čtvrtek

10 let poprvé

31. července před deseti lety jsem napsala svůj první příspěvek na tento blog. Tak přemýšlím jak to oslavit, jestli to oslavit a zda vymyslet nějakou giveaway. Prostě nějaký dárek. Když se ohlédnu, tak jsem dělala různé šití. Od roku 2012 dělám pro Deky z lásky a tahle práce je vlastně nejstabilnější linkou celého mého blogu. Kvůli Dekám z lásky jsem začala i quiltovat a později přišla moje láska ke šlapákům a začala jsem zkoušet samozřejmě quiltovat i na nich. V té době disciplína málo používaná a setkala jsem se s názory, že to je nesmysl. Já mám tedy měsíc na vymýšlení nějakého dárku a prošití deky by mohlo být jedním z dárků, pokud by byl zájem. 

Před časem mi na moje prošívací pokusy věnovala Jana Harmachová tři deky, z nichž dvě už mám prošité(tu první jsem quiltovala na průmyslovém stroji) a půjdou na nějakou charitu. Protože jsem měla volnou ruku, tak jsem jednu z ních prošila na šlapací Veritasce. Bylo to asi nejtěžší quiltování, které jsem dělala, protože stroj jde velmi těžce. Šlape se deskou ve skříňce a stroj má vyšívací stehy, takže oproti jednoduchým strojům se musí rozhýbat složitý mechanismus. Byl to můj sen, splnila jsem si ho. Ukázala jsem, že deka jde prošít na stroji s ramenem 18 cm a nevím, zda to někomu pomůže, ale já jsem  ráda, že jsem to dokázala. Samozřejmě s drobnými zádrhely v podobě nakrčení látky na zadní straně, není to prostě dokonalé jako když rámařka šije na napnutou deku na rámu. Může Vám to připadat divné, ale mě se to i s těmi nedokonalostmi líbí. Je to totiž ruční (nožní) práce se vším všudy. 

Velikost deky je 210 x 125 cm. Výplň Jan L 120 z Jilany a deka se v pohodě vlezla pod rameno stroje. Quiltovala jsem s původní látací (vyšívací) patkou, včetně obšití každého hnědého proužku na dece, které jsem dělala také volně z ruky, bez pravítka. O dece jsem psala také v minulém příspěvku. Na živo je nádherná, protože je šitá z košilovin, které mají jemný lesk a strukturu. Jani, ještě jednou díky.



Přidávám i video z quiltování. Pokud se Vám nezobrazuje, najdete ho TADY.


Trochu jsem háčkovala. Nedávno ke mě v parku přišla holčička a dává mi tři pampelišky se slovy, že mi přeje pěkný den. Už dříve jsem se přidala ke skupině, kde se háčkují drobnosti, které někde zanechám se vzkazem pro nálezce. Doba covidová tomu moc nepřála, ale holčička mě nakopla k akci znovu se zapojit. A možná, že někde najdete i moje srdíčko, nebo jinou drobnost. Návod na srdíčko v češtině najdete ZDE.

A ještě pár obrázků z toho na čem nyní dělám. Zprovoznila jsem po roční pauze venkovní dílnu a užívám si sešívání zbytků. Původně to měla být taška, ale bude to deka. V dílně je prostě dobře a nějak jsem se rozešila. Volnou technikou sešívám čtverce velikosti 7 palců. Přidala jsem nakonec dělení - sashing z černé látky a borduru. Nemám ještě sešito, tak výsledek ukážu příště.
Stůl pro Minervu za dobu pauzy trochu utrpěl, protože byl celou dobu venku. Přeleštila jsem ho a nasadila Minervu, kterou jsem trochu vytunila jiným strojem. Chyběla patka, drátek na vedení jehly a šroubek v chapači.







Zanechte mi v komentáři vzkaz, proč ke mně na blog chodíte, co tady nacházíte pro Vás zajímavého a já si podle toho vymyslím nějakou akci. Klidně napište, co by se Vám líbilo nebo o čem bych měla psát. Nebo zda vůbec. 
Mějte krásné prázdniny. Klidné a zdravé dny přeji. Jana.