pondělí

Každodenní

 Dnes nemám nic tvořivého a ohromujícího (a je to vždy nutné?). Jednak je prostě jaro (já vím na dnešní noc hlášené mrazíky tomu moc neodpovídají), jednak mám Jimmyho (KLIK na jeho album) a zabírá mi hodně času. Také jsem prošívala (najdete v albu Zakázkové prošívání). Když prošívám hodně se zabývám tím, zda jsem zvolila správné vzory a pak nemám myšlenky na tvoření. No a stále se nemůžu dost dobře vzpamatovat z odchodu mého parťáka - Vendulky.

Ale přece jen něco. Dostala jsem vzorníky látek a je tam spousta bílé, tak jsem se rozhodla je nabarvit přírodninami. KLIK sem na album. Výsledky budu postupně přidávat do alba a u každé fotky je info, ve kterém podrobně popisuji co jsem dělala. Pokud Vás tedy přírodní barvení bez chemie a stresu z výsledku zajímá, tak album sledujte a v infu k fotce bude vždy popis.



V poslední době jsem se hodně věnovala různým opravám oblečení a vždy si vzpomenu na desatero jedné autorky. KLIK SEM na její Instagramový profil. Já jsem Katrinu objevila když jsem hledala informace o přírodním barvení, zaujala mě ale i opravami oblečení a vůbec postojem k přírodě.

Vyberu body z jejího desatera (sama autorka má různé modifikace), které mi přijde důležité plnit každý den a přidám svoje. Když je splním, tak ten den nebyl zbytečný a nenaplněný: 
  •  Procházky do přírody nebo alespoň do parku jsou pro mne samozřejmostí. Něco jako dýchání, prostředek k odbourání stresu, smutku a navíc já si urovnám myšlenky. A může se stát, že najdu i inspiraci na tvoření.




  • bylinkový čaj je součástí dne. Alespoň jednou denně, i v zimě, si sednu s hrnkem na zápraží. Jsou se mnou moje zvířata a nosila jsem s sebou i Vendulku, která do posledních chvil měla ráda výhled na ulici. I když se tam nic nedělo.
  • rostliny jsou také živé a tak jejich zalévání je pro mne radost.
  • opravte oblečení: Možná budu přidávat do alba i tyto drobné počiny, protože jsou důležité. A to i když se někdy zdají zbytečné. Nedávno jsem otáčela límeček na pracovní košili a vzápětí si manžel košili roztrhl. Ano je to košile pracovní a nějak se s tím počítá. Nevadí mi to a dělám takovou práci ráda. A tak občas přidám i nějaké opravovací a přešívací příspěvky i sem na blog. A pokud nemáte něco na opravu, tak něco vytvořte upcyklací. Opravte cokoli, co ještě může sloužit. Poznámka: recyklace je proces, většinou průmyslový. Materiál se zcela přetvoří a většinou vznikne materiál nižší kvality. Papír - toaletní papír. Pokud třeba nepotřebný oděv přešiji na něco jiného, tak upcykluji - povyšuji. Ale klidně zpracování něčeho starého říkejme i recyklace. Ale. Pokud si nakoupím drahé látky, z kterých budu šít a zůstanou mi zbytky, tak to není ani jedno z toho, ale obyčejné zpracování zbytků, které jsem já vytvořila. Nákup nových látek nemá nic společného s myšlenkou tohoto bodu a tou je šetrnost k přírodnímu prostředí. 
  • místo tancování mi dělá dobře jóga. Dlouho jsem cestu k ní hledala a musím říct, že je škoda, že jsem ji neobjevila dříve. Cvičila jsem ale vždy, jen to nebyla jóga. Na druhou stranu, ta cesta a zkoušení také nebylo zbytečné.
  • píšu skoro každý den. Přidávám fotky do alb a k nim píšu informace, píšu příspěvky na blog. Psát je důležité. Velmi důležité je psát i rukou, nejen na klávesnici. Je to důležité pro náš mozek a nejen pro starší lidi. Naopak. Tuto dovednost rychle ztrácí i mladí. Znáte projekt Jedna věta? Jednalo se o knihy. Známí spisovatelé napsali každý den jednu větu. Někdo napsal jen krátkou, někdo dlouhou. Já si občas píšu postřehy, ale není to nijak pravidelně a většinou jsem ty sešity poztrácela nebo jsem do nich začala čmárat něco jiného. Mám tady takovou ručně vytvořenou knihu, do které si asi začnu zapisovat jednu větu z každého dne. Nebo alespoň když to půjde.

Moje vlastní body jsou pro mne důležité:
  • udělat každý den něco malého pro své blízké nebo pro někoho. Třeba jen něco podat, uvařit čaj, pro něco dojít, podat spadlý předmět. Dát najevo, že každodenní drobnosti vnímáte a že s nimi pomůžete. Nemusí to být vůbec přehnaná péče, sama to moc ráda nemám a vždycky říkám, že si to udělám sama. A tak já se třeba musím učit, že nemám odmítat tyhle drobnosti, které chce udělat někdo pro mne. 
  • rostliny jsou zalité, ale je důležité každý den udělat něco pro zvířata. Pokud nemáte svoje, můžete darovat na útulek. Nemusíte darovat peníze, ale můžete vyrobit nějakou pěknou věc a darovat do aukcí, které útulky pořádají. Případně si takový výrobek v aukci koupit nebo jen můžete KLIKNOUT.
Takže opět Vás poprosím o každodenní naplnění misky pro zvířátka. KLIK SEM a pouhým každodenním kliknutím naplňte misku. Má to smysl. Nikam se neregistrujete a nic Vás to nestojí. Moc děkuji.
  • udělejte něco pro přírodu. Může to být od setřesení sněhu z větve až po velké skutky. Nebo jen vynechejte nějakou civilizační vymoženost, kterou mít nutně nemusíte. Ukliďte odpadky. Já vím, někoho pohorší, proč má uklízet po jiných lidech. Třeba proto, že to místo bude uklizené. Namísto chemie si zkuste obarvit tričko třeba čajem nebo cibulovými slupkami. TIP: nabarvíte nejdříve čajem, který bude současně působit jako mořidlo. Pak nabarvíte cibulovými slupkami a můžete vytvořit nějakou nějaký typ batiky nebo cibulí nabarvit část trika.
    Zpomalte při cestě autem, viz. veverčák v mém albu prací na rok 2023 KLIK.

  • x
  • x
  • x

Mám ještě další svoje body, ale nechám Vás ať přemýšlíte o těch svých. Já si nemyslím, že to musí být zrovna desatero, klidně jedenáctero, když máte svoje nutné a důležité. 
... a ty důležité body si napište 💖. Rukou na papír, vyšijte nebo nějak jinak vytvořte.
Přeji krásné a naplněné dny. Jana

4 komentáře:

  1. Jani přečetla jsem jedním dechem, proklikala všechny odkazy a u některých mi bylo velmi smutno a dojatě... a myslím, že o mnohém budu hodně přemýšlet i do svého budoucna a ne jen jedna věc se mě bytostně dotkne... Martina V.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, moc děkuju za komentář. Já věřím, že o tom bude přemýšlet více lidí. Jsou to naprosté maličkosti. Nedávno jsme vedla domů jednoho pejska, který utekl. Já znám v dědině všechny psy, ale lidi neznám :)). Mávala jsem na auto, které jelo, aby zpomalilo. Nic. Slečna to valila po obci jak šílená a vůbec jí nevadilo, že tam jdu s jedním psem na vodítku a druhého ženu před sebou. Samozřejmě velké, silné auto. Naproti tomu mladík ve staré škodovce zastavil a my jsme prošli. Když jsem se vracela, potkali jsme ho ještě jednou, jel zpátky. Zpomalil a zamával nám. Ta první negativní zkušenost se vyvážila. Zpomalím vždy, když vidím, že jdou děti, maminka s kočárkem nebo zvířata. I když jdou po opačné straně. U nás je půl roku na cestách štěrk, protože se nesolí a tehdy kolem lidí projíždím vždy pomalinku. Jednou mě střelil kamínek od takto projíždějícího auta do obličeje a nic moc poříjemné to nebylo. A tohle jsou také takové maličkosti a přitom nás vůbec nic nestojí. Krásné svátky

      Vymazat
  2. Pre mňa je toto jeden z top článkov na blogu, veľmi rada sa k nemu vraciam... Inšpiroval ma k tomu, aby som začala so zberom odpadkov. Problémy s odpadom sú v istej miere všade, avšak na Kysuciach je to určite horšie ako celoslovenský priemer. Vyhadzovanie odpadu do prírody je tu bohužiaľ zrejme niečo ako súčasť miestneho folklóru a „kultúrneho dedičstva“. Nejaké drobné lokality už som vyčistila a teraz mám vytypovaný malý lesík blízko našej včelnice, čakám už len na vhodné počasie. Takže veľmi pekne ďakujem za podnetný článok! Veronika C.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc. Hodně jsem přemýšlela, zda ho publikovat, takže mě to hodně těší. Když chodím ven, mám tašku na odpadky. Mám trochu rest, protože jsem neuklidila zbytky odpadů z Barvínku, ale zvládnu to na podzim. Na poslední vycházce jsem našla plechovku od piva napíchnutou na vrcholku stromku. Nechápu, nechápu. Někdo se snaží vysadit stromy a nějaký pitomec musí narazit plechovku na vršek? Proč? Jste skvělá. Jana

      Vymazat