sobota 15. října 2016

Šlapací stroj

Vlastně nevím jak začít. Pozoruji kolem sebe docela rušno kolem šlapacích strojů, odpovídám na dotazy. Rozhodla jsem se tedy napsat tento článek.

Na šlapacím stroji jsem nezačala šít proto, že bych to u někoho obdivovala. Přišlo to nějak samo a stala se mi z toho dlouholetá láska.
Ten na obrázku, Viktorku, jsem si koupila k mým rodičům na chalupu, abych měla na čem šít, když byl syn malý a my tam trávili delší čas. Po čase jsem si stroj převezla domů, ale šila jsem na něm jen občas, hlavně to na čem jsem si nechtěla ničit elektronický stroj. Šití na šlapacím stroji přibývalo a elektronický stroj jsem začala používat jen když to bylo nutné. A pohled na mechanismus šlapacího stroje je pro mne naprosto fascinující, zatímco ty šílenosti v elektronickém stroji mě děsí.

Šila jsem oblečení a sešívala deky, časem i prošívala a nakonec jsem na něm začala i quiltovat.

Já bych ráda napsala o tom, že to vůbec není tak idylické a jednoduché, jak to může vypadat. Pokud si chcete stroj koupit, musíte počítat s tím, že většinou se na něm šilo nadoraz a bude potřebovat seřízení. Pokud je v dokonalém stavu a dlouho stál, tak je nutné ho alespoň dobře vyčistit od starých, většinou nekvalitních olejů a znovu namazat.
 Většinou praskne zteřelý řemen, ale ten se dá koupit, horší je když odejde část stroje, která nejde nahradit a tak si musíte sehnat stejný stroj a doufat, že požadovaná součástka bude OK. A časem se z vás buď stává mechanik nebo musíte mít šikovného manžela, který stroj znovu seřídí a případně sežene další důležité nezbytnosti.
Všímejte si, jestli má příslušenství. I to je známka, že se strojem bylo zacházeno dobře.
Pokud si budete pořizovat stroj krejčovský, je hodně důležité, jestli byl v krejčovství nebo doma. V krejčovství jistě dostal pořádně zabrat.
Taky se na něm musíte naučit šlapat.
A quiltování je pak další kapitola. Je potřeba sladit ruce a nohy. Pohyby i rychlost šití, tak aby to vyhovovalo mě i stroji. Protože ON si nenechá jen tak něco líbit. To já se musím přizpůsobit stroji. A šlapací stroj není primárně konstruován jako stroj quiltovací.

Mockrát jsem si řekla, že to nemám zapotřebí. Hodiny a hodiny ladit stroj a pak chvilku šít. A nebo nešít, protože se stroj ještě musí doladit. Několikrát volat M., aby NĚCO s tím strojem udělal, aby to quiltovalo. A jak řekla kamarádka, to máš jako s klavírem, musíš si ho naladit pro sebe. Takže je potřeba zkoušet měnit nitě, jehly (někdy to funguje jen s určitým typem jehly), cívková pouzdra, cívky... štelovat napětí, přítlak... Nakonec máte několik cívkových pouzder a jedno z nich je použitelné na quiltování. A o cívce ani nemluvě. Nejlépe se quiltuje s tou křivou, ale ta zase nejde ve stroji navinout. Musím najít jinou, nebo tuto navíjet na jiném stroji, protože i tenze při navíjení spodní cívky a vůbec správně navinutá spodní nit je při quiltování nesmírně důležitá. A některý dokonce ani nequiltuje tak, jak bych chtěla a zůstane mi jen na to rovné šití.


Přes to všechno to dělám ráda. Stroj se odvděčí krásným zvukem a relaxací, kterou nakonec to šlapání přinese. No a ty krásný lýtka snad ani nemusím zmiňovat.
 Neslouží mi jako věc. Mám je ráda, mají přece duši.
Tak jo, tohle jsem chtěla říct. Ten čas se nakonec zúročí. A tohle je práce šlapací Lady 77 a trošku nezkrotný materiál - len. Bloček má velikost 22 x 22 cm. O vlastním projektu příště, dnes jsem toho už napsala dost.
Krásně prošitý podzim přeji. Jana