úterý 20. srpna 2019

Malé šití a háčkování

Začnu tím, že panely na tašky jsem nemalovala já.
Jsou z Bářiny dílny. Bára navrhuje sušenková vykrajovátka najdete U dvou medvídků a vyrábí spoustu jiných drobností TADY.
Právě mě napadlo, že se blíží podzim a já stále nemám vykrajovátka listů...
Takže k taškám. Bára namalovala panely a já ušila jednoduché nákupky.



A taky jsem trochu přešívala. Dlouhé kalhoty byly hodně dlouhé. Byla to rychloakce, tak jsem nestihla ani nafotit. Stříhalo se na šortky a mně bylo líto, že zůstalo tolik materiálu. Spíchla jsem jednoduchý sáčkobatoh. Je vypodšívkovaný, samozřejmě opět odloženou košilí.
V háčkování jsem přešla z koberečků (přes léto jsem jich udělala několik) na motivky. Spusta krásných návod je u Jane Crowfoot a jeden neví, který si vybrat. Takže zkouška perských dlaždic a magických luceren, kterým říkám důvěrně cibule. 
Modrou bavlněnou přízi jsem dostala od kamarádky a už delší dobu vymýšlím, jak ji použít. Obháčkovaná je přízí barvenou indigem, tak musím udělat nějakou zkoušku stálobarevnosti.
A ještě další věc, na které pracuji. Je to deka z lásky. Barevnost má být modro-hnědo-žlutá. Inspirovala jsem se knížkou Jak se žije medvědům v různých částech světa a tak se vracím ke svým osvědčeným čtverečkům. Obrázků mám jen sedm, tak musím ještě dodělávat další. Protože už jsem některé obrázky zašila do deky, tak alespoň polštářek.


A je to skoro všechno. Vlastně ne. Ještě jsem zkoušela první ekotisky, ale to až v dalším příspěvku. Zatím se pochlubím kytkou, kterou jsem dostala. Zajímavé je, že když dostanu od někoho kytku, tak se mě hned ptají, kterou rostlinu bych využila na barvení. Chichi.
Krásný zbytek prázdnin přeji. Pady jamala

neděle 11. srpna 2019

Rozkvetlé léto

Dnes trochu volného quiltování spojeného s technikou, které se říká bobbin work. Nedělala jsem ji poprvé a na předchozí příspěvky se můžete podívat TADY
Když si odkaz rozkliknete, tak v příspěvcích bude všechno o bobbin worku a jsou tam i podobné kytky - podkafíčka. Občas je dělám, většinou utočím dvě tři kytky a protože jsem jich dělala trošku víc, tak jsem se rozhodla dát je i na blog. Je to šup šup rychlodárek. Jako výplň jsem dala sakon.
No a protože většinou dávám na sociální sítě obrázky z procesu na čem pracuji, tak mám možnost na blogu odpovědět na případné dotazy, které by mohly padnout i tady na blogu.
Jedna švadlenka se mne ptala, jestli nemůže perlovka, kterou používám jako spodní nit, ničit její mechanický stroj. Nevidím k tomu žádný důvod. Problém by spíš mohl vzniknout u strojů s horizontálním chapačem, dnes většinou stroje elektronické, ale třeba na Brothery se používá speciální sada k této technice určená. Ale viděla jsem takto vyšívat  i bez speciálního pouzdra. Mně to nešlo, cívka mi vyskakovala z pouzdra. Pokud máte mechanický stroj, tak další cívkové pouzdro je výhoda, nemusíte znovu seřizovat napětí dolní nitě pro jinou tloušťku. Záleží na Vašem nastavení, často stačí jen utáhnout nit horní. Takže klasický rotační nebo kyvný chapač naprosto bez problémů. Já si myslím, že pokud používám jeansové silné nitě, dostává stroj zabrat daleko víc, než když dám do spodní cívky měkkou a poměrně snadno se trhající perlovku.
Quiltovala jsem na šlapací Ladě 77. Quiltování  - ozdobné prošívání. V případě strojového pak se vyřadí z činnosti zoubky podavače a látkou se volně pohybuje a kreslí požadovaný tvar. To kdyby někdo ještě o této technice neslyšel.
Kytky, kytky, kytky...
 A tady i s listy:
  


Pro pány jsem si vymyslela listy a daly mi pořádně zabrat, než vypadaly k světu. S perlovkou nebyly pěkné a melír tady nefungoval už vůbec. Tak jsem sáhla do zásob a zkusila látací přízi. Stejně jako většinu kytek, tak i návod na list jsem našla u Lori Kennedy.

A ještě video, jak prošívám.

To by mohlo být všechno. Vlastně ještě taška z minulého příspěvku v akci. Vyšla jsem si nasbírat vratič. Samozřejmě na barvení.

Možná to tak nevypadá, ale občas se vyskytnu i v kuchyni a musím se podělit o radost z cuketových chipsů. Receptů je na internetu plno, já je dělala v sušičce na ovoce a krájela jsem tak 3 mm silná kolečka. Koření jsem zkoušela různé, každý ať zvolí co mu chutná.
 
Léto letos utíká nějak rychle a tak příště už zase budou nákupky a konečně i nějaké nové ekotisky.
Krásný zbytek prázdnin. jamala

neděle 4. srpna 2019

Natural

Dnes zase něco přírodního a ekologičtějšího. Stále mám totiž takový pocit, že když taška místo igelitky, tak by měla být co nejvíce ekologicky nenáročná. Kdysi existovala takový výzva - ušijte nákupní tašku z něčeho doma už nepotřebného. Závěs, ubrus, prostěradlo. Právě prostěradla sloužila jako podklad mých ekotisků, které jsem dělala loni. Po roce jsem je všechny znovu vyprala a zhodnotila, jak vypadají. Ušila jsem z nich dvě tašky, které snad splňují všechny požadavky na 100% eko tašku. Otisky jsou tedy bez jakýchkoliv chemických barev, použila jsem pouze místní listy a jako mořidlo netoxický kamenec. A pak už jen zbytek starší riflové sukně a pásek z výprodeje za pětikačku.
Tašky jsem šila na šlapacím stroji a to je vlastně také k přírodě šetrná varianta.
Výsledkem jsem nadšená. Určitě nebudu šít už jen tašky z prostěradel, mám ještě látky, které nejsou vhodné na deky a ty je potřeba také zpracovat. Nové látky už nekupuji, jen výjimečně, snažím se zpracovat co mám. Ale to až příště.
Tady jsou tedy moje tašky, které jsou podle mne šetrné k přírodě a pro mne znamenají obrovskou radost.
Taška první. Zbytek sukně akorát vyšel na ucha a na podšití horního lemu.


 Jediná nová věc je patka s vodítkem, kterou jsem si na stroj pořídila. Ta stará se mi rozbila.
 Další taška vyfocená z obou stran:

 A moje loňské tisky. Mokré, takže docela výrazné, suché jsou světlejší.
Přeji krásné letní dny. jamala

sobota 27. července 2019

HST

Vlastně vůbec nemám ráda zkratky. Jenže, když chci na Instagramu nějak pojmenovat svoji práci, tak jsem na ně musela přistoupit. Dnes tedy HST tedy half square triangle. Prostě čtverec rozdělený na dva trojúhelníky. Vždycky jsem říkala, že nešiju patchwork, ale sešívám čtverečky. Čtverec úhlopříčně rozdělený dává nepřeberné možnosti skládání.
Třeba jednotlivé bloky TADY nebo TADY.
Další možností je vyskládat celou plochu deky, ať už pravidelně, nebo nepravidelně. A opět je na netu hodně zajímavých vzorů.
Kam s těmi půlenými čtverci? Přihlásila jsem se na Deku z lásky pro Fandu a měla by to být deka bez obrázků v zeleno-modré barevnosti. Mám sice šít jinou deku, ale toto je příležitost ušít něco jiného. Vzala jsem jednu modrou látku a osm zelených batik a našila půlené čtverce.
Deka bude celá šitá na šlapacích strojích a bude na šlapáku i prošitá, přesněji quiltovaná. Jenže, když se jedná o Deku z lásky, tak nemůžu ukázat celou deku, dokud ji nedostane majitel. 
Tak zatím představím stroj. Sešívám na Singrovce, kterou jsem koupila od nějaké charitativní organizace. Není nejkrásnější, má hodně odšito, ale je zcela funkční. Na mé stránce o šlapacích strojích najdete i odkaz jak určit stáří strojů Singer. Můj je z roku 1922. Je to lehoučký jednoduchý stroj, který lehce ušlapu jednou nohou a krásně se na něm šije.

 Nádherná patka a ještě přesně udělá správnou šířku švu.
Přemýšlela jsem, kolik že to mám vlastně přidávat na švy.  A vzpomněla jsem si na speciál časopisu Švadlenka. Kdo nemá, tak je možné zakoupit TADY.
 Náhled do sešitu. Rozpisy jsou v centimetrech i palcích.
Mám našito a ořezáno a můžu skládat. Zkusila jsem si nanečisto složit pár bloků. Skládala jsem jen tak, co mne zrovna napadlo. Deka bude jiná. Už ji mám poskládanou na nástěnce, už jen vybrat správný typ písma na jméno dítěte, které každá Deka z lásky musí mít na přední straně. 









Ještě háčkovací tečka. Dovolenou jsem trávila v Alpách a všude mě doprovázel kocour Silver. Háčkovala jsem ho podle knihy Kamarádi na výletě. Více TADY. 
Spolu jsme tedy cestovali, chodili po horách a háčkovali. Moc jsme toho uháčkovat nestihli, protože počasí nám přálo a hodně jsme chodili. Ani  letos jsem nezapomněla zanechat  po sobě stopu v podobě podkafíček. Jezdíme většinou do soukromí a já nechávám háčkovaná podkafíčka nebo chňapky. Jen tak, pro radost. Kobereček, ten jsem si dovezla domů do předsíně.







Krásné a klidné léto přeji. Pady jamala