#mojedekazkuchyne

Než jsem začala barvit přírodninami, tak jsem si myslela, že si musím nakoupit spoustu chemikálií v různých obchodech, nejlépe internetových, protože v místním to prostě neseženu. Nevěděla jsem pořádně co je to ten kamenec a kde ho koupit, no a ty sírany! Postupně jsem do toho pronikala, zjišťovala nové skutečnosti. Už v souvislosti s ekotiskem jsem četla o Indii Flint a když jsem se začala věnovat přírodnímu barvení, tak se na ni barvířky odvolávaly. Dlouho jsem váhala se zakoupením její knihy, ale pak jsem četla recenzi od barvířky z Finska a ta psala, že jí kniha pomohla v celkovém pohledu na věc. India Flint barví v jiných přírodních podmínkách a tak jsem si myslela, že mi to nebude nijak užitečné. A bylo. Změnila můj pohled na přírodní barvení, které jsem znala pouze s našimi zvyklostmi. Její kniha se věnuje alternativním postupům přírodního barvení a já chci jít touto cestou, je mi mnohem bližší.

Samozřejmostí je barvení ze surovin dostupných v mém okolí. V přírodě nebo v místním obchodě (nákup bude opravdu jen minimální). Je ekologický nesmysl, aby mi kurýr k nám na vesnici vozil suroviny k barvení, které mohu něčím nahradit.
Jelikož se mi nedávno dostalo takového inspirativního nakopnutí, tak jsem se rozhodla, že si ušiju deku a protože je zima, tak budu barvit tím, co mi zůstává v kuchyni. I když by se dalo venku najít spousta materiálu na barvení i v tuto dobu. Barvit budu  nějaké starší prostěradlo nebo ubrus a určitě ještě najdu nějaké bavlnky na prošívání, pokud se rozhodnu pro ruční prošití. Bavlnky samozřejmě taky trochu přibarvím. Tedy co dům dá. Barvit budu na kamnech, když topíme, takže také žádná zbytečná energie.

Před svátky jsem pilně sbírala a mám především cibulové slupky, suším jednou použitý černý čaj. Schovala jsem si ořechové skořápky. Jsou prý dobré na čaj při kašli. A mohly by dát i nějakou barvu.  Kromě toho jsem ještě usušila slupky z avokáda a granátového jablka. To sice nejsou místní suroviny, ale protože je moje děti kupují, tak jsem se rozhodla, že je přece nevyhodím.
Sama nevím, jak které postupy zaberou a kdy to bude jen cesta do slepé uličky. Budu experimentovat.

Na instagramu jsem zavedla hashtag mojedekazkuchyne a tam budu zveřejňovat co zrovna na dece dělám. 

Dnes jsem udělala první pokrok na dece. Nabarvila jsem si kousek prostěradla. Použila jsem nálev ze slupek granátového jablka, bez mořidla. Už jsem s ním sice obarvila tričko, ale přišlo mi, že se ještě nevyčerpal. Obarvenou látku buď použiji do deky, nebo s ní budu dále pracovat a nabarvení bude sloužit jako mořidlo. 

Kromě toho jsem ještě udělala pořádek v kuchyni a hledala něco použitelného na nějaké mořidlo. 

Ještě bych ráda odpověděla na nějaké dotazy, které jsem dostala:

Proč nebarvím přírodninami deky pro děti a používám chemii? Není to tak jednoduché. Přírodně barvené materiály vyžadují jiné zacházení. Sluníčko, jiné Ph vody, prací prostředky, to všechno má vliv na trvanlivost přírodních barev, která je menší než u chemického barvení. Deka pro děti se musí často prát a není možné takovou dekou obdarovat rodinu. Považovala bych to za nezodpovědné. A většinou bych ani  nedokázala nabarvit takové barvy, jaké jsou pro děti požadovány.

Proč nemořím kamencem, když není škodlivý? Není škodlivý a já se ho zcela nezříkám. Už jsem psala, že se mi líbí alternativní způsoby barvení. Navíc kamenec nekoupím v místních potravinách, ale musím si ho přivézt z města.

Takže, pokud chcete více sledovat moji deku, budu dávat průběžně na Instagram po uvedeným hashtagem. Samozřejmě později napíšu článek i sem.

Krásné dny Pady jamala