Zobrazují se příspěvky se štítkemrezivění/rust dyeing. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemrezivění/rust dyeing. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí

Šití, rezivění i Deky z lásky

Vyzkoušela jsem si volně řezané křivky podle mojí nové knihy Artful improv od Cindy Grisdela. Není to poprvé, co jsem zkoušela tento typ šití. Použila jsem je hned několikrát a moc mě to bavilo, jen jsem v poslední době neměla dost času a ani moc myšlenek na vymýšlení šití. Zachránilo mě šití na papír, ale musela jsem si už od přesného šití a přesně daných barev odpočinout.
Musím říct, že jsem si tohle opravdu užívala. Když popletu barvy, nevadí. Málokdy se mi totiž podaří sešít pruhy tak, jak si je nachystám a vždy něco otočím.
Víc jsem toho nestihla, asi bude taška, uvidím.
Venku je zima a musím zůstávat v dílně. Často využívám na šití můj krejčovský, nebo chcete-li průmyslový, šlapací Pfaff má ve výbavě patku s vodítkem a ta se výborně hodila na šití křivek. Jak na křivky jsem už dříve sepsala v návodech TADY.

 Trošku přesného šití neuškodí ani u volného šití a zámečky jsem samozřejmě dodržela i tady.
 Vendula pomáhá přeskládat trojúhelníky do Sampleru.

Ušila jsem i čtyři bloky do Samleru. Zdroj Wombat blog a jeden blok ze Sampleru pro kamarádku. Bloky v popředí jsem opět rozkreslovala v programu Quilt assistant. Podoba mého Sampleru je nejistá. Nevím, kolik bloků udělám a jak to všechno sestavím. Zatím šly bloky do krabičky.
Aktuální blok ze Sampleru pro kamarádku:
Na Facebooku se opakovaně vyskytuje otázka na jaký papír šít. Já používám tabelační papír do jehličkových tiskáren a protože recykluji, tak jsou to staré dodací listy. Papír je tenčí než klasický kancelářský, lépe se vytrhává a žehlením se nekrabatí a nesráží. Možná někde najdete papír do tiskárny, kterou už dávno nemáte.
Jak je vidět Praff je silný stroj. Našpendlila jsem si blok a pak otočila a na špendlík zapomněla.
A ještě trochu rezivění. Na podzim jsem dělala pár pokusů s rezavými trubkami. Jen jsem si tentokrát nevzala staré prostěradlo, ale zbytek bílé látky ze zimního barvení, tak si nejsem jistá, jestli bude pěkné tyto kousky spolu kombinovat.

A v neposlední řadě !!! DEKY Z LÁSKY - moje dlouholetá patchworková činnost. V projektu Dek z lásky jsem od jeho vzniku. A jsem docela pyšná na to, že jsem byla první ne členka sdružení, která šila deku. Byla to deka pro Barborku a já vůbec netušila na co jsem se přihlásila a že můj život bude s Dekami spojen na dlouhé roky.
Deky a úžasná Dáša Hulmáková byly v Receptáři prima nápadů a kouknout se můžete TADY:
14 dnů je možné prostřednictvím televize Prima přispívat dary pro Deky.

A ještě si dovolím jeden odkaz - deky, které jsem pro Deky z lásky kompletovala NA TÉTO STRÁNCE.
Není tam všechno, jen deky, už jsem dávno přestala počítat obrázky, které jsem vytvořila. Já jsem už přihlášená na další deku a další obrázky a musím říct, že tohle je práce, která mne baví. Často mně nasměrovala k tomu, abych se zajímala o věci, které bych asi přešla.

Přeji krásné dny a nebojte si udělat radost tím, že uděláte někomu radost. Pady jamala

středa

Zase doma

a s velkým elánem do další práce.
Výstava v Brně byla malá, ale krásná a velmi osobní. Moc děkuji všem pořadatelkám za úžasný zážitek. Fotky najdete TADY , nebo v příspěvku na blogu Renaty TADY
Jedna fotka z mého zákoutí, kde jsem strávila příjemné dva dny quiltování. Moje Sněhulka byla ve skvělé společnosti Renatiny čtverečkové deky, kterou jsem prošívala a deky Jany Polgariany, úplně vlevo.


Quiltovala jsem jen tak, ale taky taštičky a jednoho anděla. Majitelka si ho ještě dotvoří, neměly jsme zlaté nitě. Bílá na bílou a ještě bez pořádného světla a za dohledu návštěvníků výstavy, no pořádnou trému jsem měla. Quiltovala jsem na šlapacím stroji Lada 77.

Páteční večer jsem svoje malé stroje vyměnila za pořádné sedlářské stroje. Renata mě vzala do Sedlářství Spurný.  Velký zážitek, na dlouhou dobu.

Když jsem se vrátila domů a všechno bylo zase na svém místě,
tak jsem vytáhla trochu rezivění.

 A vyzkoušela kumo shibori na malé rezavé trubce. Vařila jsem zase na páře asi hodinu a do druhého dne nechala vychladnout. Rezivění jsem popsala TADY.
Abych z toho quiltování zase nevypadla jak v létě, tak jsem si raději objednala nitě u Moniky Kolejové. 
Pokud se bojíte melírovaných nití, protože s nimi nemáte zkušenosti, tak tato značka je úžasná v tom, že nemá ostré přechody barev. Je také samozřejmě potřeba vybrat vzor, který melírkám sluší. Já osobně si myslím, že na vzor peří nejsou vhodné, ale jsou projekty, které by bez melírovaných nití byly nějaké ochuzené.
Jen na ukázku něco z mých dřívějších prací s melírovanými nitěmi. Takto vypadá taštička z modrozelených nití:
Bez melírovaných nití by se určitě neobešly ani Mrazivé květy, které jsem měla také v Brně na výstavě a návštěvníky upoutaly. Použila jsem hned dva druhy melírek:
Ještě poslední kousek, který se mnou putoval na výstavu a šila jsem den před výstavou a byla to nákupka s liškou, kterou jsem vyšívala také na šlapací Ladě a sešívala na Bernině 117-k. Stroj je také šlapací a já se těším, že letos v zimě na ni budu mít víc času.
Přeji krásný nastávající advent. A snad dojde na něco vánočního i u mne. A možná si taky udělám svého anděla. Andělů není nikdy dost. jamala