Především bych chtěla poděkovat, že mi píšete a máte o mne starost. Neděje se se mnou nic zvláštního, asi normální jarní únava a rodinné starosti. Ale stále něco dělám, minimálně pletu ponožky a ušila jsem zase pár nákupek se strojovou výšivkou.
Dnes tedy mám pár krátkých zpráv.
První zpráva není radostná. Pokud odebíráte novinky na mém blogu do své e-mailové schránky, tak tato služba nebude od července 2021 podporována.a pokusím se odesílat nějaké hromadné info o novém článku na blogu.
Tak a co jsem dělala. Je i není toho mnoho. Někdy se musíme posouvat velmi pomalinku, zdá se skoro, že stojíme. Ale já myslím, že jsem si utřídila myšlenky, a to je někdy hodně důležité.
Vezmu to od nejstarší fotky, abych se do toho nezamotala. Tuto deku mi věnovala Jana Harmachová na dodělání a půjde někam na charitu. Deka byla prošitá ve švu a olemovaná. Vypárala jsem pokus o dodatečné volné quiltování a prošila deku tak, aby se příliš nestáhla a vzor nezvlnil okraje deky. Prošívala jsem s pravítky volným quiltováním na průmyslovém stroji, tedy pod strojem. Je to příklad, že deku je možné prošít i dodatečně. S ohledem na provedené lemování by vzor neměl být hustý, aby se deka na okrajích příliš nezvlnila.
A zpět k prošívání pod strojem.
Já už dlouho přemýšlím o tom, že je velmi důležité rozlišovat prošívání pod strojem a na rámu. Vzdychání těch, které prošívají na obyčejném stroji s ramenem kolem 20 cm nad prací longarmistky je zbytečné. Je to jiná disciplína a nelze se rámařce přiblížit. Pod strojem musíme dělat kompromisy, Vybírat vhodný vzor, který zvládneme při možnostech našeho stroje, vybírat vhodný vatelín. Jsem ráda, že záležitost, kterou jsem nakousla loni na podzim, se pohnula díky dalším quilterkám a kamarádkám dál. Spěje pomalounku k rounu (vatelínu), které nebude dělat problémy při quiltování pod strojem a naše práce bude radostnější. O rounu jsem psala a mluvila ve svých videích. Článek
TADY. Dnes už mohu dát odkaz na
stránky, kde je možné objednat si zatím vlněné rouno v gramáži 120 g. Svůj nový e-shop otevřela firma Jilana a je možné si objednat
ZDE. Co se údržby týká,
je nutné použít program vlna, který je praní vlny uzpůsobený a sušit volně rozložené. Vlnu bych nedávala do dek, kde hrozí velké znečištění. Není vhodná ani na charitativní projekty nebo do dek pro různé domovy. Není v jejich silách takové materiály ošetřovat, ani svetry, natož deky. Pokud se pro rouno rozhodnete, určitě informaci, že uvnitř deky je vlněné rouno, přidejte na štítek. Je to velmi důležitá infomace, na kterou by se mohlo časem zapomenout. Nicméně vlna je úžasný materiál, je přírodní a navíc je to český vatelín z našeho materiálu.
Další vatelíny budou v polovině června. Poděkovat musím nejen panu Šotkovi z Jilany, který statečně nese nájezdy nás patchworkářek, ale především Jitce Chumchalové a Monice Kolejové.
Ukázka z testování. Prošívala jsem na průmyslovém stroji, tedy na stole. Určitě se rozdílům prošívání na rámu a na stole budu věnovat v samostatném článku. Na fotce s rukou je vidět velikost vzoru a látka je vypraná. Na vzorku je použitý polyesterový vatelín, který považuji praktický na údržbu, jak už jsem psala. U mne nadále samozřejmě platí, že především spodní, dotyková, strana musí být z přírodního materiálu.
Podruhé jsem vyprala látky ze zimního přírodního barvení. Šišky olše, semínka šťovíku tupolistého, větvičky škumpy, bukové listí, javorové listy sbírané po opadání a také smrkové šišiky byly základem pro toto barvení. Mořila jsem pouze alternativními mořidly, výjimkou byl kamenec ve minimálním množství, abych dosáhla žluté barvy.
Rehkové už krmí mladé.
Přeji krásné dny a doufám, že se s Vámi už budu zase potkávat pravidelně. Jana
