Možná si vzpomenete na moje dvě variabilní deky, které jsem šila loni s Jitkou. Bordurová ještě na prošití čeká. S touto jsem měla trochu problém, protože jsem zvolila příliš kontrastní látky a nebyla jsem si jistá zda ji chci dokončit. Byla jsem v pokušení ji ještě předělat, ale Helenka z Klubka o ni projevila zájem a tak jsem ji tedy prošila. V prošití jsem měla jasno od chvíle, kdy jsem ji dokončila. Jen místo zamýšlené mřížky jsem udělala do vzniklých trojúhelníků chrámová okna zmenšená na polovinu. Deku to najednou zjemnilo. Šila jsem s pravítky, až na ta zmenšená okna, ta jsou z ruky, protože v tak malém rozměru mi s pravítkem vznikaly spíše hrbaté tvary. Zvolila jsem tedy pouze dva vzory a myslím, že to dece prospělo a jsem s prošitím spokojená. Trochu jsem se bála, jak se rovné čáry srovnají s okolním prošitím. Ale nakonec si všechno pěkně sedlo.
Prošívala jsem na stole na Bernině Q20. Jsem ve skupině vlastníků těchto strojů a je to skupina, kde převládají sit down, tedy stroje na stole. Některé majitelky přešly na rám, ale pro ty, kterým vyhovuje držet deku a šít jakýmkoli směrem jakýkoliv vzor, tak ty nedají na stůl dopustit. Některé majitelky přešly naopak z rámu na stůl. Já bych jen dodala, že je to hodně jiné šití než na domácím stroji a výhodou je především prostor pro deku. Oproti tomu rám má zase jiné výhody. Šití na stole někdy není tak dokonalé jako na rámu, občas se spodní látka dostane kam nemá, ale to přece vůbec nevadí, je to ruční práce. Já se ale rámu tak úplně nevzdávám, ale o tom budu psát až přijde čas. Pro mne ale bude stále důležité dělat na stole.
