Dnes jdu za vámi slavnostně a také s prosbou. Slavnostně proto, že jednak se blíží vánoční svátky a také proto, že jsem nesmírně šťastná. A co bych to nenapsala - jsem na sebe i pyšná, že už několikátým rokem jsem dobrovolníkem pro Kočičí přání.
I letos byly "moje" útulky Tlapro, Radim kočkám, Pomocné ruce Olomouc a další. A teď ta velká prosba. Každá koruna se počítá. Kočičkám můžete zakoupit dárek v dané hodnotě nebo jen tak nasypat do misky. Nebo obojí. Můžete si nechat vystavit dárkový poukaz a obdarovat své blízké, my to tak děláme. Můžete také celoročně přispívat na různé projekty nebo krmná místa.
A co vám vzkazuje kocourek Šedobílek z Tlapra? Poznámka: Ještě mu chybí dárek! Za Tlapro se moc přimlouvám. V projektu mají 26 kočiček, ale ve skutečnosti musí nakrmit nejméně stovku hladových čtyřnožců.
Říkají mi Šedobílek. Jsem plachý kluk, takový, co se raději dívá z bezpečné vzdálenosti. Ale když ucítím vůni granulí po dlouhé studené noci, srdce mi vždycky poskočí. Granulka po granulce je pro mě jako malý zázrak – potvrzení, že jsem na správném místě a že tu někdo ví, že existuju.
Bydlím v kočičí stanici na Praze 10, kde se o nás starají s velkou trpělivostí a pochopením. Pro kočky jako já je tohle místo nesmírně důležité. Dává nám jistotu, že máme kde jíst, kde si odpočinout a kam se vrátit. Nemusíme bloudit ulicemi, hlídat každý stín a hledat jídlo po popelnicích.
Kočičí stanice nejsou jen o plných miskách. Jsou to malá útočiště, kde můžeme žít důstojně, klidně a beze strachu. A jednou třeba i dožít tam, kde to známe, kde už jsme nechali otisky tlapek a kousky svého příběhu.
Kdybyste mi chtěli poslat nějaké granulky, moc by mě to potěšilo. Slíbím, že si pro ně přiběhnu… no dobře, možná spíš připlížím. Děkuju vám. Váš tichý pozorovatel Šedobílek.
Kočičí prání vánoční akce KLIK SEM
Projekty KLIK ZDE
Krmná místa KLIK TU Tady bych vypíchla třeba krmné místo U Apolináře pod záštitou Tlapra. Nachází se tam 50 kočiček.
Obzvlášť těžká situace je v Uničově KLIK TADY
Ti, kteří pomáhají často věnují všechen svůj čas kočičkám. Musí je nakrmit a ošetřit ať jsou zdraví nebo nemocní. Ať je venku chumelenice nebo prší, musí dojít na krmné místo. Bereme zvířatům možnost uživit se lovem. Zamořujeme odpadem jejich přirozené prostředí. Je potřeba pomáhat.
Můj blog je plný návodů, můžete příspěvek brát i jako odměnu pro mne za moji práci. Budu nesmírně šťastná.
Děkuji vám moc.
Já se ještě pochlubím stromečkem, který jsem si vyrobila. Když už jsem se v létě naučila vázat žebříky, stromeček je hračka. Tvar stromečku jsem si nakreslila na papír a naměřila délky větví. Opět jsem použila moje oblíbené lísky, které jsou tady všude.
Ozdoby po stranách stromečku jsou vyrobeny na vyšíváku KLIK. Přesný popis najdete na členském blogu.
Ozdoby na stromečku mají také mnoho společného s kočkami, protože právě tyto baňky jsem před mnoha lety koupila vlastně pro našeho kocoura. Silver byl nalezenec od silnice. Měl jen jedno oko, o to druhé přišel patrně díky tomu, kde se nacházel. Byl to malý zázrak, protože jsem jela se synem na kole a chtěli jsme si natrhat švestky u silnice. Silvera a jeho brášku, nebo snad sestřičku, někdo vyhodil u cesty. Druhé kotě jsem slyšela, ale nenašla jsem ho ani po hodině hledání. Naložila jsem alespoň Silvera a dovezla domů. Vezla jsem ho na těle, tričko jsem si zavázala tak, abych ho nějak dovezla. Poslední kilometry musel jet v brašničce na předních řídítkách. Ze Silvera vyrostl krásný, sedmikilový kocourek, který miloval vánoční stromeček a rád sundával baňky. Nejen, že je sundával ze stromku, ale ještě je pouštěl po schodech dolů a moc ho bavilo jak pěkně skáčou.
Krásný zbytek adventu. jamala
můžete navštívit také můj přízový blog KLIK SEM
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za vaše komentáře. Prosím dodržujte jejich korektnost. Nevkládejte odkazy, takové komentáře budou smazány. Děkuji za pochopení.