středa 14. července 2021

Jak se šije Deka ♥z lásky♥

Psala jsem tady o svém blogu a šití pro Deky z lásky je jeho nedílnou částí po devět z těch deseti let trvání blogu. Je to činnost charitativní a občas se mne někdo ptá, co z toho mám. Radost, když maminka pošle fotku s dítětem. Radost, když maminka napíše, že dítě s autismem vůbec moji deku přijme. Nejvíce myslím na Marečka, pro kterého jsem šila deku bez obrázků, jen černobílou a polštářky pro sourozence. Do každé deky investuji několik dnů svého času, své práce a samozřejmě materiál. Často jsem musela nastudovat tématiku, které se deka věnovala - tanky, Minecraft, dinosauři, vlaky. Jsem ale jen součástí velké rodiny švadlen a ušila jsem jen malinkou část všeho, co se pro děti udělalo.
Když se přihlašuji na obrázek na stránkách Dek z lásky tak pokud je to možné, přihlásím se i na jméno. Mám pak víc možností. Často si přiberu ještě nějaký obrázek. Většinou nehledám inspiraci na internetu, ale vezmu si nějakou knížku k tématu a rozložím si obrázky, které mi přijdou od různých švadlenek. Už mi pomohla i fotka dítěte k nápadu jak dál. Občas vznikly autorské kousky na které jsem pyšná. Fantastická práce byla na dece Minecraft nebo deka s tanky.


Tato deka má být z námořnickou a mořskou tématikou a měla by být v modré barevnosti.
Rozložím si látky a na ně se snažím naskládat obrázky tak, jak je použiji na dece. Všechno fotím. Pro děti s autismem dělám deky s pravidelnými vzory a dbám na to, aby deka měla řád. Tady se snažím, aby při prvním pohledu na deku zaujaly oko obrázky. No samozřejmě, že to někdy přepísknu, ale jsou pro mne tím nejdůležitějším v dece.
Obrázky musím seříznout tak, aby obrázky byly na střed. Obrázky jsou různě velké s různě velkými motivy a s tím také musím pracovat při návrhu. Někomu ta nesourodost vadí,  já se tím bavím a naopak mě to těší. Velikost upravím podle jednoho obrázku a pak si teprve dopočítám velikost pruhů mezi obrázky a celou deku. Některé obrázky je potřeba obšít, protože je malá látka, nebo je obrázek tak malý, že by zanikal v bílé ploše. Zde jsem takto upravila obrázek s kotvou a místo jména jsem vyšila ještě jednu loď na bílém podkladu, abych doplnila řadu lodí. Na této dece jsem si seskupila obrázky podle vrstev a vždy se snažím, aby mi vyobrazené postavičky nekoukaly ven z deky a kompozice nebyla rozházená. Výjimkou jsou dopravní prostředky, případně jiný záměr. Pokud mám různé pohádkové postavičky a některé se opakují, tak je rozmístím rovnoměrně po celé dece.
Ještě jsem trochu přehodila barvy.
A počítala...
řezala
a sešívala.
Inspiraci jsem hledala v této knize. A to inspiraci na šití i prošívání.

Jméno se snažím udělat zřetelně. Některé ději poznávají písmenka nebo dokonce přečtou celé jméno. Z tohoto důvodu dělám jméno vždy v řádku a jen velkými tiskacími písmeny. 


Obrázky jsou vyšité na různých podkladech. Některé  jsou tužší, některé velmi měkké. Ty měkké ještě před řezáním škrobím. Do rozprašovače dávám naředěný tekutý škrob. Před sestavením deky podložím obrázky, které jsou vyšívané křížkem na řídkém materiálu tenkou látkou a tu nastehuji. Ručně nebo na stroji. Video TADY. Protože deky následně quiltuji, tak tato vrstva dobře drží na místě.
Pak vytvořím sedvič z toho, co jsem sešívala spolu s vatelínem a látkou na zadní stranu. A prošívám. Jak prošívat obrázkové deky jsem sepsala v TOMTO článku.
Prošívání. Vždy prošívám okolo obrázku, případně detaily. 


Rybičky z knihy se přestěhovaly i na deku.
Ještě olemovat, našít štítky s logem Dek z lásky na zadní stranu a věnování a bude hotovo.  


Tolik o tom jak se šije Deka z lásky. U mne, až na speciality a prošívání, vzniká deka vždy na šlapacím stroji. Krásné dny přeji. jamala
Poděkování patří ještě všem spolušvadlenkám a všem, kdo přispěli materiálem na šití.

čtvrtek 8. července 2021

Zbytkování

Nejdříve musím poděkovat za všechny Vaše komentáře. Nezvládla jsem na reagovat na každý zvlášť, protože to prostě nešlo. Nicméně o to víc jsem je několikrát četla a velmi mne potěšily. Mám velkou radost i z toho, že můj blog čte někdo jen tak, pro potěchu i když nerozumí všemu o čem píšu. Mám velkou radost, že Miluška vzpomněla pomocníky. Mám radost, že byla několikrát zmíněna recyklace, staré stroje a ty úplně obyčejné vychytávky. Na druhou stranu si nemyslím, že dělám nějaké výjimečné věci a proto jsem pochybovala zda a jak pokračovat. Jsou lepší patchworkářky a quilterky, autorky návrhů, autorky složitých quiltů. Já nic takového nedělám. Mám ráda obyčejné šití, mám ráda barevná překvapení, protože ladění je vždycky dobrodružství. 

Recyklace je pro mne větší radost než šití z nových látek. I když se samozřejmě bez nich občas neobejdu na doplnění. Tato deka vznikla ze zbytků, které už pro někoho nebyly důležité. Bohužel jsem zapomněla vyfotit z čeho jsem šila. Malinko jsem doplnila svými zbytky, aby vyšlo na deku. Původní záměr byla taška, jenže na tu bylo látek zase moc. Vycházela jsem z velikosti zbytků a každý blok je vlastně srub s větším středem, kolem kterého jsou nepravidelně našité trámy srubu. Je to takový ten srub, co ho najdete někde v horách. Nemá už moc trámů kolem středu, jsou trochu křivé, protože zub času na nich zapracoval. Někde už jsou prorostlé rostlinami (zelené kousky) a některé jsou tmavší, protože už leží na vlhké zemi. Jsou to většinou krásná a romantická místa, kde stojí za to posedět jen tak beze slov než se vydáte dál na cestu. Kolem srubů měly být šedé skály a jak jsem ztmavovala, tak jsem skončila u černé. Na borduru jsem nařezala zbylé bloky na čtvrtinu a doplnila posledními kousíčky látek. Velikost jednoho bloku i se švy je 7 inch. Opět jednoduché šití, které si dokáže ušít každý, nicméně je to deka s horským příběhem. A mně se nejlíp šijí deky, ke kterým si vymyslím příběh. S nějakým příběhem jsem šila všechny deky z lásky a občas si vymýšlím příběhy i k jinému svému šití. 





Pomocník a parťák můj nejmilejší. Pomáhala pilně a i ona tvořila příběh deky. I po těžké operaci. 

Kromě jiného je právě výborné období na barvení. Kvetou třezalky, tužebníky, kolem lesa je spousta právě kvetoucí kručinky. Letos nám po dlouho době nepomrzly ořechy, které dávají nádhernou tmavě hnědou barvu. Univerzální rostlinou je škumpa. Je výborná i na otisky a když kouknu kolem, tak jahodové listy, kakost nebo i šípková růže by mohla být dobrý základ na nějaký ekotisk.



My jdeme s pomocníky šít další Deku z lásky - mořskou. Takové krásné obrázky mi přišly od švadlenek.


Ještě jednou děkuji za všechny reakce na minulý příspěvek. Ještě si je mnohokrát přečtu a budu z nich čerpat. Mějte klidné, zdravé dny. Jana

čtvrtek 1. července 2021

10 let poprvé

31. července před deseti lety jsem napsala svůj první příspěvek na tento blog. Tak přemýšlím jak to oslavit, jestli to oslavit a zda vymyslet nějakou giveaway. Prostě nějaký dárek. Když se ohlédnu, tak jsem dělala různé šití. Od roku 2012 dělám pro Deky z lásky a tahle práce je vlastně nejstabilnější linkou celého mého blogu. Kvůli Dekám z lásky jsem začala i quiltovat a později přišla moje láska ke šlapákům a začala jsem zkoušet samozřejmě quiltovat i na nich. V té době disciplína málo používaná a setkala jsem se s názory, že to je nesmysl. Já mám tedy měsíc na vymýšlení nějakého dárku a prošití deky by mohlo být jedním z dárků, pokud by byl zájem. 

Před časem mi na moje prošívací pokusy věnovala Jana Harmachová tři deky, z nichž dvě už mám prošité(tu první jsem quiltovala na průmyslovém stroji) a půjdou na nějakou charitu. Protože jsem měla volnou ruku, tak jsem jednu z ních prošila na šlapací Veritasce. Bylo to asi nejtěžší quiltování, které jsem dělala, protože stroj jde velmi těžce. Šlape se deskou ve skříňce a stroj má vyšívací stehy, takže oproti jednoduchým strojům se musí rozhýbat složitý mechanismus. Byl to můj sen, splnila jsem si ho. Ukázala jsem, že deka jde prošít na stroji s ramenem 18 cm a nevím, zda to někomu pomůže, ale já jsem  ráda, že jsem to dokázala. Samozřejmě s drobnými zádrhely v podobě nakrčení látky na zadní straně, není to prostě dokonalé jako když rámařka šije na napnutou deku na rámu. Může Vám to připadat divné, ale mě se to i s těmi nedokonalostmi líbí. Je to totiž ruční (nožní) práce se vším všudy. 

Velikost deky je 210 x 125 cm. Výplň Jan L 120 z Jilany a deka se v pohodě vlezla pod rameno stroje. Quiltovala jsem s původní látací (vyšívací) patkou, včetně obšití každého hnědého proužku na dece, které jsem dělala také volně z ruky, bez pravítka. O dece jsem psala také v minulém příspěvku. Na živo je nádherná, protože je šitá z košilovin, které mají jemný lesk a strukturu. Jani, ještě jednou díky.



Přidávám i video z quiltování. Pokud se Vám nezobrazuje, najdete ho TADY.


Trochu jsem háčkovala. Nedávno ke mě v parku přišla holčička a dává mi tři pampelišky se slovy, že mi přeje pěkný den. Už dříve jsem se přidala ke skupině, kde se háčkují drobnosti, které někde zanechám se vzkazem pro nálezce. Doba covidová tomu moc nepřála, ale holčička mě nakopla k akci znovu se zapojit. A možná, že někde najdete i moje srdíčko, nebo jinou drobnost. Návod na srdíčko v češtině najdete ZDE.

A ještě pár obrázků z toho na čem nyní dělám. Zprovoznila jsem po roční pauze venkovní dílnu a užívám si sešívání zbytků. Původně to měla být taška, ale bude to deka. V dílně je prostě dobře a nějak jsem se rozešila. Volnou technikou sešívám čtverce velikosti 7 palců. Přidala jsem nakonec dělení - sashing z černé látky a borduru. Nemám ještě sešito, tak výsledek ukážu příště.
Stůl pro Minervu za dobu pauzy trochu utrpěl, protože byl celou dobu venku. Přeleštila jsem ho a nasadila Minervu, kterou jsem trochu vytunila jiným strojem. Chyběla patka, drátek na vedení jehly a šroubek v chapači.







Zanechte mi v komentáři vzkaz, proč ke mně na blog chodíte, co tady nacházíte pro Vás zajímavého a já si podle toho vymyslím nějakou akci. Klidně napište, co by se Vám líbilo nebo o čem bych měla psát. Nebo zda vůbec. 
Mějte krásné prázdniny. Klidné a zdravé dny přeji. Jana.