Labutí píseň by mělo být nějaké ohromující zakončení mojí práce na starém rámu. No ohromující to není. ale je to tak trochu v duchu toho, co si myslím o užitkových dekách a jejich prošití.
Rouškovka, nevím kolikátá, prostě další deka pro Klubko. Tentokrát sovičky. Ani se mě neptejte, jaký byl původní záměr, protože mi vyšla úplně jiná deka. Ale to nevadí. Baví mě, že mám něco s čím si můžu dělat co chci a jak chci. Mám volnou ruku ve všem a to mi nesvazuje ani hlavu ani ruce. Může a nemusí to vyjít a tím pádem to jde mnohem lehčeji. Plánované obšívání obdélníků přešlo do takového polosrubu a většinou jsem využila i barevné ladění látek od světlé do tmavé. Barvy jsou takové zatažené, takže i hodně barevná deka nepůsobí vykřičeně. Na poslední šití na Chrudoškovi jsem vybrala vlnky. Což je sice jednoduché, ale zase v duchu toho, co jsem v posledním měsíci propagovala.
Zadní strana flanel a rouno Valtherm 120. Nitě Isacord. Tady bych se trochu zastavila u barvy nití. To je problematická věc, kterého se často při prošívání obrázků celoplochem quiltující bojí. Já jsem to zmínila ve videu, kde prošívám top na taštičky (článek o taštičkách a odkaz na návod). Výběr barvy nitě se tedy odvíjel podle barvy soviček a všechno ostatní mě nezajímalo. Nebojte se celoplošného šití, nebojte se barev nití, ony se umí hodně přizpůsobit a hlavně NIC není zeď Ani obrázek ani bordura. Prošívání obrázky ruší jen v případě, že to sami chceme. Že se na to sami soustředíme. Samozřejmě hodně dělá fotka nebo pohled proti světlu. Ale sovičkám vůbec nic neublížilo, jsou tam pořád a je na nás jak je vnímáme. Protože to by nám pak mohlo i vadit, že na borduře jde šev přes kytičku nebo přes puntík a to nám většinou nevadí.
