I o tom, co nedělám a proč

U nás vypukla akce okno. Zatím jen v komoře, tak až to všechno uklidíme, tak se dostanu snad i k dávno odkládaným činnostem.
Těšila jsem se na jaro a jak budu barvit a zkoušet. Jenže nějak nemůžu. Jak jsem si zvykla barvit z odpadu, tak to jarní, křehké a krásné je mi nějak líto trhat. Nicméně alespoň jsem zkusila namočit šeřík. Toho máme dost na naší zahradě.
Bylinkování je v poslední době v módě. Když jsem začala barvit kopřivami, tak jsem měla hned několik dotazů, jestli by nebyly lepší na čaj nebo na sušení. Jednak kopřiv je hodně. jednak některé rostou u cesty. Já sbírám na procházkách a na zahradě bylinky na čaj, nebo na jídlo. Nikdy neotrhám všechno a snažím se na velké ploše sesbírat jen něco málo. Děsí mě ale lidé, kteří jsou ochotni udělat cokoliv, aby získali některé vzácné produkty, případně otrhají všechno, co jim přijde do cesty. Mohla bych o tom psát dlouho, protože to je to, co se mi v poslední době nejvíc honí hlavou. Sbírám to, co zrovna je, trochu nasuším na zimu na čaj, který se dá běžně pít. Jen tolik, abych to spotřebovala. Nejvíc si užívám toho co mi může nabídnout zahrada v přítomném čase.
Tady pár bylinek ze zahrady. Nechala jsem je na papíře, aby mohli vyběhnout brouci a Sára se hned ujala role bylinářky

To jsem zase začala zeširoka o tom, o vlastně nedělám. A teď kousek toho, o dělám.
Zprovoznila jsem letní dílnu. Ukázala jsem tady Fanku, která mi bude letos dělat společnost na verandě. Když bylo pěkně, šily jsme venku. Málokdy šiju z kolekce, většinou nic takového ani nemám. Tyto látky jsem kupovala hodně dávno a už jsem z nich šila dvě deky. Se šedou je to TATO deka. Předtím byla ještě jedna dětská. Toto bude poslední, zůstanou už jen zbytky do nějakých scrapových dek.
Potřetí za krátkou dobu jsem ušila půlené čtverce. Skládání bylo náročné a několikrát jsem měnila vzor. Nakonec jsem sešila čtverce po čtyřech v jedné barvě. Ještě nemám sešito, ale zatím ukážu alespoň kousek. Každý čtverec žehlím tak, abych měla "roztočené" zámečky. A následně i na zámečky sešívám.
Návod TADY a video TADY. Práci to pak hodně usnadní při prošívání. A taky špičky krásně sedí.

A protože mne zima zahnala ještě před dokončením deky do dílny, tak jsem se pustila do něčeho jiného. Maskáčové trenýrky a další projekt podle Bonnie Hunter. Zatím mám pár bloků, tak ukážu zase příště.

Díky deštivým dnům jsem si našla chvilku na výrobu vosku na ruce. Dostala jsem ho loni od kamarádky a bez něj si už nedokážu život představit. Hlavně ten šicí život. Krém je buď mastný, nebo rychle vsákne a nejsem schopná brát látky do ruky. Hlavně při ručním šitím mne pocit suchých rukou dovádí k šílenství. Když jsem měla cestu do města, koupila jsem kakaové máslo a včelí vosk. Příště zkusím místního včelaře. Olej jsem doma měla a nepoužívala jsem žádné další přísady ani vůně. Rozpouštěla jsem ve vodní lázni a směs jsem nalila do obalu od čajové svíčky. Poměry zkouším, návod se dá najít  na internetu. Můj přístup k přesnému měření a vážení je trochu problematický, tak asi i moje mazání bude pokaždé trochu jiné. Ale to, co jsem "uvařila" je funkční a pochvaluje si moji placku i M. Pro mne je důležitá příznivá cena a skutečnost, že nemusím objednávat v e-shopu jednu položku.

Tak dnes asi všechno, i když toho mám ještě v hlavě tak na dva články. Ještě jsem chtěl psát o prošívání a vatelínu, ale to někdy příště. 

Přeji krásné dny. Jana