Je to ekologické?

Je to ekologické? Budu psát o barvení a tisku přírodninami. Říkáme tomu eko tisk a případně eko barvení. Ale... používáme často prostředky, které moc ekologické nejsou.
Je málo rostlin, které obarví vlnu a hedvábí bez moření a na bavlnu nebo na len je to pak ještě obtížnější.
Co se týká ekotisku. Doporučuje se pracovat se železitou vodou. Někdo přidává i ocet. Pokud přidám i ocet dochází k reakci a s takto připraveným roztokem je potřeba postupovat stejně jako s jedovatou zelenou skalicí. S takovým pak nakládám tak, že nechávám jen odpařit v nádobě a rozhodně nevylévám do odpadu..
Ještě složitější je to s barvením jako takovým. Kromě kamence a dalších mořidel, kterými jsou potravinářské suroviny, se často používá modrá a zelená skalice. Tedy síran měďnatý a síran železnatý. A už je problém s jejich likvidací. A k dosažení některých barev se používají i další toxické sloučeniny. Pak už se dostanu někam, kam směřovat nechci.
Vařením některých rostlin vznikají opět toxické odpady, které by neměly minimálně přijít na kompost, případně by se k nim neměli dostat zvířecí obyvatelé domácnosti.
Sírany nevidím jako dobré pro přírodní barvení, přestává být ekologickým. Jsou nebezpečné pro živočichy Někdy je možné nahradit přírodní cestou. Chce to obětovat více času.
Už jsem se psala, že se snažím jít cestou vlastní soběstačnosti. Ano, v začátcích jsem si koupila košenilu a těšila se na červenou barvu, ale teď se trochu stydím a mám k tomu úplně jiný postoj.
Takže dnes nepotřebuji červenou barvu z něčeho, co někdo dovezl a já si to objednala přes internet. Už v minulém příspěvku jsem psala o tom, že se snažím barvit rostlinami divoce rostoucími, případně se pokusím něco vypěstovat. Sice budu muset objednat semínka, ale do budoucna moje snažení asi zůstane na tom, co najdu v přírodě. Možná zkusím indigo, které mne zajímá, ale asi to bude také jen okrajová záležitost. Vůbec mi nevadí, že v barevnosti se budu pohybovat asi jen v několika odstínech žlutých, zelených a hnědých barev. Ty barvy vidím kolem sebe v přírodě a to mi stačí.

Když to celé shrnu. Asi to nebude tak úplně oslňující a vhodné pro všechny. Na patchwork to není nejideálnější disciplína, ale je možné látky použít. Já ani nechci tvrdit, že si už nikdy neobjednám žádnou látku na patchwork, moc toho asi už nebude. Chci odšít co mám a když už to mám, tak látky použít smysluplně. Bohužel celý textilní průmysl působí hodně škody a je zatím jen malinkou kapkou, že se budu snažit o svoji cestu. Přírodní barvení chci udržet v rovině opravdu přírodní a ničím zbytečným přírodu nezatěžující. Samozřejmě, i to plátno si musím objednat, ale preferuji českého výrobce a nakoupím jednorázově větší množství. Na ekotisk používám starší plátna.

Ještě bych zmínila, že světě jsou i trendy barvit bez mořidel. Při barvení materiálů proteinového původu je to reálné. Při nesprávném zacházení mohou barvy z přírodnin nadělat více ekologické škody než barvení Duhou. Tak tohle jsem měla na srdci, když jsem slibovala, že napíšu něco o mořidlech.
Děkuji všem, kdo jste si přečetli trošku delší a pro některé možná nepoužitelný článek. Ale možná jsou tady i myšlenky, které se netýkají jen přírodního barvení.

Krásné dny, jamala