Asi to bude znít divně, ale tento příspěvek a materiál k němu vznikl proto, že se mi do ničeho nechtělo. I když jsem měla snahu lemovat deku, stále mi myšlenky směřovaly ke krabici se zbytky krepů. První nápad, že z nich budu plést nebo háčkovat přišel když jsem pletla podkafíčko ze zbytků z deky. Začala jsem košíkem a pak teprve přišla myšlenka, že do růžové zpracuji jednobarevné kousky. Prostírání vyšla dvě, tak jsem přešla na modrou, už se rodí druhá modrá. Poslední bude něco hodně zbytkového. Krásně by šlo zrecyklovat staré vybledlé povlečení. S přidáním něčeho barevnějšího dostane prostírání jiskru.
S tímto háčkováním přišla i myšlenka košíku z nějakého už vetchého prostěradla ve spojení s přírodním barvením. Košík by snesl i nějaké barvicí experimenty, barvy by nemusely být stálé ani rovnoměrné.
Mohlo mne přidávání jednobarevných napadnou dříve, košík by byl veselejší.
Zahrada není moje silná stránka, tři mrkve a ze čtyř cuket přežívá jen jedna. Využívám tedy co mi dává příroda. U nás doma se teď peče často pizza nebo něco jí podobného. Těsto nechávám v lednici a upeču vždy čerstvou placku, když potřebuji. Na místních loukách jsem totiž objevila plantáže dobromysli. A četla jsem, že se používala i na barvení, tak později vyzkouším.
Zelenina zahuštěná kváskem. Už jsem o tom psala, že ani při omlazování kvásku přebytky nevyhodím a používám do zeleniny nebo bramboráku. Tak dobrou chuť. Jana
