, tmavé barvy spirála, světlé pírka na spirále a zbývající malé plochy jsou vyplněny mřížkou bez ohledu na barevnost.
Prošívala jsem na rámu se strojem Janome 1600. Byl to docela oříšek, rameno stroje dosáhne 15, respektive 8 cm na konci deky. A k tomu jsem si vymyslela obšívání vzoru pravítky.
Deka je velká 2 x 1,5 m. Prošívala jsem nitěmi Amann Isacord a jako výplň jsem použila hlazený vatelín 120g.

Snad jsem deku nepokazila. Přeji krásné dny. Jana

Vánoční (na podzim?)

Vím, že je ještě podzim. Jenže víkendy jsou chladné a především deštivé. Tak není nad to šlápnout do stroje. A u mne v dílně propuklo každoroční šití mikulášských punčoch do školky. A k tomu se letos přidalo 16 prostírek. Ty jsou 35 x 35 cm veliké, šířka lemu před sešitím 6,5 cm.

Šila jsem na šlapacím stroji. Po roce jsem vytáhla Viktorku. Můj první šlapací stroj, který jsem koupila před 20 lety. Loni mi u Viktorky praskl vnitřní kurtový řemen. Sehnat náhradní není jednoduché, nejsou všechny stejné a Viktorka byla na delší dobu mimo službu. Je to stroj rychloběžný a je to znát třeba při porovnání s jinými stroji. 

Po návratu z dovolené šila a šila, různé dárky, které nesnesly odkladu, tak moje dílna vypadala takto:

V sobotu nastoupila úklidová četa, ve složení já plus kočka. Zatímco Sára, označovala místa, na která se nesmí sáhnout, já přemísťovala, skládala, třídila:

Jak na prostírání jsem sepsala v návodech TADY.

Způsob, který jsem použila není moc vhodný, když mám kontrastní barvy základu a lemování. Ale jednoduchý a nevyžaduje velké množství látky. 

A ještě Lada 77 a šití mikulášských punčoch.

Krásné dny přeji. Jana

Taška -vak

Tentokrát nikoliv nákupka, ale taška - vak. Potřetí stejný vzor, ale poprvé to není nákupka, ale vak. Nikdy jsem tohle nedělala a tak jsem měla trochu pochybnosti. A kdyby to nebyl dárek, tak bych ho asi nikdy nedodělala. Trošku jsem podcenila dokončovací práce a strávila dva hodně prodloužené večery nad doděláváním. Vak je docela velký, už jsem zase neodhadla velikost. Příště se musím krotit. Podšívku jsem přišila ručně pod šňůrkou. Na konečné podobě tašky se podepsal i nedostatek vlny. Ze tří barev mi zbyly kousky jen 10 - 30 cm dlouhé a musela jsem improvizovat a občas i předělávat, když vlna nevycházela. No a nejvíc jsem pyšná na koncovky na šňůrce. Ty jsem udělala jako háčkovaný knoflík a dva spojila do kuličky.

Jak na kroucenou šňůrku už jsem asi ukazovala. V tomto případě jsem potřebovala pomocníka, který mi držel konec dlouhé příze. Tuto vychytávku nemám z žádné příručky o starých strojích, naopak. Je z knížky, kde jsou různé návody, jak využít Berninu Auroru. Takže každá cívka, která má otvory lze využít a určitě by šlo vymyslet, jak použít jiný typ cívky. Ukrouceno jsme měly za chvilku.

Přeji krásné dny. Jana

Babí léto

Dnes začnu nákupkou. Stop igelitkám a k tomu zrecyklovat nepotřebný materiál. V tomto případě zbytky mohéru, kousek látky s kazy, starší závěs a pásek. Stejně dobře by šla použít nějaká manšestrová sukně.

Návod najdete TADY.

Zatkávačku mám sice elektrickou, ale jinak je celá taška je ušitá na šlapacím stroji.

Dalším recyklačním projektem je kabelka na cokoliv. Taška je ve skutečnosti černá, prošitá fialovou duální nití. Jen se nechtěla fotit. Výplň i vzor stejný jako v minulém projektu.

Recyklovala jsem téměř nenošenou sukni z imitace semiše. Musím říct, že ecokůže se mi prošívala mnohem lépe, ale nakonec to nějak vyšlo. A zase jsem quiltovala i šila na šlapacím stroji Mundlos.

Příspěvek jsem nazvala babí léto. Poslední dny už málokdy dovolí šít večer na zápraží, ale tento víkend to vyšlo. 

No není to krása? Lada 77

A ještě nějaká videa. Toto je z každoročního šití mikuláškých botků. Nejraději mám naše šicí stroje Lada a Minerva. Tuhle Ladu 77 M. vymámil z majitele restaurace, který ze šicích strojů udělal stolky. My zase měli stolek bez stroje. 

A že nám to spolu šlape, tak jsem natočila video, jak rozjíždím stroj bez roztáčení kola a polohuji jehlu nahoře - dole. OMLUVTE sníženou kvalitu přednášející. Na předvedení techniky šití, snad nemá vliv.

Toto video jsem vlastně natočila na přání. Jednak měla být znát práce nohou. Jednak jsem chtěla reagovat na dotazy, zda šlapu jen jednou nohou. Nevidím důvod. Jednak, chci mít hezká obě lýtka :-) a jednak stroj takto mnohem lépe ovládám. Takže i to je důvod, proč většinou nepotřebuji třetí ruku k roztáčení stroje.

A vzorek, který jsem ušila:

Dnes mi přišla kniha a tak jsem si  říkala, že se podělím o zkušenosti, kde objednávám já.

Takže nejdříve chlubírna, další kniha mojí nejoblíbenější quilterky Angely Walters. Proč právě Angela, tak o tom někdy příšte.

Knihu jsem kupovala na Bookdepisotory a to konkrétně TADY.

Nakupování je jednoduché, stačí se zaregistrovat, zaplatit a pak už jen počkat až kniha přijde. Ta přijde do schránky a obchod si neúčtuje poštovné. Kniha přijde přibližně během 14 dnů.

Kdo by chtěl české prostředí, tak někdy nakupuji v obchodě Nejlevnější knihy a jmenovaná kniha TADY. Poštovné se sice platí, ale rozumné a s nákupem byla vždy nějaká sleva na další nákup. kniha přijde tak 3 týdny po objednání. 

Ceny si jistě porovnáte. Někdy jsou rozdíly zanedbatelné, jindy větší. Samozřejmě kniha do schránky je vždy trochu riziko, že se někde zatoulá. 

Tak a to by dnes bylo asi všechno. A protože jsem se naučila úžasný vzorek, tak jdu háčkovat tašku.  Ač háčkovaný, vypadá jako pletený a je úžasně pevný. Až dodělám, dohledám i odkaz na návod. Hodí se na košíky i na tašky a je efektnější i pevnější než klasické krátké sloupky.

Krásné dny přeji. Jana

Půlkulatiny

Maminka slaví půlkulatiny. Už jsem jí ušila deku, jenže se na ní nedočkala vytoužených pírek. Tak jsem si řekla, že udělám ještě tašku. Původně jsem chtěla quiltovat kůži a koupila jsem i jehly, jenže jsem se nějak se strojem nemohla domluvit. Zkušební vzorek kdysi dříve šel, ale teď se nějak nedařilo. Tak jsem to vzdala, až bude víc času zkoušet nitě a výplně. Přišla řada na
měkčí ekokůži, šila jsem z ní poprvé. Zpočátku jsem také bojovala s nastavením výšky patky, musela jsem šít s patkou těsně, aby steh vázal, ale nakonec se stroj umoudřil.
Vzor jsem šila volně z ruky, jen jsem si stanovila výšku pruhu, kde jsem šila rovné pruhy a spodní linii. Návod na vzor TADY. Rovné části jsem quiltovala s pomocí pravítka. Použila jsem patku pro šití s pravítky, ale takové jednoduché šití by šlo i s normální patkou, neměl by to být takový problém. Quiltovala jsem nitěmi Aurifil 40.
Střih jsem použila tento. Výplň je termolín 180 + plátno. Podšívka je podžehlená tenkým vlizelínem. Taška se zapíná na "křidýlka". Uvnitř jsou čtyři kapsy, z toho jedna na zip. V bočním švu podšívky je všitá karabina na šňůrce a očko. Maminka si tašku připíná na nákupní vozík, slouží jí to víceméně jako pojistka, aby tašku nemohl nikdo jen tak vzít z nákupníko koše. Na dno dávám potažený penefol, který tašku zpevní.
Celou tašku jsem quiltovala i ušila na šlapacím stroji Mundlos Originál Victoria. Je to stroj pro krejčí s dlouhým ramenem. Kdo by chtěl zkusit, tak nevýhodou je, že je trošku těžší takový stroj "ušlapat". Dalším problémem těchto starších strojů bývá, že byly hodně využívané a jsou často v horším stavu. My sehnali dva stroje a z lepších součástek jsme postavili jeden.

Ještě se omlouvám za kvalitu fotek. V umělém světle vypadá kůže jako lesklá a fotky jsou tmavší. Taška je tmavě hnědá.

Foto z výrobního procesu:

a krátké video:

Přeji krásné dny. Jana