Viktorka je šlapací, žádný přidaný motorek. Entluje, takže umí i vyšívat dírky. Hodně jsem váhala, jestli ji koupit. Celá byla polepená mramorovou samolepicí tapetou. Tím její zápory končily. Viktorka má všechno originální příslušenství, včetně řasící patky a návodu. A hlavně pěkně šije.
Možná už znáte i můj pracovní kout, kde je Viktorka doma. A takhle jí to sluší venku.
A jak se na Viktorce vlastně šije? Video s Viktorkou tady (o zdařilý zvukový doprovod se zasloužila i Vendulka) a tady. Prý nech tam i ten konec, tak to tam je.
Na vysvětlenou. Ta páčka na těle stroje vpravo je regulace délky stehu a poloha nahoru je pro šití zpět. A ještě proč ten malý kousek látky, který si tam přišívám. Jednak šetří nitě a hlavně se nitě při každém začátku nemusí přidržovat a dole se nazacuckují, je to tak i rychlejší.
Jak se mi v tom oblečení zalíbilo, ušila jsem letní kalhoty pro syna.
Střih si značím rádlem přes kopírák. Linie, které potřebuji vidět z líce vyznačím kličkováním. Kdo neví, tak návod jsem našla tady. Já používám stehovku navlečenou dvojitě, kličky v látce lépe drží a kličku dělám jen v každém druhém stehu.
Nakonec jsme ušily ještě nákupku. Návod je tady.
Protože jsem toho už napsala hodně, tak už jenom obrázky. Pokusy háčkem a jehlicemi.
Krásné horké dny Jana









