Patchwork vznikl z potřeby nedostatku, případně z potřeby neplýtvat drahocennými látkami. Dnes se pohybujeme někde úplně jinde. Dnešní příspěvek je o ekologii, udržitelnosti.
Je totiž nutné rozlišit: šetřit - chovat se ekologicky (udržitelně). Ne každé šetření je ekologický přístup.
Poznámka: Ráda řekla, že ani já se nechovám důsledně tak, jak zde budu popisovat. Nicméně snažím se eliminovat dopady na životní prostředí, jak můžu.
Hned na úvod se omlouvám všem, které naštvu. Téměř dva roky o vydání tohoto článku uvažuji. Dvakrát už jsem několikadenní práci smazala. Je ale čas o tom mluvit. Není-li už pozdě.
Jak vidím udržitelný přístup k patchworku? Co tedy hraje roli? Proč je některé zpracování zbytků vlastně špatně?
Co je tedy důležité?
🌿 Materiály - používejte přírodní materiály.
🌿 Kvalitní pomůcky a jejich množství. Jednoduše řečeno, nepotřebujeme jich tolik, kolik nám jejich prodejci ukazují.
🌿 Nepoužívat jednorázové pomůcky. Patří sem lepidla, šablony, které využiji jen na jednu deku,
🌿 Roli hraje i doprava materiálu. Co lze nakoupit v lokálním dosahu, nakoupím v kamenném obchodě. Platí to o jakémkoli posílání.
🌿 Z čeho šít
👌 Možná vás překvapím. Nevidím problém v nákupu látek nových. Šití ze zbytků nebo ze starých oděvů není pro každého a nemůžeme ani obdarovat každého výrobkem ze starého oblečení. Důležitý je přírodní materiál a rozumný nákup tak, abych látky zpracovala. Naopak šití ze zbytků může být často opakem ekologického přístupu.
Na co se zaměřit: Každý prodejce je povinen uvádět složení výrobku, nesmí být klamavé. Látka by měla mít atest (Oeko-Tex standard 100). Pokud máte podezření na přeprodej zboží z Číny, hledejte toto zboží na stránkách čínských obchodů. Můžete se také zeptat prodejce, kde byla látka vyrobena a zda splňuje normy EU.
Proces zpracování přírodních vláken je někdy velmi neekologický a při zpracování ve velkém nemůžeme čekat, že byl výrobní proces bez chemie. Je nutné si to uvědomit. Je dobré na to myslet v souvislosti s kvantitou.
👌 Ve skutečnosti potřebujeme k šití patchworku jehlu, nit, špendlíky a nůžky. Pořídit si rotační řezák, podložku a pravítko je na místě, když zjistíme, že nás to opravdu baví. Dobrým pomocníkem ke špendlíkům jsou malé binder svorky z papírnictví.
👌 Kupte si kvalitní podložku a řezák. Levné, nekvalitní podložky a řezáky nevydrží. Rovněž mohou obsahovat škodlivé látky. Kupujte si kvalitní značky. Nekupovat levné věci je totiž také ekologický přístup. Chovat se k podložce i řezáku šetrně je základ. Na podložce řežu jen látky. Měním kotouče v řezáku, aby byly vždy ostré a neničily podložku. Rouno nebo sendvič řežu na staré podložce, kousku lina nebo stříhám nůžkami. Krejčovské nůžky ani rotační řezáky nejsou určeny na stříhání zipů, papíru. U krejčovských nůžek je na místě opatrnost při stříhání přes vysoké švy. Pokud bych měla mluvit o značce podložky a řezáku, já používám Olfu, kterou jsem kupovala ještě v dobách, kdy nebyly internetové obchody. Dobrá je značka Fiskars, ti se zaměřují na ergonomické řezáky. Víte, že rotační řezák vymyslel právě pro Olfu Yoshio Okada v roce 1979?
👌 Videa zdarma od prodejců látek a pomůcek často propagují pomůcky, které nepotřebujeme. Nenechme se strhnout ke zbytečným nákupům. Praxe je často tou nejlepší pomůckou.
👌 Do mojí dílny nepatří lepidla. Sendvič dělám pomocí špendlíků, Špendlíky používám zahnuté a když je jednou koupíte, tak je máte stále k dispozici. Lepidlo je jednorázová pomůcka.
Při stříkání lepidla nezabráním vdechnutí. Nosná složka lepidla zůstane v dece poměrně dlouho i když lepidlo už dávno nelepí. Po použití lepidla nám zůstane nebezpečný odpad.
Za zbytečné považuji nažehlovací výztuhy, pokud výrobek následně prošívám. O lepení švů a lemování vůbec nemluvě. Máme stehovku nebo staré nitě.
👌 Do ekologického myšlení je potřeba zahrnout i dopravu. Nebudu shánět 20 cm aby mi ji někdo posílal přes půl republiky, ale vymyslím to tak, abych ji nepotřebovala. Pokud to lze, nakupujte v lokálním obchodě.
👌 To, co platí pro pomůcky, platí i pro šicí stroj. Kupujeme-li zcela nový, kupme si ten nejlepší, jaký si můžeme dovolit. Není to přepych. Připomínám, že patchwork jde šít i v ruce. Starší stroje jsou také dobrou alternativou.
👌 Šablona nemusí být vždy z plastu, jde vyrobit i z papíru. Na značení po rubové straně látky stačí obyčejná měkká tužka. atd. Těch příkladů, kdy můžeme omezit používání nadbytečných a neekogických pomůcek, je určitě více.
👌 Plasty a "umělotiny", takže také plasty.
Plasty jsou v patchworku všude kolem nás. Šicí stroje, pravítka, řezáky, šablony a spousta a spousta dalšího. Jenže tím to nekončí.
A nyní o tom, proč jsem se vlastně po dlouhém váhání rozhodla pro tento článek.
Plasty jsou i materiály ze kterých šijeme. Akryl, minky, fleece, rouna a další. I to jsou plasty, dokonce snadno uvolňující mikroplasty. Dnes už známe i jejich vážná zdravotní rizika, přesto jsou tyto materiály stále oblíbené a doporučované i na dětské deky. Mikroplasty se uvolňují třením následně je můžeme vdechovat. Především se pak uvolňují praním. Pokud je používáme, tak se také musíme chovat zodpovědně k odpadu vzniklém při praní. Ptala jsem se na své FB stránce, jak takové materiály uživatelé perou. Dostala jsem rady, jak mám prošívat, ale žádnou jak prát.
V boji s mikroplasty při praní pomáhají speciální sáčky, filtry na pračku k tomuto určené a také kořenová čistička. Na tu naši se můžete podívat v albu ZDE KLIK.
Nepočítejte s tím, že to někdo vyřeší. Množství mikroplastů z domácího praní je tak obrovské, že i když se nastiňují nějaké technologie, tak už to není snadné (možné?) zvládnout.
Ve videu to říkám, ale je nutné to připomenout. Atest vhodnosti výrobku pro děti do tří let neznamená, že materiál je zkoumán z hlediska nebezpečnosti mikroplastů. Je zkoumán pouze z hlediska přítomnosti chemikálií.
Jde o obchodní politiku a i když se o tom už více mluví, tak stále je informovanost dost malá. To zachumlání se do měkkého materiálu si nicméně vybírá svoji daň.
Tak tady vás tedy pozvu ke shlédnutí videa:
Poděkování. Chtěla bych poděkovat za konzultace Monice a ostatním.
Zvláštní poděkování mému synovi za jeho práci v oblasti výzkumu boje s mikroplasty.
Začínat musíme každý u sebe. I kdyby to byla jen kapka v moři.
Příště už budeme šít a to nebude tak složité téma. jamala
můžete navštívit také můj přízový blog KLIK SEM
