Článek neslouží jako doporučení, jaký stroj si vybrat na patchwork. Berte tento článek spíše jako takový prolog nebo snad přesněji nultý díl s následnými mými projekty, které jsem si pro Veritasku vymyslela. Článek vznikl proto, aby neznalí stroje Veritas o něm něco věděli. Nebudu probírat problematiku koupě starého stroje z druhé ruky a nic podobného. Nebudu tady ani tvrdit, že si nemáte koupit nový stroj.
Z historie: Značka Veritas zahrnuje více strojů. Budu se věnovat staršímu stroji Veritas Textima 8014 s ozdobnými stehy. Konkrétně modelům s označením 35 nebo 40. Tyto stroje jsou staré kolem 50 let, můj stroj s označením 40 je 46 let starý (doloženo). Stroj stál zhruba dvojnásobek průměrného platu. Cena byla 3 600 Kčs (verze šlapací i s motorem). Novější model byl ještě mnohem dražší, stál až 2,5 průměrného měsíčního platu. Stroj měl status luxusního a navíc nedostupného zboží. Pořadníky nebo známosti byly samozřejmostí a na stroj se čekalo celé měsíce.
Jak svoje staré Veritasky vidím já?
Výhody stroje Veritas Textima 8014/35, případně /40
► Silný mechanický stroj. Kovové součástky s "průmyslovým" chapačem. Jedná se o celokovový rotační vertikálně umístěný chapač. Protože jsem byla upozorněna, že nejde o vertikální, ale horizontální chapač, tak si to pojďme přesně vysvětlit. V české praxi se pod horizontálním chapačem myslí takový ten s okýnkem nahoře a cívku vkládáte také seshora. Pokud tedy ten z Veritasky popíšu přesně, tak je to rotační horizontální (osa) chapač umístěný vertikálně, dle učebnicové terminologie. Pokud půjdeme do hloubky., tak v sedmdesátých letech, kdy tyto Veritasky začaly se už chapače s vertikální osou už nepoužívaly a byly součástí jen speciálních strojů (zdroj moje učebnice Stroje a zařízení v textilním průmyslu, vydalo SNTL). V české praxi se tedy pojmenování horizontální osa většinou vypouští. Horizontální osou disponují i CB chapače.
► Stroj má celokovové patky, které se šroubují přímo na jehelní tyč. Oproti rychloupínacím patkám s viklavým mechanismem jde tedy o patky, které drží a zaručují precizní steh. Rychloupínací lze dokoupit, mně se s nimi šije špatně.
► Dvě stehové (jehelní, propichové) desky ve výbavě stroje. Na rovné i "specielní", tedy klikaté stehy. Přičemž patka na rovné šití má drážku na nit, takže rovný steh je opravdu dokonalý
► Regulovatelný přítlak patky. Ne každý stroj to dnes má a je to velmi důležitý konstrukční prvek. Něco o tom vím. Na svůj Pfaff bez možnosti regulace přítlaku patku jsem si nezvykla.
► Tyto starší stroje byly často skříňkové a zabudované do stolu, což je pro patchwork velká výhoda.
Nevýhody
► Nemá kolenní páku. Pro mne docela důležité, ale dá se s tím žít
► Přehřívání pedálu (nožní spouštěč) - řešením je šlapat, pokud mám stroj šlapací pohon 😉. Dobře není to řešení možné vždy. U pedálu záleží na jeho opotřebovanosti. Při quiltování a dlouhém vyšívání mne napadlo mít pedály dva, aby nebylo nutné čekat na vychladnutí pedálu. Při šití oděvů nešijeme tak dlouho jako u patchworku. Problematické je i pomalé šití, při rozjezdu to musím trochu "osolit". Pokud není pedál opravdu už špatný, je to jeho vlastnost a nezbývá než s tím pracovat.
► Slabinou, mohou být umělohmotné vačky a knoflík na délku stehu. Ten se umí se zasekávat. Jednoduše tedy plastové díly, případně kurtový hnací řemen (kurta). Opět to souvisí se skladováním a údržbou. Já jsem u svých strojů neměla žádné problémy.
Co by mohlo chybět z dnešního pohledu
► Navlékač. Lze využít externí; plastový vestavěný se stejně časem ulomí.
► Odstřih. Já používám přešívání přes proužek látky, trik starých švadlen. Namísto odstřihu mám po ruce cvakačky. Odstřih se časem otupí, nechává za sebou často jednu nit (kterou stejně musíte odstřihnout) a při začátku šití nevzhledný chuchvalec. Pro patchwork, který se šije řetězově, případně pro aplikace či prošívání (obě nitě zapošívám) opět odstřih nepotřebuji. Pokud není odstřih na pedálu, tak práce s cvakačkami je stejně rychlá. Samozřejmě je to o zvyku a důležitost těchto zmiňovaných vymožeností bude individuální.
► Stroj této kategorie nemá pružné stehy, takže na šití oděvů z úpletů jsou vhodnější novější modely původního stroje Veritas (Rubina nebo Famula) nebo jiné stroje. Zajímavost: Verze stroje Famula už měla i elektronické funkce.
► Polohování jehly nahoře - dole. Při sešívání patchworku nepodstatné, při prošívání je to dobrá věc. . Navíc je běžné pomáhat línému pedálu ručním kolem při rozjezdu. Zkušená švadlena má tento pohyb už zažitý jako automatický.
Nevýhodná výhoda.
► Polohování jehly do stran. Asi zajímavá věc, která by se dala použít, ale konstrukční výhodou je, že stroj nemá další mechanické převody, které konstrukci oslabují.
Co si dokoupit pro patchwork
► kráčející patku
► patku na volné šití. Pokud chcete vyšívat nebo quiltovat, tak potom patku pro volný pohyb.
Proč Veritas Textima 8014 se specielními stehy považuji za vhodný stroj na patchwork?
Jedná se o bytelný stroj s perfektním rovným stehem.
Ve výběru stehů je vlnkový vzor, ten považuji za důležitý a dobře využitelný pro patchwork. Na členském blogu je vlnkovému stehu věnovaný celý článek.
Cik cak steh zase využiji na aplikace a ozdobné našívání šňůrek.
Zvládne i silnější nitě, takže se lze kreativně vyřádit.
Ve výbavě je také patka na našívání příze nebo krajek 301 nebo také patka na ozdobný šev 551. Obě lze použít na couching. Případně lze využít i patku na "šikový" lem 111, což je obrubovací nebo lemovací. I ta je vhodná na techniku našívání.
Vedle zmíněné vlnovky má stroj 7 vyšívacích stehů širokých 4 mm, tvořených klikatým stehem. To už je slušný základ.
Zapuštění stroje do skříňky nebo stolu je pro patchwork velká výhoda.
Rameno stroje je sice 18 cm, ale na prošití běžné deky to stačí.
Dobový inzerát (zdroj skupina Retro na FB):
Co tedy mohu na Veritasce dělat?
A ušila jsem toho poměrně dost. Od šatů z lehoučké madeiry, přes trička (poradila jsem si) až po dyftýnový prošívaný kabát, vlastně několik kabátů. Ten původní stroj už nemám, tak jsem si pořídila podobný. Tímto děkuji paní Evě, stroj jsem objevila v jejím inzerátu a dojela si pro něj "přes kopec".





Jako kluk jsem se učil první stehy na šlapacím stroji Bobbin. Pak následovala Veritaska 8014/28, kde jsem se naučil šít. Později jsem měl starou šlapací Ladu 233 a 236, super stroje, mám je dodnes, ale Veritaska byla přece jen něco jiného :-)
OdpovědětVymazatTo je super. Lada byla stroj na světové úrovni a svědčí o tom vývoz ve své době. Já jsem tuhle Veritasku zvolila pro vyšívací stehy. Z návodu pro Ladu jsou ty vyšívací stehy v minulém článku, jenže ručně. To se přiznám neumím. Já jsem se to naučila na mechanickém vyšíváku pomocí kolenní páky, ale ručně - výzva, která mě ještě čeká :-)). j.
VymazatVeritasku na elektriku má maminka. Se stolkem. Musím se u ní stavit a zas tu mašinu dát do pořádku. Já na ní začínala taky někdy kolem šesté, sedmé třídy.
OdpovědětVymazatTěším se co budeš šít. Tvoje tvrzení, že nejsi kreativní jsi naprosto zbourala na Piknikovce, takže se fakt těším. j.
VymazatJé, já taky začínala na Veritasce (přesně takové, jako je na 1. obrázku) v roce asi 1978... Byla koupená přes známého až v Brně! Bohužel v roce 2002 jsem ji prodala, ale nedávno jsem z pozůstalosti po jedné starší paní zase koupila stejnou, jen čeká na servis od manžela :-)))
OdpovědětVymazatJá jsem tu šedou dostala a ta byla zánovní v podstatě. Já tu svoji starou měla fakt dost zničenou. A ta hnědá se mi naskytla zdarma, přes kopec. Tak z nostalgie jsem si ji vzala. Takže jednu šlapu a jednu mám na motoru. Ať se s novou Veritaskou daří. j.
VymazatAhoj Jano, skříňovou, už elektrickou, Veritasku jsem dostala v r.1983 jako dárek od rodičů po promoci. Dodnes ji občas používám. Mamka má doma ještě jednu o pár roků starší a šije na ní dodnes vše. Já jsem na té svojí odšila vše na celou rodinu, včetně společenských šatů, kabátů, zimní výbavy pro děti. Potom se mi jednou rozbila a protože servis trval dlouho, koupila jsem si Pfaff Select 3.0. Teď je to můj "hlavní" stroj, ale stojí na skříňce s Veritaskou. Nemám tak šikovného svého M. jak ty, takže musím využívat servis profesionální, čekací doba na něj je cca 3 měsíce, kdy tam musí stroj fyzicky být - ležet a čekat, až přijde na řadu. Tak ať nám ty stroje dlouho vydrží. Jitka
OdpovědětVymazatJitko, díky za komentář. Přidávám se k Tvému přání: Ať nám ty stroje dlouho vydrží. j.
Vymazat