Perlovky

 Dostala jsem bavlnky hned od dvou kamarádek a rozhodla jsem se je co nejvíc využít. Jednak prošívám svoji košilovou deku těmito bavlnkami a jednak jsem se rozhodla oprášit některé svoje práce a postupy. Psala jsem totiž kamarádce, že perlovku používám i jako horní nit. Našla jsem ještě kousek látky z deky, kterou jsem přešívala a vyrobila jednoduchá podkafíčka. Určitě se budou hodit k dece. Deku jsem šila novou i tu přešívanou a podkafíčka budou slušet oběma. 

Ten zbytek látky ze zadní strany deky měl potisk, který mne inspiroval ke vzoru. Šila jsem na šlapacím stroji a vysvětluji to ve videu, které připojím pod obrázek. Výplň Termolín 140.  Jehla síly 110, trochu povolené napětí horní nitě, delší steh a spodní nit běžná bavlněná. Do elektronického stroje bych perlovku asi nezkoušela, moje stroje s tím nemají žádný problém. Jsou to vlastně taková jarní podkafíčka, protože jako ty nitky nás začnou na jaře obklopovat barvy.

 Pokud se Vám video nezobrazuje, tak je možné ho přehrát TADY.

Stále se mi nedaří zvýšit hlasitost i když mám mobil před sebou, tak snad to nějak vychytám. Nemohu mluvit víc nahlas.  

Když jsem psala o dece, kterou jsem přešívala a psala jsem o ní ZDE a ušila jsem ještě skládací tašky. Návod najdete na mé stránce s návody, jen základ tašky je malinko větší než v návodu.

Na závěr přidám nějaké odkazy. V létě jsem hodně psala o programech na návrhy quiltů. Tak ZDE je jedna nástěnka s návrhy v programu Catquilt. Program se neustále zdokonaluje já si v něm občas nějaké návrhy také udělám. 

Já už dlouho sedím nad tímto příspěvkem, tak s tím půjdu něco udělat. Třeba s Petraki. Její ranní sestavu se snažím cvičit každý den. 

Opět kdo nevidí video, tak TADY.

Zítra budou nové pokyny k šití variabilní deky u Jitky (viz minulý příspěvek). 

Přeji krásné dny. jamala

Pozvánka Variabilní deka 2021

 Dnes bych Vás jen chtěla pozvat na jedno šití. Je to takové tajemné šití aneb Mystery Quilt. Je to tajemné šití i pro autorku návrhu, protože ani ona neví, jakou deku ušijete. Autorkou návrhu je Jitka Chumchalová a postup a další pokyny bude postupně zveřejněný na jejích stránkách. KLIK na její stránky, kde se všechno dočtete. Návod je zdarma. Na ušití první části máme ještě týden, než bude zveřejněna část druhá. Píšu máme, protože se chystám šít také a možná někoho nalákám. Deka je šitá rychlými postupy, dílky nejsou malé. Kdyby Vás vyděsila spotřeba materiálu, tak vzhledem k tomu, že ani autorka neví, jaký postup si vyberete, tak není možné spočítat přesně. Píšu o tom proto, že mne to také trochu zabrzdilo, protože nemám žádnou látku v takovém množství. Ale určitě zůstane a pokud zvolíte některé postupy u kterých zůstane větší "odpad", tak není problém ještě použít třeba na polštáře nebo rozšíření deky. Také je možné šít deku jako scrap nebo zvolit ladění barev od světlých po tmavší nebo naopak. Pro mne výzva, ale moc se těším. A ráda podpořím i českou autorku návrhu. Ještě nejsem rozhodnutá, co se postupujícího šití ukážu, tak i ty látky, které jsem vybrala berte jako ilustrační.

Ještě dodám, že flanelku už mám nastehovanou a budu ručně prošívat, tak to bude na delší dobu. A tak přidám ještě fotky, jak to chodí u nás doma. Je pár drobností, které jsem tady ještě neukázala, ale třeba někdy příště.

Žízeň ... a, ja, ja, ja, jaj
Žízeň ... a, ja, ja, ja, jaj
Žízeň ... a, ja, ja, ja, jaj
      Žízeň ... a, ja, ja, ja, jaj, jaj

Sousedčina kočka je akrobat. Chodí v noci k nám na zápraží. Má tam teplo a měkkou deku.

Zima se zeptala, co jsme dělaly s Vendulkou v létě. No přece chodily na louku na dobromysl.

Abychom si mohly upéct pizzu a panička udělat čaj na svoje neduhy.

Náš nejtěžší šlapací stroj, Lada 35. Máme jen hlavu, tak jsem M. přesvědčila, že ji musí nasadit do nějakého jiného stojanu. Stroj máme už nejméně tři roky, je to takový chudák, co byl určený na vyhození, protože ze stojanu někdo udělal stoleček. Problém bylo chybějící cívkové pouzdro, které je jiné než u domácích strojů, ale M. sehnal u jednoho opraváře. Ještě jsem na něm nešila, uvidíme.

A pracuji, a pracuji, a barvím, a barvím.

Krásné dny přeji. jamala

Do posledního kousíčku

 Na úvod úvaha o knížkách a samoucích. V jedné skupině na Facebooku jsem odpovídala na dotaz na knihy o patchworku. Paní se moc omlouvala, že je samouk a hledala nějakou literaturu. Pod mou odpovědí málokdo doporučil knihy. Videa, kurzy a dokonce názor, že nejlepší je šít něco, co někdo šil ve skupině. Já sama jsem samouk, který nikdy nebyl na kurzu, videa bylo to poslední, podle čeho jsem se učila. Vzala jsem je na milost až když jsem si začala hledat quiltování na šlapacím stroji. A ta byla v té době dvě, tři, takže i na to jsem si musela přijít sama. Nezavrhuji žádnou formu. Na případné kurzy bych doporučila dobře vybírat lektorku. Rozhodně ne takovou, která se bude prezentovat fotkami staženými z internetu. Chtěla jsem se dnes především zastat knížek. Knížka je vždy dobrý pomocník. Takový klidný a stálý pomocník. Pomocník, po kterém mohu jednoduše sáhnout i když zrovna nechci šít, ale jen se kouknout, jestli tam mezi řádky ještě něco nenajdu. Třeba proto, že už mám nějaké zkušenosti a ledacos pochopím jinak a k něčemu si najdu svoji vlastní cestu. A samouk není ten, kdo neumí, ale ten, kdo má chuť zkoušet a hledat třeba nové způsoby.

Svoji cestu si hledám i v recyklování. Deku, kterou jsem měla opravit jsem přetvořila do nové podoby, ale co z deky zůstalo sem se snažila nějak využít. Látku ze zadní strany původní deky jsem chtěla znovu použít na deku novou. Nebyla jsem dostatečně trpělivá při párání a tak se mi nakonec na několika místech natrhla. Jak jsem psala, stále se učím, takže taky zkušenost. Co se zachovalo, jsem tedy využila jinak. Stále mám kanafasové zbytky, které jsem kdysi koupila a když jsem je začala zpracovávat, tak se mi namnožily, protože jsem nějaké ještě dostala. Prostírání jsem měla vymyšlené už dlouho, dokonce ušitý prototyp. A teď byl i důvod prostírání konečně ušít a na zadní stranu použít látku z deky.  Už také vím jak naložím s posledním kouskem zbývající látky.

Výplň Termolín 140g, prošívala jsem podobným způsobem jako deku, tedy nepravidelně. Použila jsem malířskou krycí pásku ke značení. 

I přes to, jaký jsem napsala úvod, tak jsem natočila dvě nová videa, která jsem zveřejnila na svém YouTube kanálu. Lemování dvojitým proužkem jsem znovu natočila a už jsem ho tady ukazovala, nyní jsem natočila nové video o lemování jednoduchým proužkem, dříve bylo rozdělené na tři části. Napojení je podobné jako u dvojitého proužku a považuji to za nejjednodušší způsob. Já jsem si ho kdysi vymyslela, protože mi nevyhovovalo vyměřování nebo značení. Šikmo odšité rohy nejsou žádnou novinkou a viděla jsme je třeba v knize Svěží patchwork. 

Vše, co jsem zveřejnila o lemování je na jednou místě TADY.

Další video je o zapošívání. Zase to není žádná novinka. Variantu zapošití volného quiltování s jehlou pro špatně vidící je možné vidět na videu u Amy Johnson. Natočila jsem možnost bez kupování speciálních pomůcek. Já jsem jehly pro špatně vidící vyzkoušela, mám poslední. Nutné nejsou a určitě už další nebudu kupovat, protože to chce jen trochu cviku a vystačím si s tím, co mám doma. Pomocí očka nitě se dají vtáhnout do látky i mnohem kratší konce než zvládne speciální jehla. Já jsem natáčela prošívání s obyčejnou patkou, protože takto to dělám i při rovném šití a vlastně kdykoliv, kdy potřebuji opravdu úhledné zakončení. 

Pokud se videa nezobrazují, tak jsou  TADY  a druhé video ZDE.

Ještě kuk do dílny. 

Krásně zasněžené dny přeji. jamala

2021 a Silvestrovské šití

Na úvod bych chtěla poděkovat přání a krásné komentáře u minulého příspěvku. 

Poslední roky vždy na Silvestra začínám šití nějaké deky. Většinou je to nějaký volně přístupný návod, ale šití posledního dne roku 2020 jsem pojala jinak. Dostala jsem na vánoce knihu Hra barev od Jitky Chumchalové a bylo jasné, co budu šít. Kdysi jsem si přála na narozeniny Bali batiky a neměla jsem moc chuť a odvahu do nich říznout. Kniha Hra barev je o gradování barev na dece a řekla jsem si, že batikám bude slušet. Kromě modré jsem vzala všechno, co jsem doma našla.  Při výběru hlavních barev jsem občas zařadila podobné látky do dvou různých skupin a prolínání barev to prospělo. Na středy jsem neměla dost látek, takže jsem to vzala po svém a středy jsou tvořené pěti různými látkami padni jak padni. Takže ve středech žádný systém není a malinko jsem se tak přiklonila ke svému chaosu. Je to snad poprvé, co jsem měla hlavní látky dopředu všechny nařezané a měla jsem jasnou představu o výsledku. Ideální šití do mojí improvizované dílny, protože jsem už jen sešívala. Já si na tohle Silvestrovské šití vždy nachystám jeden ze svých nejstarších strojů Singer s podlouhlým (lodičkovým) člunkem. Letos mu bude 95 let, tak asi budeme spolu zapracovat ještě na nějakém jiném projektu, když má takové významné narozeniny. 

Ještě ke knize. Na stránky Jitky Chumchalové už jsem tady odkazovala. Její knihy najdete TADY. Budete-li mít zájem o koupi knihy, tak napište na email, který má na stránce uvedený v pravém sloupečku. Články, které se vztahují k této knize najdete ZDE.
V knize jsou nejen postupy na jednotlivé deky, ale je zde popsaný postup, jak si vytvořit vlastní návrhy.

Zatím mám tedy top, prošívání musím vymyslet. Můj první projekt vůbec tedy není recyklací, jak jsem slibovala, ale po sedmi letech jsem zpracovala narozeninový dárek. 

Při odšívání rohů jsem si rovnou vytvořila čtverce, abych je mohla zapracovat do zbytků, které zůstaly.

Vendulka se zapojila do skládání (asi se jí to nelíbilo):

Ještě krátké video z šití na "lodičce". Komu se nezobrazuje, tak TADY.

Ještě přidávám deku, kterou jsem nešila já, ale Jitčina devítiletá dcera. Je šitá podle stejného návodu a více o způsobu šití, včetně výpočtu TADY.

Přeji krásné dny a spoustu skvělých projektů. jamala