Je starý stroj Veritas vhodný pro patchwork?

Článek neslouží jako doporučení, jaký stroj si vybrat na patchwork. Berte tento článek spíše jako takový prolog nebo snad přesněji nultý díl s následnými mými projekty, které jsem si pro Veritasku vymyslela. Článek vznikl proto, aby neznalí stroje Veritas o něm něco věděli. Nebudu probírat problematiku koupě starého stroje z druhé ruky a nic podobného. Nebudu tady ani tvrdit, že si nemáte koupit nový stroj.

Z historie: Značka Veritas zahrnuje více strojů. Budu se věnovat staršímu stroji Veritas Textima 8014 s ozdobnými stehy. Konkrétně modelům s označením 35 nebo 40. Tyto stroje jsou staré kolem 50 let, můj stroj s označením 40 je 46 let starý (doloženo). Stroj stál zhruba dvojnásobek průměrného platu. Cena byla 3 600 Kčs (verze šlapací i s motorem). Novější model byl ještě mnohem dražší, stál až 2,5 průměrného měsíčního platu. Stroj měl status luxusního a navíc nedostupného zboží. Pořadníky nebo známosti byly samozřejmostí a na stroj se čekalo celé měsíce.

Jak svoje staré Veritasky vidím já?

Výhody stroje Veritas Textima 8014/35, případně /40

► Silný mechanický stroj. Kovové součástky s "průmyslovým" chapačem. Jedná se o celokovový rotační vertikálně umístěný chapač. Protože jsem byla upozorněna, že nejde o vertikální, ale horizontální chapač, tak si to pojďme přesně vysvětlit. V české praxi se pod horizontálním chapačem myslí takový ten s okýnkem nahoře a cívku vkládáte také seshora. Pokud tedy ten z Veritasky popíšu přesně, tak je to rotační horizontální (osa) chapač umístěný vertikálně, dle učebnicové terminologie. Pokud půjdeme do hloubky., tak v sedmdesátých letech, kdy tyto Veritasky začaly se už chapače s vertikální osou už nepoužívaly a byly součástí jen speciálních strojů (zdroj moje učebnice Stroje a zařízení v textilním průmyslu, vydalo SNTL). V české praxi se tedy pojmenování horizontální osa většinou vypouští. Horizontální osou disponují i CB chapače.
► Stroj má celokovové patky, které se šroubují přímo na jehelní tyč. Oproti rychloupínacím patkám s viklavým mechanismem jde tedy o patky, které drží a zaručují precizní steh.  Rychloupínací lze dokoupit, mně se s nimi šije špatně. 
► Dvě stehové (jehelní, propichové) desky ve výbavě stroje. Na rovné i "specielní", tedy klikaté stehy. Přičemž patka na rovné šití má drážku na nit, takže rovný steh je opravdu dokonalý


► Regulovatelný přítlak patky. Ne každý stroj to dnes má a je to velmi důležitý konstrukční prvek. Něco o tom vím. Na svůj Pfaff bez možnosti regulace přítlaku patku jsem si nezvykla. 
► Pevně daná šířka stehu. Počkat!!! Copak je to výhoda? Ano. U mechanického stroje je oříšek vrátit se na stejnou šířku pomocí knoflíku. Veritas řady 8014 má většinou šířku stehu 4 mm. Na dekorativní stehy jinou nepotřebuji a cik cak má ve třech šířkách. Mohu se tedy bezpečně z jiného typu stehu vrátit na ten svůj správný. Musím tedy pracovat s tím, co mám, a rozdíl šířky setiny milimetru nepotřebuji.
► Tyto starší stroje byly často skříňkové a zabudované do stolu, což je pro patchwork velká výhoda.

Nevýhody
► Nemá kolenní páku. Pro mne docela důležité, ale dá se s tím žít
► Přehřívání pedálu (nožní spouštěč) - řešením je šlapat, pokud mám stroj šlapací pohon 😉. Dobře není to řešení možné vždy. U pedálu záleží na jeho opotřebovanosti. Při quiltování a dlouhém vyšívání mne napadlo mít pedály dva, aby nebylo nutné čekat na vychladnutí pedálu. Při šití oděvů nešijeme tak dlouho jako u patchworku. Problematické je i pomalé šití, při rozjezdu to musím trochu "osolit". Pokud není pedál opravdu už špatný, je to jeho vlastnost a nezbývá než s tím pracovat.
► Slabinou, mohou být umělohmotné vačky a knoflík na délku stehu. Ten se umí se zasekávat. Jednoduše tedy plastové díly, případně kurtový hnací řemen (kurta). Opět to souvisí se skladováním a údržbou. Já jsem u svých strojů neměla žádné problémy.

Co by mohlo chybět z dnešního pohledu
► Navlékač. Lze využít externí; plastový vestavěný se stejně časem ulomí.
► Odstřih. Já používám přešívání přes proužek látky, trik starých švadlen. Namísto odstřihu mám po ruce cvakačky. Odstřih se časem otupí, nechává za sebou často jednu nit (kterou stejně musíte odstřihnout) a při začátku šití nevzhledný chuchvalec. Pro patchwork, který se šije řetězově, případně pro aplikace či prošívání (obě nitě zapošívám) opět odstřih nepotřebuji. Pokud není odstřih na pedálu, tak práce s cvakačkami je stejně rychlá. Samozřejmě je to o zvyku a důležitost těchto zmiňovaných vymožeností bude individuální.
► Stroj této kategorie nemá pružné stehy, takže na šití oděvů z úpletů jsou vhodnější novější modely původního stroje Veritas (Rubina nebo Famula) nebo jiné stroje. Zajímavost: Verze stroje Famula už měla i elektronické funkce.
► Polohování jehly nahoře - dole. Při sešívání patchworku nepodstatné, při prošívání je to dobrá věc. . Navíc je běžné pomáhat línému pedálu ručním kolem při rozjezdu. Zkušená švadlena má tento pohyb už zažitý jako automatický.

Nevýhodná výhoda.
► Polohování jehly do stran. Asi zajímavá věc, která by se dala použít, ale konstrukční výhodou je, že stroj nemá další mechanické převody, které konstrukci oslabují.

Co si dokoupit pro patchwork
► kráčející patku
► patku na volné šití. Pokud chcete vyšívat nebo quiltovat, tak potom patku pro volný pohyb.

Proč Veritas Textima 8014 se specielními stehy považuji za vhodný stroj na patchwork?

Jedná se o bytelný stroj s perfektním rovným stehem.
Ve výběru stehů je vlnkový vzor, ten považuji za důležitý a dobře využitelný pro patchwork. Na členském blogu je vlnkovému stehu věnovaný celý článek.
Cik cak steh zase využiji na aplikace a ozdobné našívání šňůrek.
Zvládne i silnější nitě, takže se lze kreativně vyřádit. 
Ve výbavě je také patka na našívání příze nebo krajek 301 nebo také patka na ozdobný šev 551. Obě lze použít na couching. Případně lze využít i patku na "šikový" lem 111, což je obrubovací nebo lemovací. I ta je vhodná na techniku našívání.
Vedle zmíněné vlnovky má stroj 7 vyšívacích stehů širokých 4 mm, tvořených klikatým stehem. To už je slušný základ.
Zapuštění stroje do skříňky nebo stolu je pro patchwork velká výhoda.
Rameno stroje je sice 18 cm, ale na prošití běžné deky to stačí.

Dobový inzerát (zdroj skupina Retro na FB):

Volné quiltování na šlapací Veritasce.
Free motion couching na šlapací Veritasce


Pokud by jste chtěli najít adekvátní stroj v dnešní produkci, obávám se, že se nic najít nedá. Dnes se vyrábějí jiné stroje. Možná by se svojí bytelností a kvalitním rovným stehem dala přirovnat k dnešním quiltovačkám - označovaným jako poloprůmyslový rovnosteh. Jednou z nich je například Janome 1600. Tento stroj se už sice nevyrábí, ale mám s ním zkušenost a proto ho uvádím. Nicméně tím podobnost končí, jsou to uživatelsky dva světy.

Shrnutí
Co tedy mohu na Veritasce dělat? 
Mohu sešívat, prošívat, vyšívat a dělat kreativní techniky. Pokud doplním univerzální kružítko nebo alespoň rýsováček 😉 mohu využít vlastně všechny techniky, které jsem popisovala v srpnových kreativních článcích KLIK TU.

Má Veritaska svůj vrchol slávy za sebou? V oblasti komfortu a moderních funkcí bezpochyby. Je představitelem doby ve které vznikly tyto "držáky". Dobře udržované stroje dokazují, že mohou spolehlivě sloužit i po padesáti letech. Veritaska tedy může být láska na celý život.
Považuji za nutné zde připomenout, že je potřeba rozlišovat stroje prodávané v současnosti pod značkou Veritas. Není žádná souvislost se starými modely, přestože se na oficiálních stránkách uvádí historie značky.

 Dalo by se toho napsat ještě hodně. Můj první šicí stroj vůbec byl Veritas Textima 8014/40 elektrický, ve stolku. Dostala jsem ho v sedmé třídě a k tomu kurzy šití. Kurzy šití byly tenkrát velmi hodnotné. Učili jsme se střihové konstrukce a spoustu užitečných věcí. Když se na to podívám zpětně, rodiče do mne poměrně dost investovali ♥.
A ušila jsem toho poměrně dost. Od šatů z lehoučké madeiry, přes trička (poradila jsem si) až po dyftýnový prošívaný kabát, vlastně několik kabátů. Ten původní stroj už nemám, tak jsem si pořídila podobný. Tímto děkuji paní Evě, stroj jsem objevila v jejím inzerátu a dojela si pro něj "přes kopec".

Dovětek: V článku používám některé výrazy z návodu stroje. 

👓Zpět na stránku s projekty na stroji Veritas TUDY KLIK 👓


Ať už vlastníte jakýkoliv stroj, využijte jeho funkce na maximum. Stojí to za to. jamala



👉👉 Rozšířená členská verze blogu info  KLIK TU

můžete navštívit také můj přízový blog KLIK SEM


Pokud jste na můj blog zavítali náhodou. tak nabízím možnost odebírat nové články. K odběru se přihlásíte po rozkliknutí odkazů vedle lupy vpravo nahoře v kontaktním formuláři.

Print Friendly and PDF

Komentáře

  1. Jako kluk jsem se učil první stehy na šlapacím stroji Bobbin. Pak následovala Veritaska 8014/28, kde jsem se naučil šít. Později jsem měl starou šlapací Ladu 233 a 236, super stroje, mám je dodnes, ale Veritaska byla přece jen něco jiného :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je super. Lada byla stroj na světové úrovni a svědčí o tom vývoz ve své době. Já jsem tuhle Veritasku zvolila pro vyšívací stehy. Z návodu pro Ladu jsou ty vyšívací stehy v minulém článku, jenže ručně. To se přiznám neumím. Já jsem se to naučila na mechanickém vyšíváku pomocí kolenní páky, ale ručně - výzva, která mě ještě čeká :-)). j.

      Vymazat
  2. Veritasku na elektriku má maminka. Se stolkem. Musím se u ní stavit a zas tu mašinu dát do pořádku. Já na ní začínala taky někdy kolem šesté, sedmé třídy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Těším se co budeš šít. Tvoje tvrzení, že nejsi kreativní jsi naprosto zbourala na Piknikovce, takže se fakt těším. j.

      Vymazat
  3. Jé, já taky začínala na Veritasce (přesně takové, jako je na 1. obrázku) v roce asi 1978... Byla koupená přes známého až v Brně! Bohužel v roce 2002 jsem ji prodala, ale nedávno jsem z pozůstalosti po jedné starší paní zase koupila stejnou, jen čeká na servis od manžela :-)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem tu šedou dostala a ta byla zánovní v podstatě. Já tu svoji starou měla fakt dost zničenou. A ta hnědá se mi naskytla zdarma, přes kopec. Tak z nostalgie jsem si ji vzala. Takže jednu šlapu a jednu mám na motoru. Ať se s novou Veritaskou daří. j.

      Vymazat
  4. Ahoj Jano, skříňovou, už elektrickou, Veritasku jsem dostala v r.1983 jako dárek od rodičů po promoci. Dodnes ji občas používám. Mamka má doma ještě jednu o pár roků starší a šije na ní dodnes vše. Já jsem na té svojí odšila vše na celou rodinu, včetně společenských šatů, kabátů, zimní výbavy pro děti. Potom se mi jednou rozbila a protože servis trval dlouho, koupila jsem si Pfaff Select 3.0. Teď je to můj "hlavní" stroj, ale stojí na skříňce s Veritaskou. Nemám tak šikovného svého M. jak ty, takže musím využívat servis profesionální, čekací doba na něj je cca 3 měsíce, kdy tam musí stroj fyzicky být - ležet a čekat, až přijde na řadu. Tak ať nám ty stroje dlouho vydrží. Jitka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jitko, díky za komentář. Přidávám se k Tvému přání: Ať nám ty stroje dlouho vydrží. j.

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za vaše komentáře. NEVKLÁDEJTE www ODKAZY, takové komentáře budou smazány. Moc prosím, pokud komentujete bez přihlášení, podepište se. Děkuji za pochopení.