neděle

Natural

Dnes zase něco přírodního a ekologičtějšího. Stále mám totiž takový pocit, že když taška místo igelitky, tak by měla být co nejvíce ekologicky nenáročná. Kdysi existovala takový výzva - ušijte nákupní tašku z něčeho doma už nepotřebného. Závěs, ubrus, prostěradlo. Právě prostěradla sloužila jako podklad mých ekotisků, které jsem dělala loni. Po roce jsem je všechny znovu vyprala a zhodnotila, jak vypadají. Ušila jsem z nich dvě tašky, které snad splňují všechny požadavky na 100% eko tašku. Otisky jsou tedy bez jakýchkoliv chemických barev, použila jsem pouze místní listy a jako mořidlo netoxický kamenec. A pak už jen zbytek starší riflové sukně a pásek z výprodeje za pětikačku.
Tašky jsem šila na šlapacím stroji a to je vlastně také k přírodě šetrná varianta.
Výsledkem jsem nadšená. Určitě nebudu šít už jen tašky z prostěradel, mám ještě látky, které nejsou vhodné na deky a ty je potřeba také zpracovat. Nové látky už nekupuji, jen výjimečně, snažím se zpracovat co mám. Ale to až příště.
Tady jsou tedy moje tašky, které jsou podle mne šetrné k přírodě a pro mne znamenají obrovskou radost.
Taška první. Zbytek sukně akorát vyšel na ucha a na podšití horního lemu.


 Jediná nová věc je patka s vodítkem, kterou jsem si na stroj pořídila. Ta stará se mi rozbila.
 Další taška vyfocená z obou stran:

 A moje loňské tisky. Mokré, takže docela výrazné, suché jsou světlejší.
Přeji krásné letní dny. jamala

8 komentářů:

  1. To je nádhera!!!!
    Taky mám předsevzetí - nové látky nekupovat, zpracovávat, co mám. Ale je to strašně těžké, je tolik krásných látek...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, já nikdy nebyla hamoun na látky, ale přece jen něco mám. Těch zahraničních moc není, spíš obyčejné z dřívější doby a to je problém, že nejsou na deky vhodné. Něco jsem koupila po delší době, protože plánuji našít nějaké deky coby dárky, ale víc už opravdu potřebovat nebudu. A stejně jsem odkoupila od jedné známé. Musím vymyslet, co s tím vším udělám. Co se hodí na dětské deky, to je v pohodě, to postupně odšiju na charitu. Snažím se dát látky, které mám a nakoupím jen jednobarevné na zadní stranu, když je to nutné. No a bílou! na pokusy s barvením. A děkuju moc.

      Vymazat
  2. Podepisuji se pod první příspěvek, obě tašky nádherné, další tisky také. Taky jsem si dala předsevzetí nic nekupovat. Ale těch lákadel, co teď je...... Trénuji vůli odolat.....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju. S těmi tisky je to úžasná práce, která se musí prožít. Loni mě to dost chytlo, letos zatím mám málo času, ale snad se k tomu dostanu. Je to něco hodně jiného než látka ze zahraniční kolekce, musí se to brát se všemi chybami i s tím, že mám stará prostěradla. Nové látky mě nelákají, to je asi výhoda. Samozřejmě dokoupím, když nenajdu nic vhodného. Zatím se snažím nakombinovat to, co mám. jamala

      Vymazat
  3. Nádhera, Jamalko, za mokra i za sucha. A tašky jsou z toho tak parádní, že škoda je používat. :)
    Nové látky už nekupuju, musím postupně zpracovat, co mám. Problém je v tom, že velké zásoby látek jsou v barvách a dekorech, které, ač jsou krásné, se mi teď vůbec nehodí pro mé záměry a vůbec nemám chuť z nich šít. Co včil? Nafotit, nabídnout, prodat a koupit si to, z čeho by mě šít bavilo? Nebo čekat a odkládat šití na někdy indy, možná na nikdy?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Alenko. To je strašně těžké. Já už to psala hance. Echtovních látek moc nemám. Spíš látky z kdysi, obyčejné nejsou vhodné na deky. Nedávno jsem dokoupila cosi kytičkového a skoro nevím, jestli jsem to měla dělat. Byla to nabídka z druhé ruky za hubičku. Taky mám látky, ze kterých už asi nebudu šít. Někdy to byla daň tomu, že chodím do práce, vydělávám, nadřu se, můžu si něco dovolit. Dnes opravdu honě zvážím, jestli chci něco dokupovat. My máme kousek od nás domov důchodců, píšou, že dělají i šicí aktivity. Jak zakotvím a konečně přeberu, co nepotřebuji, tak bych jim chtěla nabídnout spolupráci, případně přebytečný materiál. Něco už dovezla Monika Kolejovic, co nevyužiju z na dětské deky, nabídnu tam. Kdyby se bábrliny (nebo dědečkové) rozhodli sešít si deku, mohla bych ji třeba prošít... Mám spoustu plánů. Pady jamala A děkuju moc

      Vymazat
    2. Taky jsem kupovala hodně pomůcek a látek, protože jsem si to mohla dovolit. Byla to jakási náplast na to, že nemám čas a klid na šití. Kupovala jsem na časy, kdy si to nebudu moct dovolit, jak jsem si říkala. Americké látky v době, kdy ještě nebyly tak dostupné všude. Jenže jsem zapomněla na to, že se časy mění a že jednou budu jinde. Mám látky krásné, ale chci teď třeba šít deky vnoučatům, no to se vůbec nehodí. Samé krásné zdechlé barvy a krásné vzory, ale nikam a na nic se to nehodí. Je neuvěřitelné, jak moc mě ty látky ve skříních užírají a blokují.

      Vymazat
    3. Alenko, přemýšlím o tom už delší dobu. Pomůcky moc nemám, ani nějaké velké zásoby, spíš látky na projekty, které jsem chtěla dělat a přitom nestíhala a mezi tím jsem se posunula úplně jinam. Tak to bylo i s vyšívákem, který mi v dané době vyplňoval čas, včetně hromady zbytečně nakoupených výšivek. No ty alespoň nijak nezatížily vůbec nic, kromě webu. Ten vyšívák mě naopak tíží. Ale je fakt, že často je to nakupování náplast na to, že člověk nestíhá, říká si, že koupí, protože jednou jako když najde a ono nic. A časem jsou hodnoty úplně jinde. Pokud máš pocit, že tě blokují, tak nezbývá než je zkusit prodat. Nečekej, až se ti budou líbit. Nemusí to přijít. Pady

      Vymazat