Více světla

Vždy jsem měla ráda nahlížení do šicích dílen. Přes okno, v časopisech a v době internetu už můžeme nahlížet do spousty krásných dílen, které s námi někdo sdílí. A to sdílení není zas taková samozřejmost. S každým příspěvkem svého blogu dávám kousek sebe. A děkuji pokaždé všem, kdo se dělí o svoje soukromí, svoje rady, pocity. Posouvají mne, třeba zrovna v přírodním barvení, o kterém ještě budu psát. V něm mi hodně blogerky pomohly. Nedávno mi kamarádka napsala, že děkuje za sdílení mojí práce. Potěšilo mne to. Potěšilo mne, že si někdo uvědomuje, že to není žádné předvádění nebo chlubení. Snažím se pomoci jiným popisováním svojí cesty. Pokud sdílím práci pro charitu, tak důvod je prostý - často se ostatní chytnou a začnou v projektu pomáhat. A dokonce víc jako já.

Dnes tedy něco z mojí dílny. Malé okno v dílně jsem po dlouhém váhání vyměnila za větší. Dala jsem to dílně k jejím šestým narozeninám. Dříve jsem před okno pohodlně postavila jen jeden stroj, ale hlavně při řezání na stole jsem měla v dílně tmu. Dnes dám před okno stroje dva a krásně budu vidět i na to pravítko. I výhled na zahradu je úžasný. Za necelých 14 dnů se odehrálo hodně věcí a stihli jsme i to okno. Aní vystěhování dílny ani stavební práce nebyly tak strašné jak jsem si představovala. Dílnu musím ještě vymalovat, ale to musíme zatím odsunout. Pak se samozřejmě zabydlím i s poličkami a dalšími nezbytnými drobnostmi. Čeká na mne tady další Deka z lásky a spousta dalších projektů.

Během těch šesti let se dílna měnila a zabydlely tam většinou krejčovské stroje. Stále je ten hlavní můj první šlapací stroj Mundlos - Viktorka. Když jsem ji koupila, netušila jsem, že se jedná o krejčovský, svými parametry je to vlastně průmyslový stroj. Nic mi nechybí, protože tyto stroje jsou rychlé a silné. Na quiltování jsem pak zakoupila další Mundlos s delším ramenem. Více o  strojích TADY.

Když jsme v té dílně. Viděla jsem na Facebooku zajímavý příspěvek. Jedna quilterka se ptala jaké pomůcky používají švadleny ve své dílně a přitom to nejsou pomůcky primárně pro šicí dílnu určené. Pokud máte nějaké tipy, prosím nechte v komentáři. Zajímají mne spíše takové ty drobnosti z běžného života než drahé pomůcky. Mně slouží třeba tyto kořenky jako zásobník na různé šňůrky. Nedávno jsem tady ukazovala stojan na pokličky, který používám jako držák na pravítka.

Přírodní barvení. Dnes se mi podařilo ještě nasbírat nádherné slupky koňského kaštanu. Dává úžasnou barvu. Takovou zasněnou žlutou. Prý je nestálá, ale loňské barvení stále drží. Asi si obarvím nějaký len na šaty. 

I tato látka - staré prostěradlo, byla obarvená slupkami z kaštanů. Vyzkoušela jsem si na ní také techniku, která mne napadla už někdy v létě. Jsou to taková "tiskátka" bez použití barev. Nevěděla jsem jak to bude fungovat, ale myslím, že to klaplo.  Uvidíme co ukáže čas. Jsou to přírodní barvy a mnohokrát jsem tady psala jejich (ne)stálosti. Často při barvení myslím na to, kolik lidí mne v počátcích z tohoto barvení odrazovalo. Za ty tři roky už je snad zřejmé, že to beru docela vážně a že už tyhle barvy jen tak neopustím.

Jako vždy je moje barvení jen přírodní proces bez chemických mořidel a barvila jsem se surovinou v této době hojně dostupnou. Samozřejmě fotka je barevně kalamita, nejlépe je vidět kaštanový zázrak naživo.

Krásné dny se spoustou světla přeji všem. jamala