Do posledního kousíčku

 Na úvod úvaha o knížkách a samoucích. V jedné skupině na Facebooku jsem odpovídala na dotaz na knihy o patchworku. Paní se moc omlouvala, že je samouk a hledala nějakou literaturu. Pod mou odpovědí málokdo doporučil knihy. Videa, kurzy a dokonce názor, že nejlepší je šít něco, co někdo šil ve skupině. Já sama jsem samouk, který nikdy nebyl na kurzu, videa bylo to poslední, podle čeho jsem se učila. Vzala jsem je na milost až když jsem si začala hledat quiltování na šlapacím stroji. A ta byla v té době dvě, tři, takže i na to jsem si musela přijít sama. Nezavrhuji žádnou formu. Na případné kurzy bych doporučila dobře vybírat lektorku. Rozhodně ne takovou, která se bude prezentovat fotkami staženými z internetu. Chtěla jsem se dnes především zastat knížek. Knížka je vždy dobrý pomocník. Takový klidný a stálý pomocník. Pomocník, po kterém mohu jednoduše sáhnout i když zrovna nechci šít, ale jen se kouknout, jestli tam mezi řádky ještě něco nenajdu. Třeba proto, že už mám nějaké zkušenosti a ledacos pochopím jinak a k něčemu si najdu svoji vlastní cestu. A samouk není ten, kdo neumí, ale ten, kdo má chuť zkoušet a hledat třeba nové způsoby.

Svoji cestu si hledám i v recyklování. Deku, kterou jsem měla opravit jsem přetvořila do nové podoby, ale co z deky zůstalo sem se snažila nějak využít. Látku ze zadní strany původní deky jsem chtěla znovu použít na deku novou. Nebyla jsem dostatečně trpělivá při párání a tak se mi nakonec na několika místech natrhla. Jak jsem psala, stále se učím, takže taky zkušenost. Co se zachovalo, jsem tedy využila jinak. Stále mám kanafasové zbytky, které jsem kdysi koupila a když jsem je začala zpracovávat, tak se mi namnožily, protože jsem nějaké ještě dostala. Prostírání jsem měla vymyšlené už dlouho, dokonce ušitý prototyp. A teď byl i důvod prostírání konečně ušít a na zadní stranu použít látku z deky.  Už také vím jak naložím s posledním kouskem zbývající látky.

Výplň Termolín 140g, prošívala jsem podobným způsobem jako deku, tedy nepravidelně. Použila jsem malířskou krycí pásku ke značení. 

I přes to, jaký jsem napsala úvod, tak jsem natočila dvě nová videa, která jsem zveřejnila na svém YouTube kanálu. Lemování dvojitým proužkem jsem znovu natočila a už jsem ho tady ukazovala, nyní jsem natočila nové video o lemování jednoduchým proužkem, dříve bylo rozdělené na tři části. Napojení je podobné jako u dvojitého proužku a považuji to za nejjednodušší způsob. Já jsem si ho kdysi vymyslela, protože mi nevyhovovalo vyměřování nebo značení. Šikmo odšité rohy nejsou žádnou novinkou a viděla jsme je třeba v knize Svěží patchwork. 

Vše, co jsem zveřejnila o lemování je na jednou místě TADY.

Další video je o zapošívání. Zase to není žádná novinka. Variantu zapošití volného quiltování s jehlou pro špatně vidící je možné vidět na videu u Amy Johnson. Natočila jsem možnost bez kupování speciálních pomůcek. Já jsem jehly pro špatně vidící vyzkoušela, mám poslední. Nutné nejsou a určitě už další nebudu kupovat, protože to chce jen trochu cviku a vystačím si s tím, co mám doma. Pomocí očka nitě se dají vtáhnout do látky i mnohem kratší konce než zvládne speciální jehla. Já jsem natáčela prošívání s obyčejnou patkou, protože takto to dělám i při rovném šití a vlastně kdykoliv, kdy potřebuji opravdu úhledné zakončení. 

Pokud se videa nezobrazují, tak jsou  TADY  a druhé video ZDE.

Ještě kuk do dílny. 

Krásně zasněžené dny přeji. jamala