15 let se věnuji psaní mého životního deníku. Přesné výročí bude o prázdninách.
15 let chodím s kůží na trh a ukazuji svoje práce.
15 let popisuji svoje práce, ukazuji kudy vede i nevede cesta.
15 let se s vámi dělím o své pocity, o své soukromí.
15 let se také dělím o různé postupy, poskytuji rady a nápady, které mi letí hlavou. Zpravidla zcela zdarma a k tomu poskytuji rozšířené služby v podobě členského blogu. Tento zdaleka není výdělkem, který by mi přinesl nějaké benefity. Pouze pomáhá udržovat můj blog v chodu, protože i když služba blogger je zdarma, tak ten velký objem fotek nelze mít na uložišti zdarma.
Tímto děkuji moc všem, kdo si koupili členský blog a umožnili mi pokračovat v mojí práci. Moc si toho vážím a děkuji.
Budu pokračovat? Ano. Překonala jsem období, kdy blogeři odešli na sociální sítě. Nepodlehla jsem přesvědčování, že blog je mrtvá platforma. Už jste si všimli, že jsem použila modernější šablonu na svoje blogy, aby byla přívětivější pro zobrazování na mobilech.
Vývoj pomalu, ale jistě naznačuje opak. A možná právě v mém oboru to není ještě tak zjevné, ale právě letošní rok je zlomový. Umělá inteligence se zdokonaluje a už jaksi moc nevíme, kde je reálný svět a kde je ten virtuální. Je snadné nafotit mizernou práci a nechat ji vylepšit. Je snadné udělat "atmošku" nebo produktovou fotografii výrobku. Je dokonce snadné prezentovat výrobek, který ani neexistuje. Běžně se i v našem patchworkovém prostředí už objevují fotografie výrobku zasazené do prostředí, které reálně neexistuje. To se dá brát jako běžná úprava fotek, ale rozhodně to ztrácí na autentičnosti a atmosféře. Je potřeba si všímat detailů a používat kritické myšlení než budeme chválit. Existují i stránky, které více či méně úspěšně rozklíčují tyto falešné fotografie.
Co se mne týká. Neupravuji fotky téměř vůbec. Ano, deka se pak zdá být šišatá, případně někde kouká kus rohožky. Už neodstraním ani to. Pokud to tam v tu chvíli bylo, tak to tam bude. Není to moje neschopnost objekt odstranit. Je to moje snaha nepodřídit se diktátu AI dokonalosti. Je to moje snaha říkat: je tady reálný člověk. A tak to zůstane.
Co je červená nit mého blogu? ––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
💗💗💗 Celou dobu, také pracuji pro různé charitativní projekty. Tím nejvýraznějším a bezpochyby nejdéle trvajícím jsou práce pro Deky z lásky - KLIK . V projektu jsem aktivní od jeho založení a byla jsem prvním nečlenem spolku, který se přihlásil k šití deky. Ušila jsem tedy třetí předanou deku, přičemž prvenství patří zakládajícím členkám spolku.
Loni jsem ušila deky dvě a z toho jednu deku jsem ušila tak, že jsem si sama vyhledala postižené dítě a deku ušila a předala. Všechny Deky z lásky, které jsem šila najdete ZDE KLIK.
Někdy jsem obdržela všechny obrázky (od jiných švadlenek a vyšívaček), někdy jsem se podílela na obrázcích a někdy jsem celou deku šila sama.
Kolik dek jsem ušila, to si můžete dopočítat sami, kolik bylo polštářů a obrázků, to vůbec netuším. Ještě jsem některé deky jen prošívala a to nemám asi podchycené vůbec. Některé jsou v albu TU KLIK.
Ani letos nebude Deka z lásky z mé dílny chybět. Spojila jsem se s Renatou - Pudlicí, která vyšila obrázky. Zajímavost - Jméno Ondra vyšila Ondrova maminka.
Téma Star Wars byla pro mne těžké, a řekla jsem si, že vezmu obrázky, celé to jednoduše obšiju modrou a bude to. No jenže to tak nakonec nebylo a musela jsem si trochu nastudovat o co vlastně kráčí.
Zatím mám top, ale ten ještě neukážu. Samozřejmě dodržím pravidlo, že deku ukážu až bude u Ondry. Tak mi držte pěsti.
![]() |
Tolik k dnešní první rekapitulaci. A pokud chce se mnou být i nadále, nespoléhejte na upozornění na nové příspěvky na Facebooku a přihlaste se k odběru článků.
můžete navštívit také můj přízový blog KLIK SEM


Ahoj Jani, je moc příjemné číst tyto řádky, myslím, že tě sleduji skoro od začátku a pořád mě to baví :-))) Já jsem taky takový staromilec, který dělá všechno tak, jak se kdysi naučil a jak mu to vyhovuje... Umělá inteligence mě docela děsí (tím co všechno dokáže udělat) a já si daleko radši zabrouzdám ve tvém, neupravovaném a pohodovém blogu... Vydrž ve svém psaní a dělej radost dál (určitě nejen mně) Lenka
OdpovědětVymazatJani, a ještě bych přidala, že jsi i nám svými výrobky přispěla na Šití pro dobrou věc, jehož většinový výtěžek míří do Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. Projekt, který jsem rozjela před 8 lety. Takže proti tvým účastím v Deky z lásky jsme ještě štěňátka.
OdpovědětVymazatHani, co jsem začala prošívat, tak nestíhám. Ale letos poslední rok a chci se věnovat svojí práci zase. Tak snad něco málo zase vymyslím. j.
VymazatVelká gratulace k výročí tvého blogu. Tvoji mravenčí práci nesmírně obdivuju. Smekám klobouk před tvojí kreativitou, precizností a ještě stihneš nám sdělit a ukázat tvé výtvory. Do dalších let držím palce ať se daří a přeju ti spokojené čtenáře tvého blogu. Zdraví Večernice.
OdpovědětVymazatMoc děkuji. Vlastně jsem teď hodně přemýšlela co dál. Uvidíme. Díky, díky moc. jamala
Vymazat