Nemám muzeum

Přesně tak to je. Nemám muzeum a nechystám se na něj. Mám jen trošku víc starších šicích strojů. Je to třeba proto, že se snažím, šít na těch, o které už nikdo neměl zájem. Je tam určitě touha vyzkoušet, jaké geniální konstrukční vychytávky tyhle staré stroje kolikrát měly. Netoužím po elektronice, i když vím že by mi mnohé usnadnila. Že bych třeba mohla víc šít a méně se zlobit s údržbou strojů. Každý musím před šitím mazat, čistit. A vlezli bychom se na chalupu. Elektronický byl jistě bezúdržbový, jen bych sedla a šila. Přesto si moderní stroje nechávám jen na speciality a dál se třeba půl dne "bavím" seřizováním stroje. A zatím nemám důvod měnit. A pokud se jedná o stroje šlapací, tak to je už naprosto srdeční záležitost. A ačkoliv mi M. jeden stroj opatřil motorem, tak nakonec šel stejně dolů.

Zvu Vás na kuk na mé stroje. Je to průřez různými stádii mé dílny, není to aktuální stav.

A ještě jednou deka, kterou jsem prošívala a psala jsem o ní v minulém příspěvku. Tentokrát na videu z obrázků.

Blíží se zima a bude víc času na trénování quiltování. Ono to quiltění je o neustálém udržování této dovednosti, pokud nejste profesionál a nequiltujete denně. Proto je ideální mít jeden stroj na šití a jeden nachystaný na quiltování. Já jsem si na dlouhé zimní večery vytáhla ze skříňky Minervu Pavlínku, promazala a mám připraveno na procvičování.
Takže žádné podzimní deprese, budeme quiltovat.

Krásný podzim přeji. Jana

-+