sobota 29. února 2020

29. únor

Máme přestupný rok, tak mne nenapadl lepší název.
Možná to vypadá, že nic nedělám po prošívání sampleru, ale není to tak. Ušila jsem a prošila další Deku z lásky, tentokrát pro Davídka. Ještě musím olemovat a ušít polštářek pro brášku. Do deky jsem přidávala jeden obrázek a jméno. Dělala jsem tedy aplikaci Goofyho. Obšívala jsem hustým entlem a pak obšila trojitým stehem, některé detaily jsou dovyšívané volnou výšivkou. Zatím nemůžu víc ukazovat, až po předání.
 Také jsem si vyráběla štítky, které bych chtěla všívat do švů podšívky. Strojovou výšivkou i volným vyšíváním. Vyšívala jsem na kloboukovou stuhu, protože jsem ji měla doma.
Tahle vyšívá elektronický vyšívák:
 A tyto štítky s monogramem už jsou dělané technikou volného pohybu, volné výšivky. Vyšívala jsem jak na mechanickém vyšívacím stroji, tak na Bernině, nebo na šlapacím stroji s entlem.

Ještě video. Zapomněla jsem říct, že nitě Amann jsou bavlněné 60, takže tenké.  Otáčím vzor proto, že na šířku by bylo písmo tučné a nečitelné v takové malé velikosti.
A na dlouhou dobu je to poslední video. Útoky na YouTube, že nic neumím mne utvrdily v tom, že svůj čas dám raději pro práci na moje charitativní projekty. 
A jde to i na šlapacím stroji.

A ještě jsem trochu barvila přírodninami. Avokádem a vánočním stromečkem. Avokádo, to už jsem tady představovala, tak ještě další barvení. Nemám nafocené všechno, tak jeden obrázek. Je to z jedné barvicí lázně a jsou to především různé materiály, které způsobily rozdílnou barevnost. Krajka byla barvená bez mořidla.
Barvení vánočním stromečkem překvapilo stejně jako Vánoce.
Barvy, které jsem získala: světle žlutá, zelenošedá, béžová, růžová a šedá. Vánoční stromeček zařadím také do mojí deky z kuchyně, protože tam vlastně patří. Ještě bych ráda napsala, že přírodní barvení je o velkém překvapení, které se ale příště nemusí konat, možná že takové barevné kouzlo dokázal jen ten vánoční stromek. Použila jsem jen alternativní rostlinné mořidlo a na šedé tóny jsem ztmavila železem. 
Růžová z našeho vánočního stromečku je focená za mokra, bude světlejší.
 

Rozhodli jsme se investovat do našeho lesa a ošetřili náš jediný smrk postřikem proti kůrovci. Část naší zahrady je vedena jako lesní pozemek, ale roste nám tam jen ten jeden smrk. Dnes už ho v dolní části ani neobejmu a protože v okolí mizí lesy velmi rychle, tak snad ten náš smrk vydrží.
Přeji krásné dny a jdu pokračovat v háčkování pro Klubko s nití pomáhá. Ukážu někdy příště. jamala

čtvrtek 20. února 2020

#mojedekazkuchyne ... A něco navíc.

Tak a nadešel den, kdy jsem znovu vyprala všechny látky a pustila jsem se do šití Mojí deky z kuchyně. Čím jsem barvila a proč, o tom jsem psala především TADY
Fotit barevnost je poměrně problematické, protože přírodní barvy jsou nefotitelné.

Při zveřejnění minulého příspěvku jsem měla dotaz z FB a já za něj moc děkuji:
Jani, já nevím, kde jsem to viděla, ale bylo to avokádem krásně růžové. Ale asi to bylo s nějakým kyselým urychlovačem, ne?
Především fotka. Záleží za jakých podmínek je barvená látka nafocená a jak je upravená fotka. A pak je u avokáda spousta dalších hledisek. Jaký je barvený materiál, druh avokáda a jeho sběr, čerstvé, zmrazené (nemáme mrazák) nebo sušené, jaké je mořidlo, jaké je PH. Pozor na následné praní, barva se časem mění podle PH vody. Proto se snažím používat co nejvíce neutrální PH při barvení. A třeba zrovna protože úterý 😃. Prostě jsou to přírodní barviva, často nejsou napodobitelná podruhé.
Já jsem od prvních písmen psala o tom, že tato deka bude z materiálu, který najdu doma. Stará prostěradla a ubrusy a to, co najdu v kuchyni. Není tam kamenec jako mořidlo, protože to běžně doma nenajdeme, pokud nepotřebujeme třeba prát střeva. Jsou použitá pouze alternativní mořidla běžná doma a hrnec coby mořidlo. Proto jsou moje avokádové barvy takové, jaké jsou. S kamence je barva růžovější a například se sojovým mlékem je do béžových odstínů.  Nevybírala jsem ani druh avokáda a použila jsem taková, jaká jsme měli.

Foto se sluníčkem:
Foto ještě bez slunečního svitu:
Jedna fotka s rukou, aby bylo co nejlépe vidět jaké barvy opravdu jsou. Seshora: Bavlna a takový experiment bez mořidla s mátou a avokádem, Len, mořidlo a avokádo, Bavlna, "druhákový" čaj a mořidlo, světle žlutá bavlna bez mořidla a slupky granátového jablka.
Večerní fotka za umělého osvětlení:
Mokré látky a bavlnky na prošívání: Některá plátna jsou tvrdší, nevím, zda to vůbec půjde.

Ani zimní příroda není skoupá na materiál na barvení: 

A ještě poslední fotky z prošívání sampleru. Do srdíček jsem dala monogramy těch, co jsme se podílely na jeho vzniku:
Na sampleru jsou i prošívací vzory, které mám spojené s Monikou. Bubliny na vodním mlýnku, vzor C a "piány" na borduře.
Není jednoduché prošívat velkou deku na šlapacím stroji, natož, když je bílá. Málokdo si uvědomí, že deka není zrovna chráněná před případným olejem nebo řemínkem stroje. Proto mám zadní stranu chráněnou plechovkami a vždy před začátkem quiltování jsem stroj pečlivě čistila a znovu olejovala, aby nikde nevytekly nějaké nežádoucí zbytky.

Přeji krásné dny. A bacha na klíšťata, ty potvory už jsou venku. jamala

neděle 16. února 2020

SPK podruhé

V minulém příspěvku TADY jsem popsala, jak prošívám svoji první "zakázku" na šlapacím stroji. Dnes jsem dodělala sashing a musím říct, že ruce se mi třepou ještě při psaní tohoto příspěvku. Jednotlivé bloky jsou pohoda, ale přemísťování po celé délce už byla fuška. Deka není žádný drobek a bavlna je docela těžká, ale jsem nesmírně pyšná, že jsem překonala další metu ve svém snažení dokázat prošít deku pod strojem a ještě na šlapáku. Výhodou je můj stroj s velkým ramenem 10.5". On si ho vlastně přivezl M. a ještě ho usmlouval na 400,-. Poděkování tedy patří jemu nejen za ten stroj, ale také za obrovskou podporu, které si mi od něj dostalo, když jsem prošívala.
Prošívala jsem s pravítky i volně.
Až na pár drobností mám tedy prošito, deku si bude lemovat majitelka sama. Jistě si ji i lépe nafotí, já jsem zvládla udělat pár fotek. Moc děkuji za přizvání do projektu.










Všem děkuji za fandění. Krásné dny přeji. Pady jamala

pondělí 10. února 2020

SPK

Pod touto zkratkou se skrývá projekt Moniky Kolejové s názvem Sampler pro kamarádku. Já jsem už nějaké bloky šila, ale pak jsem do toho začala dávat nějaké další a sampler jsem nedokončila a zatím čeká v krabici na správný čas.
Dostalo se mi ale obrovské pocty. Prošívám totiž ukázkový sampler, který šila Drahuška Lesniaková. Došlo k tomu docela nevinně, měla jsem cukání, že se někomu nabídnu, že mu sampler prošiju. A Monika na to, tak prošij ten náš. Jasně.
No jasně! A tak se stalo, že já prošívám deku někomu, kdo prošil spoustu dek jiným. Někomu, kdo je velký pedant a prošil by si ji určitě mnohem lépe. A prošívám samozřejmě na šlapáku. A prošívám ráda. S obrovským respektem k tomu, že mi byla svěřena.
Díky Monice a jejímu Sampleru jsem se donutila naučit se pracovat v programu QuiltAssistant a tvořit si vlastní bloky. A navíc vděčím Monice za nejeden posun v quiltování. Za přátelství, za pokec, když je mi mizerně. Tak si říkám, že jí dlužím víc než prošití jedné deky. A odpouštím jí i ten bavlněný vatelín, se kterým jsem zpočátku trochu bojovala. Ale už jsem si na něj zvykla. Deka je sice docela těžká, ale po prošití dlouhých čar kolem bloků už pěkně leží na stole a nijak se s ní moc netahám.
Rovně jsem opět prošila na Ladě v průběžných švech, pak už přišlo quiltování na mém špalacím Mundlosu.
Deka je skoro king size, 190 x 190 cm a výplň bavlněný vatelín 150. Dělám bloky, o kterých vím, jak na ně a postupně se tím prokousávám. Dělat prošití každého bloku jinak je těžší, než jsem čekala. A je to velká škola a zkušenost v mém quiltovacím životě. Hodně koukám do knih Angely Walters, je mi takové quiltování velmi blízké.
Zatím mám tak 2/3 bloků. Pak přijde na řadu sashing. Celkově tedy nejsem ani v polovině. Tak mi, prosím, držte pěsti, je to zatím moje životní dílo na šlapáku.
Vzor Vodní mlýnek



Před quiltováním:
A pomalounku se to plní:

No a proto, že dělám i s pravítky, tak jsem musela provizorně upravit i pracoviště a vyrovnat výšku stroje nad stolem. Moje pracovní pomůcky jsou tedy i sololit a upravená patka na pravítka. Vzory jsou totiž někdy s malými dílky a statická patka by si s nimi neporadila.
A že bavlněný vatelín je určitě to pravé, tak to pravidelně testuje i Sára.


 A další pilný dozor.
Už jsem párkrát dávala tohle video, ale já jsem s takovým pracovním místem naprosto spokojená. Lampa přišroubovaná u levé ruky mi brzdí deku, aby mi nepadala a na quilt krásně vidím. Nikde mi netáhne. A v případě nutnosti, když sjíždí, zatížím. Různé hrazdy k zavěšení quiltu jsem zamítla. Nebyly by pro mne přínosem ani na quiltování s pravítkem.
A zatímco jsem čekala na látku na zadní stranu, tak jsem spíchla jednoduchou proužkovou deku. Ta na prošití zatím čeká.
 

Krásné dny přeji. jamala