pátek 31. ledna 2020

Mojedekazkuchyne - proces

Ještě včera jsme měli zimní pohádku, alespoň u nás, ale dnes prší. Já mám den slunečný, protože  mám konečně celou barevnost mojí deky z kuchyně. Chybí tmavě hnědá, tu si udělám až na závěr, protože zatím budu dobarvovat. .
Barvila jsem opravdu jen produkty z kuchyně. Tím, co jsem našla, případně tím, co bychom normálně vyhodili. Zleva horní řada: "druhák" sušila jsem sáčky s jednou použitým černým čajem,. světlá uprostřed slupky z mandarinky, tmavší zelenošedá je ze stonků sušené máty, které M. zapomněl vyhodit, žluté odstíny slupky z granátového jablka. Spodní řada zleva: Ořechové skořápky z předvánočního roztloukání ořechů, žluté a oranžové odstíny jsou slupky hnědé cibule (červenou jsem nakonec nepoužila), růžová barva je z pecek a slupek avokáda. Tmavě hnědou plánuji také ze slupek cibule, ale cibulí budu ještě barvit, tak si to nechávám až na konec.
Barvila jsem bez mořidel i s mořidly. Někdy jako mořidlo sloužila látka obarvené bez mořidla některými výše uvedenými surovinami. Některé barvy jsou ztmavené železem.
Dalšími mořidly byly rýže, různá mléka, sója, mořidlo vyrobené z bílku.
Proces trvá tři až čtyři týdny než můžu látku použít. Náklady na tuto deku jsou minimální, nekupovala jsem žádná speciální mořidla. Na vaření jsem využívala teplo z kamen, kterými i topíme.
Přidala jsem i přibližný návrh, jak bude deka vypadat (doufám). Ten jsem si vytvořila v programu QuiltAssistant.

Ještě dobarvuji avokádem. Kdo má rád růžovou, tak je to růžovější, než vidím já na monitoru. 

Krásné dny přeji. Pady jamala

středa 29. ledna 2020

Výzva

Výzva a překonání další mojí mety. Aneb pravítka na šlapacím stroji. Deka je v rovných liniích prošívaná s pravítky, oblé tvary a smyčky jsou volné quiltování. Výplň termolín 120g. Může být klidně i 80, toto byl nějaký druhojakostní, 140 a 180 jsou už moc silné.
Tip: Pokud chcete deku teplejší, na spodní stranu použijte flanel. Chcete-li nějaké chlupatice, pak je našijte ve švech až po dokončení hustějšího quiltování.
Rozměr deky je 170 x 135 cm. Látky jsou od Melluzínky a kdysi jsem je vyhrála za nějakou objednávku. Dnes, když Mellu ohlásila konec prodeje, jsem cítila potřebu deku dokončit. Vzory jsem si vybrala od Angely Walters. Jednak z její challenge na jejím YouTube kanále a také z knihy Shape by Shape. Ještě mě čekají polštáře a celkové dokončení.
Jsem šťastná, že jsem pokořila další quiltovací metu. Ono to s pravítky na šlapáku obnáší hodně soustředění. Musím si polohovat jehlu správným zastavením, musím se také správně rozjet. Chvilinka a hned je dole uzlík. To pak znamená vypárat, zapošít, znovu začít, zapošít.
Další meta je deka opravdu velká, už tady čeká. Navíc je to pro kamarádku, tak stále sbírám odvahu.
A bude to samozřejmě na šlapáku.
Ještě něco z reakcí na Facebooku. Já jsem si vždy, asi naivně, myslela, že když budu svoje práce ukazovat, tak tím ukážu, že je možné to dokázat! Rozhodně jsem nechtěla, aby jste si řekly (i), tak tohle nedokážu. Tak snad Vás i tentokrát spíše povzbudím a naladím na trénování. Já si totiž stále myslím, že to má smysl. Že nejsou potřeba rámy a statisícové investice, aby člověk měl radost ze svojí práce. Naopak, když to zvládnete, tak je ta radost ještě větší. Toto téma je na dlouhý článek, ale já musím ještě na ty polštáře 😃.

Prošívání na šlapacích strojích Mundlos a Lada s pravítky i bez.







Deku jsem si prošila v průběžných švech (viz, přiložený obrázek pod textem), abych si ji zafixovala. Pak jsem postupovala střídavě s quiltováním sashingu  a čtverců. To už byl všechno volný qulting s pravítky, včetně bordury. Samozřejmě, kdo se cítí na prošití s pravítky i v průběžných švech, tak může. Já jsem si to takhle ulehčila. Je to dobré také pro odehčení deky od špendlíků. Není tak těžká na manipulaci při následném quiltování. 

Ještě štítek, který jsem našívala na svoji cik cak deku.

Přeji krásné dny. Pady jamala

neděle 19. ledna 2020

Silvestrovské šití III

Silvestrovské šití dnes naposledy. Psala jsem o něm TADY a TADY.
Deka je 185 x 140 cm velká a výpň je termolín 120. Deku jsem špendlila jen v barevných pruzích a poté jsem prošívala tmavé pruhy v krajích s kráčející patkou. Tím jsme si deku zafixovala a odstranila špendlíky. Potom už jsem mohla prošívat volným quiltem s pravítky středy tmavých pruhů a barevné už jen volné quiltování. Dokonalosti longrarmu moje prošívání sice nedosahuje, ale jsem spokojená. Jsem šťastná i za ty nedokonalosti, které s sebou přineslo šití na šlapáku, protože tu radost mi nic nemůže nahradit. Pokusila jsem se natočit i video - níže.
Jak na volné quiltování? Co vím jsem sepsala V TOMTO NÁVODU.











Natočila jsem i krátké video, jak prošívám.

Ještě kousek mojí deky z kuchyně. Už jsem psala, že bude z věcí z kuchyně a že budu používat alternativní mořidla. Tady je zatím malý výsledek. Možná je moje práce na dece pomalá, ale můj způsob barvení je pomalý, nejde nic uspěchat.  První barvení je slupkami granátového jablka a čajem.
Zleva: granátové jablko bez mořidla, granátové jablko se sojovým mořidlem, "druhák" čaj s kamencem (já vím, do této deky nepatří, ale našla jsem kousek namořeného plátna, je už  staršího data, a barvení moc nechytlo, do deky nepůjde). Světlá béžová je čaj bez mořidla a ta tmavší čaj přemořený železem. Proužky jsou pak testy různých mořidel, která zatím nechávám "uzrát". Pokud se vám barvy zdají bledé, tak ano, bledé jsou a já ani moc tmavé nepotřebuji, proto dělám experimenty s barvením bez mořidla a případným přebarvováním. Hodně dělá i fotka a nastavení monitoru, možná jsou i malinko tmavší. Přírodninami barvené látky hodně reagují na světlo, které na ně dopadá a vlastně se během dne mění. Deku už mám vybranou podle knihy od Bernadette Mayr. Tedy, pokud se mi podaří ještě něco nabarvit. Stále tam mám ještě cibulové slupky, skořápky a kůže z avokáda. A taky jsem už namočila zbytky našeho vánočního stromku. 
Pohled do kuchyně na moje mořidla:
Dnes dám dokonce i jeden návod na přírodní barvení bavlny a lnu. Není můj a já takto nebarvím. Ale kdo chce zkusit přírodní barvení klasickým způsobem, tak si myslím, že je to dobrý základní návod s přesnými postupy. Takových návodů je málo, většinou jsou zaměřené na barvení vlny, nebo není rozlišené, že rostlinné materiály mají jiné vlastnosti. Najdete ho TADY
Jen bych doplnila svůj pohled. Rostliny by neměly projít přímo varem, max. 80°. Čerstvé rosliny jsou lepší než sušené a kopřivy jsou nejlepší mladé jarní. Látka (stále to beru z pohledu barvení lněných a bavlněných látek) by se měla po namoření opláchnout a já vkládám do barviva i mořidla látku mokrou. Já ani látku nežehlím před praním po barvení. Pokud mi na ní zůstanou nějaké jemné částečky, lepily by se mi na žehličku. Ale já necedím suroviny přes plátno, nějaké nerovnoměrné zabarvení mi naopak vyhovuje. Starší trička nebo plátna naberou do sebe barvy lépe, po začátek je dobré pracovat s nimi. Navíc tričko můžu kdykoliv přebarvit a bez větších nákladů.
Také jsem si i uvědomila, proč návod dát nemůžu. Barvím poněkud intuitivně, nevážím, neměřím, experimentuji s rostlinnými mořidly a nikdy neumím udělat stejnou barvu. Pokud dělám s kamencem, tak nálev odložím a točím delší dobu. Jen přikrmuji jako kvásek. Už jste zkoušeli barvit přírodninami?
Krásné dny přeji Pady jamala

neděle 12. ledna 2020

Patky a kanýrky

Dnes trochu jiné šití, než je u mne obvyklé a tak první fotka patří švadlence Vendulce.
Obšívala jsem velký koš pro miminko a při té příležitosti jsem oprášila pár patek, které běžně nepoužívám, ale mám je ve výbavě i u šlapacího stroje.
Foto hotového výrobku nemám, protože jsem šila podle původních potahů, tak nebylo co fotit. Ještě bylo hnízdo pro miminko, prostě miminkovské věci.
Nejdříve jsem pruhy látky pro budoucí volánky olemovala. Použila jsem úzkou lemovací patku. Mám staré stroje a tak bylo nejhorší vybrat nějakou správnou. Tady je ukázka různých patek a podle vybrání dole je zřejmé, jak široký lem bude patka zakládat. Vyzkoušela jsem různé typy, nejlépe se mi pracovalo s patkou uprostřed. Lem byl úzký, tak jak jsme potřebovala. Na rozdíl od patky vpravo, kterou jsem použila i na videu, lépe vedla a kraj se mi bez nějakých problémů dařilo udržet zcela rovný. Když jsem video ukázala na Facebooku, byly dotazy na to, jak začínat a šít rohy. Na YouTube sem  našla takový univerzální návod s více způsoby TADY. Mně nejvíce vyhovuje metoda, kdy si začátek složím a udělám pár stehů, poté látku provléknu do závitu patky a už jen udržuji pruh látky tak, aby se mi stejnoměrně dostával do zákrutů patky. Stejně tak roh. 
Tip: U rohu je někdy patka vzadu hodně vysoko, je potřeb podložit zadní část patky(kouskem látky, papírku, nebo speciální podložkou což znáte z šití vysokých švů), aby stroj plynule posunoval.  Jediné, co můžu poradit, tak že je potřeba trochu trénovat, ale pak už je šití rychlé. Dříve byly tyto patky běžně ve výbavě stroje, moderní stroje je mívají k dokoupení. Je možné je dokoupit také na průmyslový stroj.

 


Kanýry jsem šila různé. Na některé jsem využila metodu dlouhých stehů a ručního řasení. Tuto metodu jsem popsala TADY
Na úzké kanýrky jsem použila speciální patku. Ta se dá použít tak, že se řasí přímo pruh látky, který se v dalším kroku  přišije. Nebo se našívá současně na látku. Moje patka na to moc dobrá není, šev je moc úzký. Kdo má patku s širokým otvorem a může jehlu posunout na levou stranu, bude mít širší šev. Já jsem řasila a poté našívala.
Opět jsem natočila krátké video, kde jsou obě metody vidět. Nastavení stroje:  Horní nit utáhnout a podle zvolené délky stehu je látka více, nebo méně nařasená. Záleží i na tom, jak moc je látka silná a měkká. Je potřeba udělat si zkušební vzorek z látky, která bude používána a vypočítat, kolik bude potřeba.



Tady je video:
 
Poslední patkou, kterou jsem použila, je patka s vodítkem. Mám možnost dát vodítka na obě strany s patka tak má více možností použití. Může sloužit i místo pevného vodítka nebo magnetu k vedení švu od kraje látky TADY. Je tedy nejen na prošívání, ale na lemy, tunýlky.

Šila jsem na šlapacím stroji Mundlos Original Victoria.
Krásné šití přeji Pady jamala

sobota 11. ledna 2020

#mojedekazkuchyne

Než jsem začala barvit přírodninami, tak jsem si myslela, že si musím nakoupit spoustu chemikálií v různých obchodech, nejlépe internetových, protože v místním to prostě neseženu. Nevěděla jsem pořádně co je to ten kamenec a kde ho koupit, no a ty sírany! Postupně jsem do toho pronikala, zjišťovala nové skutečnosti. Už v souvislosti s ekotiskem jsem četla o Indii Flint a když jsem se začala věnovat přírodnímu barvení, tak se na ni barvířky odvolávaly. Dlouho jsem váhala se zakoupením její knihy, ale pak jsem četla recenzi od barvířky z Finska a ta psala, že jí kniha pomohla v celkovém pohledu na věc. India Flint barví v jiných přírodních podmínkách a tak jsem si myslela, že mi to nebude nijak užitečné. A bylo. Změnila můj pohled na přírodní barvení, které jsem znala pouze s našimi zvyklostmi. Její kniha se věnuje alternativním postupům přírodního barvení a já chci jít touto cestou, je mi mnohem bližší.
Samozřejmostí je barvení ze surovin dostupných v mém okolí. V přírodě nebo v místním obchodě (nákup bude opravdu jen minimální). Je ekologický nesmysl, aby mi kurýr k nám na vesnici vozil suroviny k barvení, které mohu něčím nahradit.
Jelikož se mi nedávno dostalo takového inspirativního nakopnutí, tak jsem se rozhodla, že si ušiju deku a protože je zima, tak budu barvit tím, co mi zůstává v kuchyni. I když by se dalo venku najít spousta materiálu na barvení i v tuto dobu. Barvit budu  nějaké starší prostěradlo nebo ubrus a určitě ještě najdu nějaké bavlnky na prošívání, pokud se rozhodnu pro ruční prošití. Bavlnky samozřejmě taky trochu přibarvím. Tedy co dům dá. Barvit budu na kamnech, když topíme, takže také žádná zbytečná energie.
Před svátky jsem pilně sbírala a mám především cibulové slupky, suším jednou použitý černý čaj. Schovala jsem si ořechové skořápky. Jsou prý dobré na čaj při kašli. A mohly by dát i nějakou barvu.  Kromě toho jsem ještě usušila slupky z avokáda a granátového jablka. To sice nejsou místní suroviny, ale protože je moje děti kupují, tak jsem se rozhodla, že je přece nevyhodím.
Sama nevím, jak které postupy zaberou a kdy to bude jen cesta do slepé uličky. Budu experimentovat.
Na instagramu jsem zavedla hashtag mojedekazkuchyne a tam budu zveřejňovat co zrovna na dece dělám. 
Dnes jsem udělala první pokrok na dece. Nabarvila jsem si kousek prostěradla. Použila jsem nálev ze slupek granátového jablka, bez mořidla. Už jsem s ním sice obarvila tričko, ale přišlo mi, že se ještě nevyčerpal. Obarvenou látku buď použiji do deky, nebo s ní budu dále pracovat a nabarvení bude sloužit jako mořidlo. 
Kromě toho jsem ještě udělala pořádek v kuchyni a hledala něco použitelného na nějaké mořidlo. 

Ještě bych ráda odpověděla na nějaké dotazy, které jsem dostala:
Proč nebarvím přírodninami deky pro děti a používám chemii? Není to tak jednoduché. Přírodně barvené materiály vyžadují jiné zacházení. Sluníčko, jiné Ph vody, prací prostředky, to všechno má vliv na trvanlivost přírodních barev, která je menší než u chemického barvení. Deka pro děti se musí často prát a není možné takovou dekou obdarovat rodinu. Považovala bych to za nezodpovědné. A většinou bych ani  nedokázala nabarvit takové barvy, jaké jsou pro děti požadovány.

Proč nemořím kamencem, když není škodlivý? Není škodlivý a já se ho zcela nezříkám. Už jsem psala, že se mi líbí alternativní způsoby barvení. Navíc kamenec nekoupím v místních potravinách, ale musím si ho přivézt z města.

Takže, pokud chcete více sledovat moji deku, budu dávat průběžně na Instagram po uvedeným hashtagem. Samozřejmě později napíšu článek i sem.
Krásné dny Pady jamala

pátek 10. ledna 2020

Stromy

Dnes jen krátký příspěvek pro ty, kteří ještě neslyšeli o šití bloků pro Austrálii.
Wollongong Modern Quilt Guild, komunita, která se rozhodla šít deky z bloků, které jim budou zaslány. Pro rodiny postižené požárem v Austrálii. Musím se přiznat, že jsem v první chvíli váhala se zapojením se do projektu. Zájemců o šití bylo dost a já mám rozdělaný jiný charitativní projekt a nějaké šití pro kamarádku. Jen tak jsem si ale v programu QuiltAssistant načrtla návod na eukalyptus. Použila jsem fotku z internetu, ale snad mi autor porušení autorských práv odpustí. Ještě stále jsem nebyla rozhodnutá... No ale pak přišel ještě jeden nápad a už jsem byla chycená. Druhý blok jsem chtěla, aby odrazil nějakou moji oblíbenou techniku šití patchworku.
Bloky mají být na místě do konce února, tak v pondělí musím poslat. Poštovné vychází na 65,- Kč, když se posílají dva bloky. To, kdyby se chtěla někdo přidat k této aktivitě. Pokyny k velikosti bloku (12.5 inch) a adresa jsou v odkazu, případně se na mne obraťte. Email uvádím v kontaktech.
Moje bloky:

 návrh v programu:

 Nápad, který rozhodl, že to tedy musím ušít:
Přeji všem krásné a klidné dny. Pady jamala

úterý 7. ledna 2020

Silvestrovské šití II

Sešito, kraje obšité, aby se mi top nepáral, připraveno na prošívání.




 Před sešívání čtverce vždy přesně oříznu.
Natočila jsem i video, abych ukázala, že sežehlování zámečků na variantu rozročené nebo větrníkové není vůbec zdlouhavé a pokud si zažehlím už při šití, tak konečné žehlení je jednoduché a nemám přetočené švy. Nevznikne mi nevzhledný hrbol na dece, který se špatně prošívá, statická quiltovací patka si s tím neporadí vůbec, nebo hodně špatně.
Ještě vymyslet nějaké quiltování. Tentokrát bych chtěla prošívat pod strojem, silvestrovské šití si to vyžaduje. Několik let jsem vedla na FB stránku, abych ukázala, že i quiltování pod strojem je možné. Poslední příspěvky od návštěvníků byly na rámu a tak usoudila jsem, že stránku ukončím. Sama to mám takové rozpolcené, protože mám rám. Sice jenom malý, primitivně jednoduchý a z druhé ruky, takže rozdíl oproti strojům za statisíce je opravdu veliký. Vlastně mi byl nabídnut, a já jsem dost dlouho přemýšlela, jestli ho potřebuji. Jestli ušiju tolik dek, aby se mi oplatilo zabrat půl místnosti. Každopádně při šití pro charitu mi pomáhá, občas jsem prošila deku kamarádce. Zpět ke mojí cik cak dece. Vybírám vzor, prošívat budu tedy pod strojem a i takto mohou vypadat nákresy:
Ještě k mému pexesu, které jsem šila - TADY. Nechtělo se mi šít žádnou krabičku ani košík, řekla jsem si, že udělám jen nějaký sáček. Teprve při šití se mi to rozleželo a ušila jsem skoro batůžek. Od sáčku se to téměř neliší a udělá větší službu. Až budu šít další pexeso, tak určitě opět s batůžkem.

Na závěr opět něco z mého života.

Krásné dny přeji. Pady jamala