neděle

Den šicího stroje

Většinou se slaví 13. června. Já jsem včerejší svátek šitím na stroji sice neoslavila, ale určitě to doženu. Kdybych měla prohnat všechny svoje stroje v jeden den, tak by se to skoro nedalo stihnout. Moje cesta ke starým strojům byla dlouhá, přes stroje moderní a přes touhu vlastnit stroje s lákavými vychytávkami. Největší radost jsem nakonec našla u těch, které jsou většinou odkládány jako nepotřebné. Viktorka je můj první šlapací stroj a zůstal pro mne tím nejlepším. Na této fotce je Viktorka tak, jak jsem na ní začala šít na chalupě.
O víkendu jsem se věnovala ručnímu šití, tedy prošívání. Moje deka z kuchyně a dlouhé hodiny meditací s jehlou v ruce. Při šití jsem myslela na to, co všechno bych chtěla napsat o patchworku. Ale asi někdy jindy. Protože touto dekou jsem asi řekla všechno. Takže jen obrázky a jen dodám, že prošívám bavlnkami a perlovkami barvenými přírodninami. Bavlnky ze starých zásob po babičce. Celou deku jsem si nastehovala a jak postupuji, jde to lehčeji a snadněji. Po dlouhém období quiltování zase s jehlou v ruce a moc ráda. A myslím, že už teď můžu říct, že sen o dece ze starých prostěradel a přírodnin, o dece s minimálními náklady, tak ten sen jsem si splnila.  Krásné dny. Jana









15 komentářů:

  1. Úžasné. Jani, obdivuji Tvou trpělivost. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško, děkuju moc. Na mnohé věci trpělivost nemám, naopak. Ale toto je radost veliká a docela to odsýpá. J.

      Vymazat
  2. ... moc moc velká krása...... já bych to prošívala půlku života.....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, díky moc. Ani ne. No není to za jeden den, ale asi si budu muset ušít další, aby mi to pak nechybělo :-)). j.

      Vymazat
  3. ….stačí mi jen pohled na Vaši práci......jak jen to napsat.....ta práce má neskutečnou energii, která z ní vyzařuje, i když ji vidím jen ve svém PC...…….děkuji za inspiraci...….

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, děkuji Vám moc. To je pro mne ta největší pochvala. Pokud je v tom aspoň špetička energie cítit, tak potom se splnil i ten nejtajnější sen. Děkuju. J.

      Vymazat
  4. ... nádherný quilt, krásná, pečlivá práce, potěšení pro oko i pro duši a zdá se, že deka už si našla svého majitele :-) Pohodové dny Miluška

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, to by musela vlastnit všechny deky, které mi projdou rukama. A její láska k výtvoru je prchavá, líbí se jí jen ta poslední. Děkuju moc. Moc mě to bavilo a baví a už se mi v hlavě rodí další. j.

      Vymazat
  5. Tak do toho bych taky jednou taky chtěla jít. Nevím, jestli v tomto životě, nebo v tom příštím.. Každopádně fandím. A chtěla bych kopírovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věruš, děkuji moc. Já jsem si vždycky myslela jak je přírodní barvení složité a že potřebuji hodně chemických věcí. Podle prvních knížek to taky vypadalo. Naučila jsem se to ale jinak. V případě této deky se nic nesbíralo venku, protože jsem barvila odpadem. Barvila jsem večer, když se topilo a prostě jsem to nechala do rána v hrnci. Vlastně nic složitého ani časově náročného. A pořád doma sbíráme čaje a slupky z cibule a avokáda.

      Vymazat
  6. Jamalko, Ty víš. Je to kouzelná a hluboká deka, je to Tvé propojení s vesmírem, je to Tvá duše.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, děkuju moc. Jen díky M. tohle všechno můžu dělat To je ta VDĚČNOST. Obrovská. Jsou to vysněné PROJEKTY. A když v nich bude malinko KREATIVITY, tak budu ráda. Pady.
      .

      Vymazat