U nás dostupná literatura je velmi skromná. Ucelené knihy jsou snad jen dvě a to ještě spíš brožury. O jedné už jsem psala Barvení pomocí rostlin od Věry Bidlové, druhou jsem objevila v knihovně mezi dětskými knížkami.
Na chvilku se vrátím o rok zpátky, kdy jsem začala s otisky listů. Neudělala jsem snad na jiný materiál než bavlněná prostěradla i když jsem si koupila dva hedvábné šály. Už jsem tady psala, že jsem toužila po barvách a krásných tiscích, jenže na ty je potřeba hedvábí. Koupila jsem si dokonce košenilu, protože v tu chvíli jsem byl přesvědčená, že takové tisky musím dokázat. Jenže ono to jde trošku proti mému přesvědčení a nakonec jsem neměla chuť nic z toho použít. Nejím zvířata větší část svého života a hedvábí prostě nedokážu nosit a asi ani zpracovat. Zůstanu tedy u tisků bez barev, ale s dobrým pocitem, že jsou mi jinak více blízké.
A opět tedy k výše popisovaným knihám. Musím říct, že jsem v nich nenašla, co by bylo pro mne vhodné. Obě jsou víc chemické než bych chtěla a používají toxická mořidla. Kamenec by měl být sice bezpečný, ale čím víc jsem se barvením zabývala, tak mi přišlo, že to není ono. Zkusila jsem zahraniční blogy a knihy a myslím, že moderní barvení přírodninami je hodně jinde. Bez toxických mořidel, síranů, čpavku a kdoví čeho ještě. Mořidly jsou přírodními materiály a nebo se barví bez mořidel. Zohledňuje se dostupnost rostlin a materiálů vhodných k barvení, tak aby se využily například rostliny invazivní nebo odpad z kuchyně. U invazivních rostlin je málo pravděpodobné, že ji ohrozíme a přitom můžeme udělat zajímavé barvy. Místo toxických mořidel se bere větší ohled na to, kdy rostlinu sbírat a jaký postup použít. Ten zase není nijak závislý na chemických činidlech, ale spíše na pomalém způsobu barvení. A toto všechno je mi blízké, ale je potřeba brát v úvahu lokální odlišnosti.
Zůstávám tedy u barvení rostlinných materiálů a vlny. Jak už jsem psala, díky mojí kamarádce mi učaroval len. A lněný šátek z jemného lnu je pro mne větší luxus než hedvábí. A jak jsem tak na cestě k tomu barvení, tak si nejsem jistá, jestli mám co ukazovat. Těžko se taky přestavuje barva, když každý monitor má jiné nastavení. Těžko monitor dokáže zprostředkovat krásu lněného materiálu. Může to vypadat i takto:
Šípky jsou letos opravdu výstavní.
nich. Je pro kluka a vzor jsem si našla v knize od Angely Walters.
Krásný podzim přeji. jamala
Zajímavé počteníčko. Nikdy jsem o barvení nepřemýšlela, dokud jsem nezačala číst tvé články. Není to sice cesta, kterou bych chtěla jít, ale poučení je to veliké. Držím pěsti, ať se postupně s barvením dostaneš tam, kde budeš spokojená.
OdpovědětVymazatHani, moc děkuju za odezvu. Já barvila kdysi většinou duhou. Nic jiného tady nebylo. Zkusila jsem i barvení přírodninami ale neměla jsem dost informaci a hlavně je potřeba se na to zařídit. Tak přišel tisk listy, spíš jako taková zajímavost a donutilo mě to přemýšlet. Postupně jsem se nasměrovala úplně jinam. Ale možná to začalo už těmi starými stroji. Krásné dny přeji j.
VymazatMám moc ráda Tvé články, Jamalko. Ukazují mi cestu. Někdy to totiž mám tak, že co má, co dělá ten druhý, to já musím taky. Dřív jsem, když mě něco zaujalo, hned objednala potřebné pomůcky, které ve valné většině nakonec zůstaly netknuté. Na některé časem došlo, ale teď důkazů slepých uliček je až dost. Teď tedy čtu o barvení a Tvá filosofie je mi blízká, ztotožňuji se s ní. Nicméně si uvědomuji všechny komplikace a naše odlišné zázemí. Také využití barvených látek zatím vidím problematicky. Mám spoustu komerčních látek, nějaké chemické batiky a přírodní zbarvené. Teď vidím jako svou cestu zpracovávat to do quiltů, do textilních děl, ne si připravovat další výchozí materiál. A stát se alchymistkou :) mě zatím neláká. To ale neznamená, že nebudu Tvé pokusy nadále sledovat bez dechu. Ať se Ti daří, Pády. Vidím, naprosto jednoznačně cítím, že ses v tom našla. Je to Tvá řeka, Tvé moře.
OdpovědětVymazatAlenko, děkuju moc. Nashromážděné látky jsou problém, ale hodlám je odšít. Mám naplánované různé dárky, občas potřebuji nějaké prostírání pro někoho a stále mám Deky z lásky. Ale pro mne to není ani o tom, kolik toho nabarvím nebo nenabarvím. Nejsou to žádná velká díla. Ale jednak je to blízko přírodě, je to relax, je to cesta, kdy chci přesvědčit sama sebe i ty, kteří si myslí, že barvit přírodninami je zbytečné. Nepotřebuji stálé barvy plné chemie, potřebuji radost tady a teď, radost, která voní. Pady
VymazatTomu naprosto rozumím, Jamalko. A na art quilty jsou přírodně barvené látky skvělé. Zatím mám z čeho čerpat, tak mě nic nenutí barvit další. V zimě chci zpracovat co nejvíc těch barev chemických. Když už je mám, nevyhodím je. A batiky se hodí vždycky.
VymazatNemám v sobě ten úctyhodný hnací a hlavně hrací motor, který by mě hnal ke zkoušení a vylepšování, jako ho máš Ty. Nejvíc mě teď baví sedět a šít v ruce.