Fanka

Tento článek bych chtěla věnovat nejen šicím strojům, ale i opravářům. Doba roušková přinesla nejen zájem o šicí stroje, ale nezbytnými se ukázali být opraváři šicích strojů. Stále je malé povědomí o tom, že stejně jako my chceme krémy na popraskané ruce, nebo prostě na údržbu, tak potřebují stroje mazání a údržbu. Když se nám v ponožce udělá shluk vláken, asi nás bude tlačit. A možná budeme i kulhat. Když budeme mít vysušené paty tak, že začnou praskat, budeme kulhat. Žádné stroje nejsou bezúdržbové. Ty moderní chtějí servis jen prosto, že se musí vyčistit a namazat vazelínou. Ty staré si můžeme udržovat sami a nebudou téměř vůbec potřebovat opraváře. Mazání, pravidelné čištění a výměna jehly by měly být samozřejmé úkony, stejně jako šití. V manuálech i na YouTube jsou postupy jak na to. Já čistím stroj po každé prošité dece. Chapač dostává kapku oleje alespoň i během prošívání. Pozor, je potřeba chvilku zkusit na odstřižku látky, jestli je nit čistá a nemastí. Průmyslové stroje mají většinou centrální mazání, ale i ty potřebují čištění. Obecně po čtyřicetihodinovém pracovním týdnu chce stroj vyčistit.
Já jsem zaznamenala zájem o staré stroje v době šití roušek, manžel měl více práce s čištěním strojů pro známé. Většinou každý volal až stroj nefungoval tak, jak měl.
Shrnu něco z dotazů, které jsem řešila. Mazání a čištění, to je jasné, to jsem už napsala. Pokud si koupíte starý stroj, nebo ho máte doma, tak to, že před dvaceti, třiceti lety šil a nic mu nebylo neznamená, že se na něm hned může šít. Jednoznačně je potřeba ho vyčistit a znovu namazat. Půjde asi těžko díky zaschlým nánosům oleje.
Starý stroj prošije i plech. Ano, ale některý jen jednou. Stejně jako moderní stroje, tak stroje starší byly různých kategorií a ty lehké domácí rozhodně nejsou určené na šití rifloviny a koženky. Zlatem nazdobený stroj bude určitě ozdobou domácnosti, a já se přimlouvám za jejich záchranu, ale možná nebude splňovat nároky na těžkou práci. Ne, že by nebyl krejčovský stroj v nějakém zdobném provedení. Hlavně ty nejstarší zdobené byly. Ale většinou měly hlavně sloužit a tak ty novější se vzhledem přibližují více strohým strojům průmyslovým. Byly to stroje dražší a kdo si ho pořídil, tak ho využíval a tak jsou často opotřebované. Stroj na kterém quiltuji deky jsem koupila tři stejné značky a až třetí byl vhodný na quiltování. Z těch hodně starých se jich na trhu zas tolik neobjevuje.
Starší stroje mají delší rameno. Opět záleží na typu stroje. Malé domácí jsou s ramenem kolem 17 cm (vzdálenost těla stroje k jehle) až k 28 cm. Myslím běžné typy. Jeden známý quilter na šlapacích stojích sice používal velmi subtilní Singer na quiltování, ale neměl jeden. Během roku vyměnil nejméně dva stroje. Nebyly konstruované na takovou zátěž.
Já dávám přednost strojům krejčovským, na těch lehkých většinou sešívám patchwork, nebo pro radost quiltuji malé věci.
Jedním z těch malých, ale silných strojů je Františka. Je jedním z mých prvních a je výjimečná tím, že má trochu jiné podávací zoubky. Ty jsou dokonce ponořit. Délka k jehle je 20,5 cm. Stroj má entl a pro mne důležitou kolenní páku. Jsem zvyklá s ní pracovat. Délka stehu až 5 mm (lehké domácí stroje do 3 mm) a šířka entlu 4 mm.
Františka utáhne koženku jak nic. Nemám k ní žádnou výbavu, není to zrovna v předváděcím stavu, ale je funkční. Z našich strojů bych ho přirovnala k Minervě 232, také bytelný stroj s entlem a rotačním chapačem. Super kvalita.
Takže pokud si chcete pořídit starý stroj, záleží na co. Pokud už nějaký doma máte, dejte mu šanci, třeba na jednoduché šití. Jo a ještě něco. Pokaždé, když večer skočíte práci, tak nezapomeňte povolit kolečko a shodit řemínek, ať si taky odpočine.
Další povídání o starých strojích TADY.

 Konstrukce stojanu je oproti Mundlosu jen velmi lehká.

Kufříkové starší stroje mají jednu bolístku a to je pedál. U Veritasek se přehřívá, nejde moc dobře regulovat rychlost. Další stroje mívají také problémy. M. pracuje na pedálu vlastním. Pomáhá syn a 3D tiskárna.

Ještě něco o těch moderních. Je častou praxí, že jeden stejný stroj se objeví pod více značkami. Někdy souběžně (příklady jsem tady už uváděla), někdy prodejce zjistí, že to tak úplně nefunguje a stroj se objeví najednou pod jinou značkou. Je to jednoduché. V Číně se stroj vyrobí a zde se prodává. Úplně stejný vidím teď nově pod třetí značkou. A je jedno, jestli ho nabízí česká firma. Kvalitu stroje to nezajistí.
Není to nic nového, jen dříve se stroje vyráběly u nás a prodávaly do zahraničí. A byly kvalitní.
Bylo by to na dlouhé psaní a nechci to posuzovat. Záleží pak na značce, jak si takovou výrobu ohlídá. Já dělám většinou na starých strojích, z nových si držím už jen Berninu Auroru. Jediný stroj, který jsem si nechala.

Krásné dny přeji. Budou dva delší víkendy, tak třeba i u šicícho stroje. Jana