neděle

U nás

Dnes to vezmu od konce. Sešila jsem jednoduchou deku, kterou jsem si rozložila a zase odložila několikrát. Z původní plánované světle šedé jsem změnila barvu dělicích pruhů na antracitovou. Jednoduše proto, že jsem neměla dost původně zamýšlené látky. Deku jsem šila jsem ze vzorníků a odřízla jsem velký čtverec a ze zbytku, kde byly dírky po sponkách, zůstal čtverec malý.
Deka bude možná ještě olemovaná některou kostičkovou látkou, zatím nevím. M. se ptal pro koho deka je a že se mu líbí. Tak jo, tak až vymyslím dokončení a pošití, tak si ji asi necháme.

Doba šití roušek s sebou přinesla i to, že byly do služby povolané staré stroje. A tak jsem občas radila a to nejen z navlékáním nitě. Tady je obrázek takového univerzálního navlékání horní nitě. Bohužel některé stroje nevydržely nápor šití roušek a tak jsem zaznamenala i názor, že staré stroje nejsou na nic. Není to proto, že by byly špatné. Starý stroj není možné po letech vytáhnout a šít na něm bez údržby. Především se musí dobře vyčistit a promazat a tak mnohé Veritasky, které mají slabší motory nevydržely po pár rouškách. Takže se za starší stroje přimlouvám, ale potřebují také láskyplnou péči. 

Barvení. Březová kůra dala teple béžovou barvu. Větvičky břízy jen světlou barvu a po ztmavení železem tmavší šedou.

  Trička barvená vánočním stromečkem, březovou kůrou, březovými větvičkami, kopřivami a slupkami granátového jablka.
A něco, co má souvislost s barvením. Naše zahrádka dává různé bylinky, třeba bršlici. Už jsem psala, že každá bylina patří nejdříve na talíř a teprve potom na barvení. A já to dodržuji i při barvení kopřivami, který je tady opravdu hodně a ty na barvení trhám většinou u cest, takže nepůsobím jistě žádné škody. 
Nekupuji kvasnice a tak mne kvasnicová krize nijak nezasáhla. Navíc kváskové pečivo je mnohem lepší než z kvasnic. Existuje i kvásková mapa TADY. Ta sice není v této době zrovna dobře využitelná, ta alespoň vkládám odkaz na nějakou příhodnější dobu. Založení kvásku není náročné, tak možná je doba, kdy je dobré to zkusit. Já nemám ani žádné speciální pomůcky, ani robota na míchání, dokonce ani ošatku. Jen 30 let starou troubu. Ale ošatku si možná nějakou umotám z trávy.
Alespoň na chvilku ven. A nejlépe někam kde nikdo nechodí. Jsou taková místa, ale neřeknu kde. Prostě u nás. 
Krásné dny. Jana