neděle

Stále někam jinam

Začnu takovým povzdechnutím, kterého se mi dostalo, že můj blog už není takový, jaký býval. Donutilo mě to k zamyšlení. Není a já se omlouvám všem, kteří tady hledáte jen návody, jen staré stroje, jen quiltování, jen háčkování ... Mám ten záběr široký a když mám možnost dělat to, co jsem si vždycky přála, tak to především musím podřídit tomu, co dává příroda. A v tuto chvíli žiju ve světě přírodních barev. Určitě zpracuji obarvené kousky do něčeho smysluplného. Ráda bych. Protože bych ráda ukázala, že svět přírodních barev je použitelný a možný. Dnes jsem se probírala svými prvními pokusy - hromádkou látek se žlutou a žluto hnědou barvou, skoro vždy stejnou. V našem prostředí není moc možností zářivých červených barev, modrá je další nedostižná barva. Ale i ty moje maskovací jsou pro mne zážitek
O všem jsem tady už psala několikrát. Nikde jsem nečetla, že mám používat jen to, co najdu kolem sebe venku, vyplynulo to tak nějak samo. Myšlenka, kterou jsem si utvrdila hledáním stejně "postižených" lidí. Našla jsem barvířky z Finska, Kanady, Anglie, které mají podobné nebo stejné podmínky a také využívají rostliny kolem sebe a snad jen občas pro radost vypěstují nějaké rostliny. Není pro mne priorita zkusit barvu za každou cenu i když náhodou v přírodě najdu něco, co by posloužit mohlo, pokud rostlin není dost. Na přírodní barvení je potřeba hodně surovin a doporučuje se ve volné přírodě sbírat 10%, maximálně čtvrtinu toho, co najdeme.
Nemořím žádnými sírany a ráda bych co nejvíce omezila použití železité (rezavé) vody k ztmavování či vytváření některých barev. Použití kamence (v omezeném množství) a hlavně přírodních mořidel mi zatím přijde jako zajímavá cesta plná objevování. Je to v jistém smyslu i jednodušší, protože třeba použití železité vody se musí striktně oddělit od ostatního barvení.
A už při mé zkrácené barvířské sezóně se mi podařilo objevit vlastní kombinace o kterých jsem nikde nečetla. Zatím nevím, jak budou stálé, to ukáže čas.

Každopádně, kdo jste se mě ptaly, jaký ustalovač si máte koupit ustálení přírodních barev - žádný. Jde o proces jako takový, o správnou přípravu látky, namoření, vlastní barvení. Důležitý je správný a někdy dostatečné dlouhý čas mezi jednotlivými procesy, jak mořením, tak vlastním barvením. Používá se i ocet nebo sůl, ale opět jako mořidlo materiálu, ne jako následný ustalovač. Používají se dary moře, ale opět v našich podmínkách nerealizovatelné.

Mám za sebou úspěšné i neúspěšné pokusy a tady je něco z toho.
Jsem například šťastná, že jsem dokázala udělat takovouto paletu barev ze zelených slupek ořešáku. Barvy jsou od světle hnědých, přes narezavělý odstín až po khaki a zelené odstíny, včetně světlezelené na lnu. Mořila jsem kamencem a přírodními mořidly. Stále stejný nálev a několik odstínů. Výsledek ovlivní i použitý materiál. V tomto případě většinou len, ale je tam i bavlna, vpravo pak 100% vlna, většinou z Chemlonky.

Pak jsem ještě vyzkoušela k barvení slupky z kaštanů. Nikde moc popsané jako barvicí materiál nejsou. Já nasbírala a vytvořila žlutou, oranžovou a po ztmavení šedozelenou.
Udělala jsem i pokus se shibori, ale jemný len se chová přece jenom jinak jako plátno a tak při ztmavení železem mám skoro zelený šátek. Ale zkušenost k nezaplacení, takže nelituji. Příště už lépe.






Letos se opravdu málo dostanu k eko tisku, ale zkusila jsem potisknout dva šály. Jeden předbarvený lnicí květel a druhý jen bílý. K tisku jsem využila listy kakostu. Kdo neví, eko tisk (eco print nebo taky contact print) je otisk listu na látku bez barev pomocí média, kterým je většinou rezavá voda, ale možná jsou i jiná média. Samozřejmě přírodní. Neměla jsem moc pomůcek, tak jsem motala na kousek látky a stočila do hrnce. Nevýhoda je, že to nešlo utáhnout kolem měkké látky, ale kakosty se nakonec otiskly.



Pomalu si zvykám, že se přestěhuji do dílny. Takže bude i šití. Ale mám trošku problém být zavřená v místnosti a jde to těžko. Došívám deky z lásky a taky jsem udělala jeden recyklační počin. Sukénka byl příliš krátká, tak jsem přidala lem z dvojité látky a vázačku.
A už tady asi nemám nic. Jen, že je už opravdu pořádná zima. Zatímco loni jsem touto dobou byla stále venku a tiskla listy jako o život, tak teď u se stěhujeme za kamna.
Krásný podzim přeji všem a moc děkuji za všechny komentáře, jak tady na Facebooku nebo Instagramu. jamala

11 komentářů:

  1. Jani, Tvůj blog je pro mne stále moc a moc zajímavý. Barvit asi nebudu, ale vždy si ráda a se zájmem přečtu o tvém tvoření. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško, možná to moje barvení je jen taková zábava a nebude z toho nic, ale velké poučení o přírodě to je. děkuji ti moc. Jana

      Vymazat
  2. Některé odstíny jsou naprosto skvělé. Hodně se mi líbí na vlně tmavě hnědá. A otisk kakostu na látce. Tvoření zdar:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, hnědá je malý zázrak, hlavně ta nejmavší, ale ono je to hlavně tou vlnou. Kakosty se tisknou krásně, jen toho asi letos víc nebude. Děkuji moc. jamala

      Vymazat
  3. Tedy nebudu barvit, na to jsem už příliš stará,ale ,že tě obdivuji, to už víš.....je obdivuhodné, jak si dokážeš svým přístupem dělat radost, myslím, že to je v životě hrozně důležité........

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, ani já zatím nevím, jak moc k užitku ty moje barvy budou. Doufám, že ano. Viděla jsme quilt, který ušila jedna barvířka novomanželům a obarvila ho kytkami ze svatební výzdoby a kytice nevěsty. Takže ta cesta je možná, jen se musí prošlápnou. Zdravíme J + I.

      Vymazat
  4. ... opět krásné počteníčko, zase jsem se něco nového dozvěděla. Já nikdy nic nebarvila a předpokládám,že ani barvit nebudu (nikdy neříkej nikdy,že?) , ale moc ráda se u Tebe poučím, na co všechno se dají různé rostlinky použít a jak se jmenují.Hodně jich potkávám na zahradě, za zahradou a neznám je. Děkuji za Tvé příspěvky, ať už jsou o čemkoliv, vždycky je to příjemné počtení a pohlazení po duši. ... a koukám, že pomocníci mají luxusní quiltované poležení :-) Pohodové dny Miluška

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Miluško, pomocnícw s vlezly do bedny s třískama a odpadem z řezání, kterým si přitápím. Tak jsem jim tam hodila alespoň kousek hadru. Byla jim taková zima, že ležely svorně v jedné bedně, což už se nestalo dlouho. Rostlinky znám z dob bylinkaření a ona je vlastně svým způsobem vhodná každá i na barvení. I když třeba jen na žlutou. Děkuji ti moc. jamala

      Vymazat
  5. Jani, moc se ti povedlo. Jak to máš vedle sebe - nádhera.Ta hnědá je úžasná. Máš pravdu nějak rychle přišla zima. Chtěla jsem slupky také zkusit a už to asi nedám. Nevadí. Měj se fajn. Monika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moni, barví se s nimi skvěle. Určitě zkus jestli ještě nějaké seženeš, barvení je jednoduché, podbarvovala jsem jimi i ty čtverečky s otisky. Vyzkoušela jsem i palice ze škumpy, pěkná béžová. Našla jsem jich hodně na zemi po bouřce. jamala

      Vymazat
  6. Milá Jamalko, mně se naopak moc líbí, jakým způsobem teď píšeš svůj blog. Má to přesah a pro mě je to cenné nahlédnutí do Tvého světa, plného invence, tvořivosti, nápadů, ale i pokory a úcty ke všemu, co nás obklopuje.
    Tvé poslední pokusy jsou opět velice povedené. Je pro mě zajímavé, že tady vlastně nejsou slepé uličky, všechno je poznání a děěkuju za to, že ho s námi sdílíš.

    OdpovědětVymazat