Kazimír. Tak to je medvěd. Medvěd maminčina kamaráda, jemuž jeho majitel vypral svetr a nějak to nevyšlo. Kazimíra jsem měla doma od léta a buď jsem zapomněla, nebo jsem neměla čas. Maminka nedávno prohlásila: A příště přijdeš s Kazimírem! Tak jsem sedla a oblíkla Kazimíra i na zimu. Jenom se trochu bojím, jestli si maminka to jeho jméno tak trochu nevymyslela, to ona tak občas dělá, a to K na svetru nebude nějaký problém.
Kazimír v dílně. Fotka vznikla k založení mé nové stránky na Facebooku s názvemDílna jamala. Sem ji dávám, protože ukazuje, čím se v Dílně právě zabývám.
Mína: Moje láska a stroj, který se u nás zabydlel před 30 lety a to už nebyl nový. Dvakrát se s námi stěhovala a za žádný nový průmyslový bych ji nevyměnila. Není elektronický, jen s obyčejným motorem. Takže žádné polohování jehly nebo regulace rychlosti. Spolu s Pavlínkou, o které se ještě zmíním, je v mojí dílně ve městě. Šily jsme spolu každoroční mikulášské botky do školky a letos je jich 94.
Přidávám i jednoduchý střih:
Sice mám i udělátka, ale většinou sáhnu po velké jehle, když potřebuji zažehlit proužek na poutka.
Pavlínka: To je šlapací stroj - Minerva 126 a já ji přes léto schovám do skříňky, ale na zimu slouží jako trénovací stroj. Samozřejmě trénování volného quiltování. Protože to se musí pořád, není možné sednout jednou za čas ke stroji a dobře quiltovat. Navíc je to takové moje potěšení a radost.
Vzory Threaded Quilting Studio, spirály jsou podle Diane Gaudynski.
Na trénování jsem použila starší vatelín obalený vlizelinem. Nevím k čemu to původně sloužilo, ale na tento účel je to super.
Adámek: To je šikovný kluk, pro kterého budu šít deku do projektu Deky z lásky. Tady jsou obrázky, které jsem na deku dostala. Zaujaly mne háčkované aplikace, skvělý nápad. Nějaké v budoucnu taky zkusím.
A jsem zase u medvěda. Tedy U dvou medvídků. Důvodem mého zakotvení ve městě je taková brigáda U dvou medvídků, protože jim pomáhám s tiskem vykrajovátek. Jejich obchůdek na Fleru je TADY. Taky si ohřeju svoji polívčičku, protože jsem navrhla patchworková vykrajovátka a spolu s šicími je najdete TADY.
P.S. Do levého sloupečku jsem přidala opět odkaz na můj istagramový účet, který jsem si nějak odmazala. Tam jsou úplně nejaktuálnější fotky a taky to, co se na blogu třeba ani neobjeví.
Já vím, pořád říkám, že nebudu už ukazovat další barvení a jsem tady s batikami. Je to trošku jiné, protože tady už neukazuji jen barvu, ale i strukturu, takže to sem patří. Nadchly mne a určitě se jimi budu příští sezonu, zabývat více. A obrázek jednoho z mých posledních barvení přidám taky.
Protože jsem zaznamenala zájem o přírodní barvení, tak bych ráda napsala jedno důležité upozornění. Je to silně návykové. Budete strkat do hrnce cokoliv, co objevíte. Tedy pokud se vydáte stejnou cestou jako já - využívat lokální rostliny, nikoliv rostliny určené pro barvení a zakoupené v sušeném stavu .
Další věc je to, že se spíš jedná o proces samotný, než nabarvený hadřík. Ne vždy jsou barvy stálé. Některé se mění, nebo mizí. Zvláště bavlna a len jsou více náchylné ke ztrátě barev. Eko tisky jsou o něco trvanlivější než vlastní barvení.
O vaření mimo obytné prostory už jsem tady psala. Já jsem si zřídila pod zápražím dílnu s vařičem, no zatím jen provizorní, kam si budu ukládat všechny, nádoby a hlavně vařit. V létě přijdou ke slovu zase kamínka a kotlíky na zahradě.
Dnešní moje batiky jsou tak trochu kombinací obou technik: barvení přírodninami a eko tisk.
Na moření látek jsem nepoužívala žádné chemikálie, v tomto případě ani kamenec. Jsou barvené čistě přírodní cestou. Plátno českého výrobce, zakoupené v místním kamenném obchodě. Použité rostliny: kopřiva, přemrzlé listy ořešáku, listy dubu, žaludy, cibulové slupky, slupky avokáda, to je možná všechno, pokud jsem na něco nezapomněla.
Barvení nic moc fotka, chytla jsem alespoň tu jednu zelenou. Jsou asi více výrazné a i vlevo jsou zelené odstíny.
Tentokrát nejen holčičí. Ale k tomu táboru se ještě dostanu, začnu jinak.
Začnu eko tisky a barvením (ano už zase), ale uvidíte, že to s tím souvisí.
Jedno starší tričko, které původně nemělo bílou barvu. Původní je bledě zelené. Bílé nemám proto, že jsem prostě zrovna bílé neměla, když jsem si na chalupě chystala látky na barvení. Zůstaly tady nějaké lístky z táborového barvení a z našeho výletu po okolí. Jak jdu přírodou, nedá mi tu a tam utrhnout nějaký lístek, případně někde zvednout ten, který se už odpoutal od stromu.
Zadní strana:
Některé růžičky daly ještě zelenější odstín než původní tričko, takže ho pěkně doplnily.
Protože bych chtěla ze svých přírodně barvených látek něco sešít a prošívat ručně, tak jsem si řekla, že si nabarvím i nějaké bavlnky. Tyhle jsou hodně staré, ještě po mojí babičce. K tomu jsem přidala další tisky - "batiky". Ráda bych se jim příští rok věnovala více.
Za břízou je malinký rytíř dub, který ji ochraňuje svými šustícími listy. Poprosila jsem ho, aby mi dal nějaké listy do mojí batiky.
Každý večer dávám do hrnce a na kamna bavlnku, abych měla čím prošívat.
Tak a teď reportáž z tábora. Monika Kolejová je moje kamarádka a na šicí tábor k nám na chalupu jezdí už vlastně tradičně. Letos se nám to posunulo až na listopad s tím, že to bude tábor háčkovací. Nepřijela sama, ale tentokrát jsme měly pánský dozor. Doprovázel ji Sirius Black Onyx, prostě Sirda. Venda i Sára byly zpočátku trošku překvapené, ale rychle to začalo fungovat a věřím, že všichni jsme si tábor užili. Alespoň soudím z toho, že Sirda ani nechtěl jet domů.
Háčkovací tábor proto, že jsem Moniku učila háčkovat motivy na deku Persian Tiles od Jane Crow. A Monice to šlo skvěle. Večerní zátiší.
A tady naše zkušební vzorky.
Kromě háčkování jsme i trošku quiltovaly. No spíš Monika, která ocenila moji Berninu. Mám Auroru 440 a je to můj nejlepší stroj, co jsem z těch domácích měla. Samozřejmě vyjma šlapáků. Toto je její quiltování:
A taky jsem Monice psala, že si má přivézt listy. Vím, že má doma velkou ruj vlasatou a nějaké růže. Chtěla jsem, aby si je otiskla a alespoň trošku si přičichla k tomu kouzlu přírodního tisku. Já jí látky připravila, takže jejím úkolem bylo naskládat listy a zabalit na klacek. Viděla jsem jak skládá a občas zapomíná dýchat a tolik jsem se bála, abych jí to nezkazila. Dopadlo to snad dobře. Její úžasné kytky z listů ruje vlasaté jsou netradiční a odráží její pečlivost.
Užijte si s ní ten pocit odkrývání toho, co je pod listem.
Děkuji Monice a úžasnému Sirdovi za tak krásný tábor a doufám, že příští rok zas.
Tak a teď ještě jednou musím vysvětlit proč nemám nikde návod, jak tisky dělat. Proč nechci dělat ani kurzy a proč nemůžu dávat ani soukromé lekce. Jednak já sama se zatím učím. Všechno, co umím je na internetu, případně jsem se k některým postupům musela opakovaným zkoušením a pokusy dopracovat. A celé je to pro mne příliš osobní. Konečný otisk je pro mne zlomek toho všeho, co dělám. Jak vyrážím na výpravy po okolí a večer balím klacky. Pak většinou za tmy vařím a ráno si ten dárek rozbalím. Je to moje nejniternější soukromí. Naučit háčkovat nebo ukázat quiltování, to není problém, ale toto je kus mého světa. Možná jednou... Děkuji za pochopení.
Deka pro Fandu je projekt pro Deky z lásky. Šila jsem ji celou sama a není obrázková. Poprvé jsem ji ukázala TADY. Příspěvku jsem naznačila možnosti, jak jde vzory skládat, ale myšlenka byla od začátku jiná. Hledala jsem inspiraci na Pinterestu a našla jsem různé deky z půlených čtverců, ať pravidelné nebo nepravidelně vyskládané. Já jsem chtěla ušít deku moderní a tak od začátku jsem věděla přesně, jak bude vypadat. Skládala jsem na nástěnku tak, jak jsem ji měla v hlavě a konečná podoba měla jen málo úprav.
Tmavě modrou látku se vzorem koleček a vatelín do deky darovala Monika Kolejová - prosivani.cz. Zelené látky a látka na zadní stranu už byla z vlastních zdrojů. Výplň je Termolín 120 a moc mě překvapilo, jak byla deka plastická a po vyprání měkká. Moni děkuju.
Deku jsem prošívala na malém rámu s Janome 1600 a původně jsem plánovala tři velké spirály kolem tří základních středů, které vzor tvoří. Ale nakonec mi bolavá záda poděkovala, že jsem prošívala na rámu. Prošívaný vzor jsem si dlouho rozmýšlela a nakonec jsem střídala volné quiltování a prošívání s pravítkem. Nechala jsem si upravit patku z JUKI, kterou jsem si koupila a sedí i k mému Janome. Vzory jsou převážně z knihy od Christiny Cameli.
Zadní strana:
A takto jsem skládala:
Patka na JUKI TLvylepšená navařenou matičkou, abych mohla šít podle pravítka. Patku jsem objednávala u firmy Haišman.
Inspirací mi byla deka odSuzy quilt, ale pro moje účely byla malá a chtěla jsem více vzorů. Splnila jsem si přání ušít moderní deku a doufám, že se bude dobře sloužit.
A ještě ukážu, jak to v mojí dílně vypadá právě teď:
