Blogové prázdninové středy - červenec potřetí

💗 Co jsem vytvořila
💚 Něco recy
🌿 Z přírody
👌 Šicí tip
👀 vzdělávací okénko
📷 foto jen tak

💗 Co jsem vytvořila
Věnovala jsem se prošívání dek pro Patchwork Prostějov. Možná jste některé posílaly rybičky na charitativní deky. Letos je jich 30 (tak nějak) a já mám za sebou 2/3 prošívání. Deky nejsou velké, jsou určeny k zakrytí osoby sedící na vozíku. Jsou opatřeny štuclem pro ruce.
Prošívám s pravítky i volně z ruky, některá pravítka věnovaly Nejšicístroje.cz a také prošívám našimi šablonami.

Vzor mušle je jednoduchý a efektní a šablona se snadno nastaví na správné místo. 

💚 Něco recy

Ano, stále jedu v podkafíčkách, protože je to takový oddech na večer. Tentokrát jsem na osnovy vyzkoušela experiment s nitěmi. Staré bavlněné nitě bývaly velmi kvalitní. S těmi dnešními se to vůbec nedá srovnat. Lesklé, splývavé z dlouhé bavlny. Jenže všechno nevyužiji a ráda bych zpracovala co se ke mně dostalo. Navíc už jsou často opravdu letité a tak nejsou na šití vhodné. Takže co s nimi. Zkusila jsem seskat na vřetánku nitě do silnějšího příze, kterou jsem použila na osnovu. Vznikla luxusní splývavá osnova a navíc krásně barevná. Tu jsem si rovnou barevně vyladila ke kousku starého polštáře. Výsledek je opět podkafíčko, ale ověřila jsem si, že to je cesta a příště udělám nějaký mix s polyesterem, abych darované nitě zpracovala. K tomu zpracuji staré lůžkoviny, které nejsou vhodné na šití.
Výroba vřetánka není nic složitého. Stačí tyčka a jako přeslen poslouží cokoli kulatého. Můj tip: dětské dřevěné hračky mohou být dobrým zdrojem na krásný přeslen.

Ještě video, jak podkafíčko vznikalo:

Pokud chcete něco takového zkusit tkát, tak návod najdete TADY nebo ZDE.

🌿 Z přírody
Nedávno jsem byla označena v jedné patchworkové skupině pod dotazem na značku mořidel na ecoprint.
Podobu ecoprintu rozvinula India Flint. India pracuje na přírodní bázi, bez komerčních mořidel. Nedělá na efekt, ale když se podíváte na její práce ona ekotisk a barvení žije. Já se snažím pracovat v duchu jejích myšlenek. Ekotisk ani přírodní barvení dělám tak, abych nemusela nic objednávat v e-shopech a vystačím si s tím, co koupím v běžném kamenném obchodě, případně s odpadem z kuchyně.
Jako si běžně oplachuji vlasy nálevem z kopřiv, tak přirozená cesta je k mému barvení a ecoprintu. Bez znalosti zákonitostí s přírodním barvením, bych nedělala ecoprint tak, jak ho dělám. Dělám pocitově většinou nevím, jak jsem tisky dělala. Totéž platí i o loňském tisku níže.

Já pracuji s bavlnou nebo se lnem. Je to velký rozdíl proti vlně nebo hedvábí a tisk je náročnější. Na obrázku níž je tisk na na silné plátno:

V době, kdy jsem zveřejňovala svoje příspěvky, se mne hodně lidí ptalo, kdy budu dělat kurzy. Nikdy. India Flint dělá kurzy týdenní, aby naučila lidi i přírodně myslet. Jestli někdo nabídne, že naučí za dva dny ecoprint, je to uspokojení zážitků, jak si je vynucujeme na přírodě. Pokud se tentýž lektor chlubí fotkami ze stezky v oblacích, které muselo ustoupit chráněné území tetřívků, tak za mě ne. 

V této souvislosti ještě uvedu příklad, co je člověk schopen udělat je nechutně zničené údolí v Jeseníkách. Stezka v oblacích, visutý most a další "skvělé zážitky". To vše v touze nabídnout zážitky těm, kdo si chtějí za svoje peníze "užít". Pamatuji toto údolí z doby, kdy na konci bylo malé parkoviště zdarma a projížděli jste malebným údolím, aby jste mohli vystoupat na okolní kopce. Vyhýbám se těmto zážitkovým destinacím. Bohužel, cesta do té pravé přírody bude mnohem složitější než kdysi a na některých místech nemožná.
Omlouvám se za tuhle nepříjemnou pasáž, ale je nutné o tomto psát.

Pojďme se tedy vrátit k přírodnímu barvení. Dva dny zpět jsem viděla v české skupině barvení vlny lišejníkem. A pod příspěvkem diskuzi jak seznat nebezpečný toxickou látku, kterou autorka použila. Protože to se neprodává ani na internetu... Chvilka na zamyšlení. V takovém případě bych sáhla raději po obyčejných barvách z drogerie. 

👌 No nic, my si nabarvíme něco bez komerce a nebezpečných látek. Já jsem naložila vlnu, ale úplně klidně můžete experimentovat i s kousky látek. Samozřejmě použít je nutné přírodní materiály. Pak už jenom najít škumpu ocetnou (orobincovou). Stačí, když sesbíráte odnože, které kolem ní rostou a nastříháte do větší sklenice. Škumpa je mořidlo, barvivo i ustalovač, chcete-li to mít nastavené takto. Dolů nebo mezi rostliny dejte barvený materiál a zalijte vodou. Já používám dešťovou ale není to nutnost. Nádobu uzavřete a dejte na sluníčko. Můžete zabalit do bublinkové fólie. No a čekáte a zhruba za týden až měsíc (podle počasí) než si svoji sluneční konzervu otevřete. Není to pro citlivky, protože to může i malinko zapáchat, ale to se vyvětrá.
Nemějte očekávání takové nebo jiné barvy. Myšlenka zní: Co vyjde, to přijmu a s tím budu pracovat. Pošlete mi pak foto nebo napište jak to dopadlo.

MŮJ TIP: Pokud budete dávat i jiné rostliny, především květy, tak příště už budu dávat česance do nějaké sáčku z látky, protože mám v česanci fakt dost velký nepořádek, který budu muset vybírat.

Nějak takhle může vypadat batika ze sluneční konzervy pomocí rostlin a žaludů

👌 MŮJ ŠICÍ TIP: Krásná deka s aplikacemi šitá jako bloky měsíce. Začíná se v srpnu a návod je ke stažení již nyní. Od srpna se pak bude šít s podporou a návody. KLIK ZDE pro více informací.

👀 Co je Printing friendly?

Opět jsem zavedla možnost si vytisknout stránku blogu. Na konci každého článku je tlačítko printfriendly. Toto tlačítko jsem přidala už zpětně k některým návodům. Stačí tedy rozkliknout a můžete mít stránku k uložení do PDF souboru nebo přímo k tisku. Stejný nástroj můžete použít v případě blogového příspěvku, který nemá přímé tlačítko. Zvolíte základní stránku printfriendly a do okénka zkopírujete adresu příspěvku, který chcete uložit nebo vytisknout.

📷 foto jen tak je tentokrát z Prachatic. Vlastně jsme tam vůbec nejeli, ale když už někdo jezdí bez navigace, tak se dostane i na krásná místa zcela neplánovaně. 

Já bych chtěla upozornit na českou výrobnu ponožek. Všimla jsem si jen náhodou celkem nenápadné provozovny. Moje cvičené oko vidělo nejdříve špulky nití za oknem, tak jsem se pídila proč tam jsou. Poté jsme zjistila i souvislost s reklamou a tak můžete navštívit stránky www.ponozkypt.cz a prozkoumat svět ponožek z Prachatic a třeba si i nějaké objednat.

Prázdniny snů přeje jamala

👉 můžete navštívit také můj přízový blog KLIK SEM 👈

Pokud jste na můj blog zavítali náhodou. tak nabízím možnost odebírat nové články. K odběru článků na tomto blogu se můžete přihlásit v kontaktním formuláři. Je to zdarma, vyplňujete pouze e-mail a vzkaz. Neuniknou vám neuniknou žádné články z obou mých blogů a ještě dostanete nějaké bonusy. 

Pokud článek čtete na mobilu nebo podobném zařízení, je nutné zadat verzi pro web a formulář najdete v bočním sloupci. Na počítačích je formulář viditelný. 

Látám kalhoty a výstava PPM 2023 mýma očima

Výstava PPM 2023

Všem ještě jednou moc děkuji za milé pozdravy. Některým jsem tykala, aniž bych si to uvědomila. V sobotu to už začalo být mimo moje rozlišovací schopnosti.

 

Ještě napíšu něco k výstavě. Jsem nesmírně šťastná za každého koho jsem potkala. Zlatý hřeb byla bezesporu paní Jana Lálová, které jsem zapomněla předat dárek, který jsem jí vezla. Tak jsem byla šťastná z osobního setkání. Ráda jsem poznala osobně paní Máriu. Návštěvou nás poctila Jana Harmachová a další ♥.

Prodejců bylo mnohem více než loni, což byl loni častý argument. Hlavně složení prodejců bylo pestré, takže se tam objevila Veba, Snový svět a nabízeli látky ne tolik typické pro patchwork a to mi přišlo výborné.

Letos jsem zaznamenala, že někomu vadil malý počet klasických quiltů. Mně vyhovovalo složení výstavy, protože tam bylo všechno. Klasické quilty, moderní quilty, art práce. I art quilt může inspirovat klasiku a naopak. Pro mne tam bylo klasických quiltů dost, já hledám inspiraci spíš v detailech. Z moderních quiltů u me vedly čárkové quilty Elke Klein. Velkým zážitkem byla pro mne dílka, která prezentovala Elina Lusis Gringerga.

Že si každý svoje najde, se ukázalo na kolekci sashiko, kterou jsem navštívila s kamarádkou. Každá obdivovala něco jiného. Pak jsme se zastavily u jednoho quitu  a tam jsme si řekly, že tady jsme stejný. Našly jsme obě harmonii pro své oko. A to je podstata rozmanitosti této výstavy a já jsem z ní nadšená.
Určitě příště pojedu. Ať jako návštěvník (užila bych si i workshopy) nebo pomocník, pokud budu oslovena.

Stánek Anky Zimové KLIK SEM DO OBCHODU. Připomínám výstavní slevu do 30. 4. 2023, tak jak bylo na výstavě prezentováno.

Tj 7% na longarm a 15 % na sijaciu techniku do 30.4. Dalsia mimoriadna akcia: do 30.5 je mozne pri kupe stroja dokupit k nemu vysivaci modul za 50% ceny a pri kupe modulu dokupit k nemu program na tvorbu vysivky za 50% ceny tj bud Designer V9 Plus alebo Creator

Zleva. jamala, Anka Zimová, Monika Kolejová. Děkuju za skvělý víkend oběma i dalším členům týmu Patchworkparty.sk

já a Monika Kolejová

Všichni jste byli moc milí a já Vám ještě jednou moc děkuji. Tvrdila jsem teda, že je to moje poslední účinkování někde na výstavě. Ale když to mám za sebou... kdo ví.😄😄.

Mým úlovkem z výstavy byly lněné nitě na paličkování od Snový svět, se kterými se chystám prošívat. To byli také naprosto úžasní lidé a pán u nás i quiltoval, ačkoli tuto činnost nikdy nedělal.

ReFashion a upcycle

 Techniku sashiko nebo boro asi netřeba představovat. Pokud neznáte, určitě si najdete na internetu spoustu informací. V článku o ručním prošívání KLIK jsem psala o tom, že není nutné mít originální nitě a tak na své opravy jsem používala všechno, co mi přišlo pod ruku a také originální nitě na sashiko.

Na začátku byla touha opravit kalhoty, které jsem dostala. Jsou to pánské kalhoty a asi by v takovém stavu byly těžko k nalezení i v second handu. Někdo mi je daroval jakože na rozstříhání. Když jsem zjistila, že je obléknu a že jejich stav je takový jaký je, tak jsem zajásala. Tak tohle jdu opravit. Samozřejmě jsem si takový způsob nevymyslela sama, ale každé  kalhoty jsou originál právě v tom v jakém stavu se nacházejí a jaké opravy potřebují. A takto se stávají originálem. Šila jsem ručně a nohavice jsem nepárala pro lepší dostupnost. Prostě jsem to nějak ušila.

Přední nohavicovou část jsem prošila tmavě modrou sashiko nití. Tu jsem měla několik let a chtěla jsem, abych ve svém prvním takovém větším projektu i originál nit měla. Tady ale končí veškeré nakupování a ostatní prošívání se dělo bavlnkami darovanými nebo i háčkovací přízí. Přidala jsem modré prošití i na spodní část nohavic. Tam už jsem pracovala přes šev. Na uměle vytvořené díry, které se nošením zvětšily více než bylo potřeba, jsem našila záplaty. Záplaty z jiných darovaných kalhot jsem našila předním stehem a následně prošila. Nakreslenou mřížku jsem vyplnila stehy sashiko. No spíše něčím, co se k sashiku přibližuje. Inspirovala jsem se knihou od Susan Briscoe 365 sashiko KLIK, kterou mi doporučila paní Jana Lálová.

Tímto bych paní Janě moc chtěla poděkovat za všechnu inspiraci. Pokud nevíte, paní Jana Lálová přeložila jinou knihu Susan Briscoe do češtiny, přidala vlastní postřehy a všechny projekty také ušila. Knihu vydal Computer Press, ale je už vyprodaná. Možná nějaký antikvariát bude knihu nabízet.

Zpět ke kalhotám. Proplétaný vzor jsem objevila ve jmenované knize (365 sashiko) a původně jsem na záplatě měla mít něco jiného, ale moc dobře to nevypadalo. Proplet jsem dělala nedělenou vyšívací bavlnkou mouliné. Pohodlně jsem s ní ale prošila i některé další detaily. Přední část byla vyřešená. Přidala jsem detaily jako prošití poklopce a otřepených kapes. Začala jsem sice nebarevně, ale pak jsem přidala i trochu barev a ladím s taštičkou a náramkem.

V zadní části jsem přiznala díru, která byla na zadní kapse a má tvořit trochu kontrast k přední části kalhot. Druhá kapsa měla větší podélný problém. Kapsu jsem jen uvnitř podložila a opět prošila. A jak vidíte, kapsa zůstala i funkční. Opět jsem prošila otřepený okraj kalhot v dolní části nohavice. Skoro bych řekla, že téma soutěže PPM 2024 - zero waste - jsem o rok předběhla.

Druhá kapsa je tak trochu wabi sabi. Ale chtěla jsem ji tak nechat. 

Když si vaše kalhoty z popelnice fotí hned několik lidí.

Stihla jsem částečně nafotit i výchozí stav. Příště se pokusím nafotit. lépe.

Ještě jeden malý projekt. Opět inspirace z výše jmenované knihy nad kapsami a jedny nezáživné šaty, které dostaly šmrnc. Opět mouliné bavlnky všemi šesti prameny. Prošívalo se snadno, protože šaty jsou tenké. Na PPM jsem je nevytáhla, ale v létě se budou hodit.

A maličko prošívání. Halenku jsem obarvila listy opadanými z maminčiny mandarinky. Výstřih jsem zmenšila našitím nitěných knoflíků a docela nenápadně jsem halenku opět dozdobila prošitím. Jednak jen tak a jednak z důvodů otáčení švů kolem ažury. Dojatá jsem byla, když někdo (omlouvám se PPM mi splynulo) poznal, že to nebude jen tak a že halenka mohla být kdysi bílá.

Nové album KLIK SEM s těmito většími i drobnými opravami a úpravami bude v levém sloupci na blogu (pro ty, kdo se dívají z počítače). Větší opravy budu nadále přidávat i do alba roku 2023.

Krásné dny. jamala

Up

 Upcyklace je slovo, které mělo být prvně použito v roce 1994. Je už tedy dostatečně zažité, abych ho správně používala i já. Neumím si představit, co bych já recyklovala. Přesně vzato by to mohla být výroba nějakého domácího papíru. Pro většinu mých prací se spíše hodí výraz upcyklace. Což je zpracování něčeho nepotřebného, co by skončilo na skládce (zbytky a materiál pro jiné nevyužitelný) nebo up - povýšení oblečení nebo předmětů na něco, co bude ještě sloužit. Upcyklace může být i umělecký směr, ale to já nechám těm, kdo to umí a budu se věnovat praktickému zpracování. Za upcyklaci ani recyklaci nepovažuji situaci, kdy si koupím dovozovou látku a zůstane mi půl metru, který zpracuji. To už zase zavání greenwashingem, tedy nepravdivou informací, že moje práce je šetrná k přírodě.

Dnes tedy jedna háčkovaná upcyklace. Zpracovat se dá úplně všechno. Jakýkoli zbytek nebo příze nevhodná na svetry a podobné výrobky. Já jsem tentokrát dala podivnou lesklou přízi, kterou jsem dostala a taštička hned dostala zvláštní šmrnc. Více o tom, jak na to, píšu v článku KLIK. I lesklé tenké příze jsou super, protože vykouknou jen někdy a dají práci takový zajímavý vzhled.

A jestli si to pamatuji správně, tak knoflík je dárek od paní Marcelky. Poutka jsou ze vzorkovníků od jedné hodné paní, které stále dlužím zpracování její krajky. Klubíčka částečně dodala Dana S. a Renata Pudlice. Všem dámám děkuji, že můžu upcyklovat. 

6

Ještě jedny košíčky, které jsem marně na blogu hledala a jsou z roku 2018. Stále slouží. 

Dnes bych Vám chtěla ještě ukázat Sáriku je její tři psy. Tedy její parťáky, spolubydlící. Vždy jsme měli jen jednoho psa, nikdy se nepotkali. První pejsek byl od štěněte, další dva útulkáči. A přesto, že se manžel bál, že Sára dalšího psa neustojí, tak to zvládli oba skvěle. Sárinka má asi 16 roků. Přesně to nevím, protože k nám přišla.

S Kikinkou žila Sára asi rok a půl. Kikinka už byla v tu dobu slepá a na Sářino skákání z křesla na její záda neměla moc náladu. Ale spávaly spolu v pelíšku. 

Pak přišla Vendulka. Uragán se prohnal naším bytem. Bitky, které probíhaly na obýváku byly přátelské a zase spolu odpočívaly.

Dnes by si hrál Jimmy, ale Sárinka už je dáma v letech. Ale když má náladu, tak spolu všichni odpočíváme. Sára odchod Vendulky nesla špatně a teď se zdá být spokojená. 

A protože Jimmy nezná moc přírodu. tak mu ji ukazujeme. Boršovská naučná stezka.

Barevná inspirace. nebo inspirace od přírody jak vytvořit z listu kočku?:

No a dnešní procházka:

Ha a co je tohle? To skončíme takto pesimisticky? Pramen potoka. Člověče, který jsi tam tohle naházel, ty nepotřebuješ vodu k životu? Je to tentýž potok, kde byla před nedávnem klouzačka a barely od kojenecké vody. To už někdo částečně odklidil. Ale jen velmi nahrubo.

Přeji, ať na procházkách v přírodě tohle nemusíte vídat. Ať vidíte jen krásnou přírodu, protože na úkor dálnic a průmyslových areálů nám ubývá obrovský kus přírody a zeleně. 

Abych neskočila tak pesimisticky. PŘILETĚLI REHKOVÉ A UŽ SE ZABYDLUJÍ!!! 

jamala

P.S. Ještě přidávám úžasné motivační video. KLIK SEM.

Barvínek

 Vymýšlet názvy příspěvků je docela těžké. Barvínek je nejen rostlina, ale říká se tak i kopci nad naší zahradou a právě barvínek tam u křížku roste.

Ještě než se pustím do týdenního hlášení, tak bych chtěla napsat jednu důležitou informaci. Pokud je v příspěvku odkaz na prokliknutí, není to žádný reklamní odkaz, ale je to odkaz, který jsem vložila já a vložila jsem ho ručně. Nemusíte se tedy bát tento odkaz použít. Jinak je to s komentáři od komentujících. Komentáře obsahující odkazy budu mazat. U starších příspěvků mám nastavené moderování příspěvků a takové příspěvky neschvaluji. Nevím, co odkazy obsahují a ráda bych, aby můj blog byl bezpečný.

Dnes se budu věnovat pouze dece, kterou jsem představila minule. Sruby jsou nepravidelné, nemají žádný řád. Někdy je základní látka obšitá dokola, někdy jen na dvou stranách a tím jsem docílila větší dynamičnosti při konečném sestavení. Základ jsou tedy nikdy nepředané a nepoužité roušky, které jsem ořízla do obdélníkového tvaru a doplnila látkami barvenými pomocí sněhu. Barevnost deky je inspirována knihou o potápěčských lokalitách. Dokola jsem ušila malou borduru s vloženými tvary. Možná jsem mohla deku prodloužit více do délky, ale ani tak není docela malá. Na délku má 175 cm, takže pro potřeby Klubka je dostačující.

Šířka vyšla trochu větší a tak jsem musela látku na zadní stranu rozšířit. Abych se nenudila, tak jsem u toho šití natočila pár krátkých tipů na svůj YouTube kanál, Chcete-li se podívat KLIK SEM. K těmto tipům jsem vytvořila i Playlist.

Zpátky tedy k dece. Zadní strana je flanel, který mi na charitativní věnovala paní Pavla Křížová. Výplň Jan L 120 g. Prošívala jsem na rámu velké vlny tak, jak pluje potápěč v hlubinách. 

Ještě moje pomocnice. Samozřejmě, že každá má svoje křeslo.

Nyní mám nějaké prošívací povinnosti, tak si na příští týden pošetřím nějaké ty svoje plány na projekty, protože stěží něco jiného stihnu. 

A protože tady často píšu o ekologii a není mi lhostejný les plný smetí, tak jsem si dala takový úkol, že vyčistím kopec nad naší zahradou. Není to úplně jednoduché. Kdysi tam někdo vyvezl velké množství odpadu a nyní se vrstvy pohnuly a dolů z kopce se valí spousta různých věcí z domácnosti. Zdaleka jsem nevysbírala vše (nebylo už do čeho sbírat), ale na sběrovou sobotu jsme odvezli sedm 70 litrových pytlů od hlíny. Moje priorita byl nebezpečný odpad (baterie) a sklo. Větší železo jsem zatím nechala na hromadě v lese, protože už jsem neměla do čeho dávat. Něco se zastavilo až u nás o plot a tyto hromádky čekají na jarní sběrovou sobotu a předpokládám, že po zimě se ještě ukáže další "poklad". Mám dobrý pocit, že jsem alespoň něco udělala pro to, aby na tom našem kopci rostl a kvetl jenom barvínek. 

Přeji tvořivé dny. jamala