pondělí

Vzpomínkový - jak jel(a) Honza do světa

Loni před prázdninami jsem dostala SMS. Psala mi známá, kterou jsem dlouho neviděla. Jestli prý nechci přijet do Švýcarska. Pobejt a možná ušít něco na panenky, jak se mi bude chtít. Moje první odpověď byla NE. Nejsem člověk, který by se vrhal do nějakého cestování. A to ještě v noci, a autobusem. Nakonec jsem opravdu na začátku prázdnin odjela. Nevěděla jsem na jaké panenky, ani pořádně kam to vlastně jedu.
Po velmi špatné noci v autobuse jsem vystoupila v Luzernu, kde si mne moje známá s manželem vyzvedli. Hned první den jsem strávila celý v Luzernu, další dva dny v horách. Už v Luzernu jsem se pomalu dovídala o jaké panenky se jedná. Zaměstnavatelka mojí známé vlastnila muzeum panenek a medvídků v Rakousku.
V pondělí ráno jsem se jela "podívat" do svého přechodného (nakonec 5denního zaměstnání).
První den jsem dostala panenku, kousek látky z šatů z 19. stol. z jejíž ceny se mi protočily oči, nákres šatiček a ukaž co umíš. Většinou bylo látky tak málo, že jsem musela hodně přemýšlet, kam střihnout. Šila jsem na stole v jídelně, která byla průchozí místností domu a často mi tvořilo společnost některé ze šesti majitelčiných dětí, případně i další členové domácnosti.

Tady je výsledek mé práce. Šatičky jsem si zapomněla nafotit, tak alespoň v rychlosti, před zabalením do krabice:
Paní majitelka řekla, že jsem udělala malý rozparek a šaty se špatně oblékají.

Druhý den jsem dostala k ušití zavinovačku. Předlohou mi byla miniaturní 6 cm zavinovačka a bylo mi řečeno na jak velkou panenku to má být. Řekla jsem si, že šatičky mi asi teda moc nešly, tak teda budu šít peřinky (je to ta plátěná vpravo). Pak jsem dostala nějaký tyl, tylovou krajku a nějakou zažloutlou látku, ať prý ušiji další. Až po zhotovení jsem se dozvěděla, že tyl na zavinovačce má hodnotu skoro dvou tisíc korun a je to pravý Versace. Nikoliv ta krajka, pouze tyl, kterým je zavinovačka potažená.

A pak další šaty s vsadkou na límci. Látka byla tvrdá, udělat správný tvar límce, aby vše sedělo, tak to mi dalo zabrat. Prsty jsem měla propíchané i s náprstkem.


Další šaty byly z nějakého odstřižku závěsu. Rukávy jsem střihla úzké, pak je rozšiřovala, aby mi paní majitelka po návratu z výletu řekla, že jsou široké.


Ještě jedny z americké látky, opět 19. stol, tohle byla jediná látka, které jsem měla dostatečné množství.

A ještě nějaké to prádélko pro panenku, opět jsem zbytky krajek rozměřovala na milimetry, aby vyšlo požadované oblečení, chybí ještě noční košilka.

Na závěr mi majitelka dovolila fotografovat ji i s panenkou. Tak u těchto šatiček jsem dostala jedinou pochvalu. Jednak si je vybrala na focení a pak jsem ji jednou viděla, jak nadšeně ukazuje svému manželovi vypracování límce.

Kdybych popsala všechny zážitky, bylo by to na útlou knihu a to psát neumím. Přivezla jsem si kufr sýrů a spoustu zážitků (nakonec i odměnu, která pokryla cestu a stačila na malý vyšívák, jehož práci tady často ukazuji).
Děkuji za pozornost při tomto obsáhlém příspěvku a přeji pěkný den.

7 komentářů:

  1. Hned bych si s nimi pohrála... Posílám velkou pochvalu za všechny šatičky! Jsou krásné a dokonalé jako všechno Tvoje tvoření. Hana

    OdpovědětVymazat
  2. Tady je opět důkaz toho, jak si umějí zlaté české ručičky se vším poradit. Zajímavé čtení a ještě zajímavější výtvory. Děkuji. Malu.

    OdpovědětVymazat
  3. Až dnes mě moje kamarádka přivedla na tvoje stránky. Jsem plná úžasu a pochval. Co výtvor, to perla. Co popis či jiné čtení, to pohlazení.
    Nechápu, jak to všechno zvládáš. Mě stačí domácnost, manžel a 2 děti.
    Přeji hodně dalších skvělých nápadů. My nešikulky můžeme jen závidět.

    p.s. Čtení o panenkách je výborné. Jen mě trochu zarazila jedna věta : " tak u těchto šatiček jsem dostala jedinou pochvalu " A co ty ostatní nádherné šatičky, za ty pochvala nebyla?

    Markéta

    OdpovědětVymazat
  4. Majitelka byla velmi přísná, ale uznalá (mám vyšívák). Fakt je, že spíš řekla, co se jí nelíbí. Asi to bylo dobře - snažila jsem se o to víc. Byla to neskutečná zkušenost a jsem za nic moc ráda. Jana

    OdpovědětVymazat
  5. Všechno je tak dokonalé a při čtení mi Tě bylo upřímně líto. Ruční práce je tak dokonalé a Tvé práce obzvláště.
    No a paní majitelka už na fotu působí dosti přísně.Jsi statečná, že jsi neodjela dříve:-)

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji za komentář a krásné ocenění. Ono to byla neskutečná zkušenost, včetně nocí nad hospůdkou, ve které se zrovna tou dobou každý večer bujaře slavil začátek prázdnin a ráno šít. Bylo by toho mnoho o čem bych mohla povídat. Jana

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že jste se u mne zastavili. Moc děkuji za Vaše komentáře. jamala