úterý 28. července 2020

Pátý prázdninový

Letošní prázdniny šití jde nějak kolem mne a nic nevytvářím. Nebudu se vymlouvat na domácí práce a zahradu, ale spíš to byla nemocná Vendula a další okolnosti. Trochu ale barvím. Letos spíše pokusy, kudy vede cesta a kudy ne. Co sbírat na barvení a s čím se nezabývat, abych měla více času na sbírání bylinek vedle barvení. Dělám malé vzorky, příští rok už to budu mít trochu vychytanější, ale zase může být jiný rok a bude všechno jinak. Nebarvím velké kusy, mám bednu látek od loňska.

Udělala jsem si i takový odskok od barvení látek k vlně. Vlna jako rostlinný anebo proteinový materiál se barví mnohem lépe a tak jsem dala pár pokusů bez mořidla. A protože kamarádka mi psala, že je to velmi pracné, tak dnes sepíšu, že je to úplně jednoduché a vyzkoušet to může každý.
Jediné mořidlo použité v tomto projektu je  mořidlo železné. 
Návod:
Barvím 100% vlnu, ale je potřeba počítat s tím, že každá bude barvy přijímat jinak.
Pokud budete chtít rozšířit paletu barev, tak železné mořidlo je nejjednodušší řešení. Potřebujete pár rezavých hřebíků, vodu a bílý ocet. Ocet by mohl být problém, takže se tím nemusíte zatěžovat a dáte obyčejný.Voda a ocet v poměru 2:1 dáte do sklenice spolu s nějakým rezavým předmětem. Nemusí toho být hodně sklenička od okurků bohatě stačí. Toto vytvoříte za pár minut a necháte stát minimálně týden a mořidlo bude připravené. Opatrně je před použitím přelijte do nějaké nádoby, aby kal a hřebíky zůstaly ve sklenici. Ale klidně tuto pasáž můžete vynechat a budete mít jen méně odstínů.
Já jsem barvila mladými výhonky břízy, třezalkou a zelenými ořechy, které předčasně opadly. Bříza byla z výhonků na pařezech pokácených stromů, třezalka teď roste všude, viděla jsem ji  i ve městě na rumisku. Pokud ji  spolehlivě nepoznáte, zkuste podrtit květy mezi prsty, měla by nechat červenou barvu. Ořechy jsem sbírala sice pod cizím stromem, ale ty nebyly k užitku, takže jsem žádnou škodu neudělala. Zůstaly malé, zavadly a opadly.
Listy břízy a třezalku jsem nakrájela na menší kousky a každý rostlinný materiál jsem dala zvlášť do průhledné nádoby (sklo, plast), zalila vodou a zavřela, aby se mi tam neutopili broučci. S tím na sluníčko alespoň na 14 dnů a barva se z rostlin vylouhuje. Potřebujete kytičku třezalky a větviček a pár ořechů do kapsy, protože barví intezivně. Vody dejte tolik, aby byl materiál ponořený, kdykoliv můžete nálev naředit.
Vlna byla páraná, takže jsem ji namotala na karton, abych měla přadena a ta jsem před barvením ponořila do vody na pár minut. Novou bych vyprala, jen běžným způsobem, samozřejmě bez aviváže. Když je venku hodně teplo, stačí po nějaké době rostliny odebrat z nádob (klidně je tam nechte, ale špatně se vybírají a mohou vlnu nabatikovat) a dát vlnu do barviva. A nechat nějaký den barvit. Samozřejmě jsou různé finty jak to "přihřát", ale říkala jsem, že návod bude jen jednoduchý. Za den, dva nebo tři je nabarveno. Záleží na trpělivosti a sluníčku. V tomto případě hraje hlavní roli čas a pak barvy budou poměrně stálé. Železo použijete tak, že na chvilku ponoříte nabarvenou vlnu do odebraného nálevu. Ale jen na chvilku a dobře vyperte, protože železitá voda není pro vlnu ani hedvábí moc vhodná.
Zleva: Třezalka přemořená železem, březové listy, třezalka a ořechy. Přidala jsem pro porovnání kousek původní vlny. 
Na barvení bavlněných látek už je potřeba mořit. Toto je jedna z možností, jak nabarvit třezalkou. 

Tento projekt je ultra rychlý. Barva se sice vypere. Ale celé barvení mi zabralo 10 minut. Barvila jsem hedvábný šátek (první a poslední, jen proto, že ho prostě doma mám), který nebyl namořený, jen jsem ho namočila. Barvila jsem květy muškátu. Kdybych namořila kamencem, byla by barva ještě výraznější, jak už jsem tady ukazovala v předchozím příspěvku. Barva sice nevydrží, ale až šátek vyperu, tak budu mít zase materiál k barvení a "nový" a úplně jiný šátek. Byl to jen takový pokus, protože hedvábí mě dusí a vůbec s ním nechci pracovat, protože zabíjení. Nicméně hedvábí je materiál příznivý na vstřebání barev a kdo ho chce používat, tak je to jednodušší barvení než barvení látek rostlinného původu. Existuje sice i hedvábí ekologické, ale to je příliš drahé, takže ho vynechám.

V obci se dělá nová silnice a tak padnou i škumpy, které se rozrostly až ke krajnici. Tak jsem dělníky předběhla a pár jsem jich uřezala. Je to velmi cenný materiál k barvení i k ekotisku. Dá se s ní barvit, použít jako mořidlo nebo se umí krásně otisknout.
 Taky máte letos pocit, že je jaro, léto i podzim najednou?
Krásné léto přeji. Jana
A pokud budete zkoušet barvení podle mého návodu, nechte mi tady komentář, jak to dopadlo, díky moc. 

středa 22. července 2020

Čtvrtý prázdninový

Nabídla jsem kamarádce výpomoc s jejím charitativním projektem a konečně zase po dlouhé době mohu využít svoji techniku. Díky trpělivosti Lenky z nej-sici-stroje.cz je Bedřich (Brother V3) zase v kondici. Teda ne že by mu něco bylo. Stroj chodí spolehlivě. To jenom "někdo" hodil do vyšívacího modulu řetízek a podobné průšvihy.

Zpátky k projektu. Měly by to být, mimo jiné, pytlíky na bylinky. Když jsem se rozhodovala jak velký bude nápis došlo mi, že sáček musím i ušít.

Nápis jsem vyšívala s rámečkem. Na jednom sáčku jsem ho obstřihla entlovacími nůžkami a našila rovným stehem. Na druhém našila entlem. Ještě vyzkouším udělat nápis jako nášivku, bude to asi nejjednodušší. 
Nafotila jsem i postup, abychom příště nemusely pátrat. Látka má jednosměrný vzor, proto musí být ve spodní části šev. Já jsem si řekla, že na boku stačí jeden šev a střihla jsem:
z červené látky obdélník 47 x 38 cm
z podšívky obdélník 47 x 25 cm (zvolila jsem podšívku, protože to bude praktičtější a je to i jednodušší než všechno entlovat.
Našila jsem podšívku k hodní straně obdélníku a přeložila na polovinu a sežehlila na povinu. Sežehlená hrana bude tvořit horní stranu pytlíku.
Před sešitím je potřeba našít nápis. Neměl by být moc vysoko, protože na staženém sáčku to nevypadá dobře. Já jsem dávala 7,5 - 8 cm od spodní hrany látky (měřeno i se švem). Mohl by být i výš, ale spíše od středu staženého sáčku směrem dolů.


Po našití nápisu jsem přeložila takto a sešila. Nechala jsem si otvor na otočení. Pokud nebudu odšívat rohy, může být otvor na kraji. Já jsem nakonec rohy odšívala, tak jsem musela předělat otvor na boční šev. Jak odšívání rohů TADY:

Na dalším pytlíku jsem udělala jen zkosené rohy.

Udělala jsem si pomůcku na značení.



Sáček jsem vynechaným otvorem v podšívce otočila a našila tunýlky na protažení šňůrky.
Na vytvoření tunýlku jsem použila zakladač, vzpomínku na koronavirové šití. Pásek je široký 4 cm. Ustřihla jsem si z celé šířky, takže použití zakladače se mi oplatilo.

Zašila jsem otvor v podšívce a protáhla šňůrky. A to je všechno. Srdíčka a hvězdičky jsou také z vyšíváku. Psala jsem o nich v tomto článku

Kromě šití jsem i prošívala deky pro kamarádku Zdenku. Její práce na Rajčeti.
Prošívala jsem dvě deky Tentokrát na rámu s Janome 1600.


Vzor je z knihy Jany Jandejskové Jedním tahem. Vzory jsou vytvořené pro prošívání na malém rámu. Určitě ještě v budoucnu využiju.

Půlkruhová pravítka jsem si nechala udělat také u nej-sici-stroje. Pod můj stroj se kulatá nevlezou a půlkruhy mi umožní prošít i velký vzor hvězd.

Krásné prázdniny. Jana

úterý 14. července 2020

Třetí prázdninový

 Asi to bude znít divně, ale tento příspěvek a materiál k němu vznikl proto, že se mi do ničeho nechtělo. I když jsem měla snahu lemovat deku, stále mi myšlenky směřovaly ke krabici se zbytky krepů. První nápad, že z nich budu plést nebo háčkovat přišel když jsem pletla podkafíčko ze zbytků z deky. Začala jsem košíkem a pak teprve přišla myšlenka, že do růžové zpracuji jednobarevné kousky. Prostírání vyšla dvě, tak jsem přešla na modrou, už se rodí druhá modrá. Poslední bude něco hodně zbytkového. Krásně by šlo zrecyklovat staré vybledlé povlečení. S přidáním něčeho barevnějšího dostane prostírání jiskru. 
S tímto háčkováním přišla i myšlenka košíku z nějakého už vetchého prostěradla ve spojení s přírodním barvením. Košík by snesl i nějaké barvicí experimenty, barvy by nemusely být stálé ani rovnoměrné.








Mohlo mne přidávání jednobarevných napadnou dříve, košík by byl veselejší.

Pruhy jsem si odměřovala proužkem tvrdšího papíru. Po nastřihnutí jsem pruhy trhala, nestříhala jsem.


Zahrada není moje silná stránka, tři mrkve a ze čtyř cuket přežívá jen jedna. Využívám tedy co mi dává příroda. U nás doma se teď peče často pizza nebo něco jí podobného. Těsto nechávám v lednici a upeču vždy čerstvou placku, když potřebuji. Na místních loukách jsem totiž objevila plantáže dobromysli. A četla jsem, že se používala i na barvení, tak později vyzkouším. 

Zelenina zahuštěná kváskem. Už jsem o tom psala, že ani při omlazování kvásku přebytky nevyhodím a používám do zeleniny nebo bramboráku. Tak dobrou chuť. Jana 

sobota 11. července 2020

Druhý prázdninový

Kdysi jsem psala příspěvky pravidelně každý týden nebo když jsem dokončila něco významného. Letošní prázdniny si zaznamenám jinak.  Podle času a chuti psát. A pokud se mi podaří něco nafotit.
Dokončila jsem deku, která čekala na prošití několik let. Prošívala jsem na rámu. Tento vzor jsem jednou párala na celé borduře a tak mi trvalo než jsem dostala odvahu prošívat znovu. Stále víc se mi libí celoplošné vzory na užitkové deky. Nebo rovné prošití, ale quiltování je pro mne vlastně jednodušší. Nemám longarm, jen Janome 1600 na velmi starém rámu s primitivními pojezdy. Pro moje potřeby to ale stačí.
Deka je z batik a je hodně lehká. Původně jsem ji chtěla prošít a dát na charitu, ale zůstane asi doma. Vendulka si ji zabrala už ve chvíli, když jsem ji chtěla nafotit. A protože stále není úplně zdravá, tak ji trochu rozmazlujeme.




Další deku jsem prošívala na šlapacím stroji. Už jsem ji tady ukazovala v minulých příspěvcích.  Náhled celé deky TADY. Prošívala na šlapacím stroji Mundlos Original Victoria. Vzory jsou velké, na mém rámu bych je ani neudělala. Upustila jsem od složitého prošívání, chtěla jsem, aby deka byla hlavně užitková.



Nechceš napsat knihu o barvení přírodninami? ptala se mě kamarádka. 
Nevím, jestli by někoho vůbec zajímala a navíc stále nemám dostatek zkušeností. Po roce barvení sice mám nejen vyčtené, ale i svoje poznatky, ale stále to nestačí. Hlavně přírodní barvení není o tom, že si řeknu, že nabarvím tak nebo onak. Nedávno jsem četla, že přírodní barvení vyžaduje neustálé přemýšlení a improvizování podle situace. Jestli je rok suchý nebo mokrý, i to má velký vliv na barvení. Není možné aplikovat návod s přesnou gramáží látky a surovin. Může být sice rámcový, ale není možné brát ho jako dogma. Nelze ani vždy očekávat stálé barvy. Zázrak už je jen to, že zde jsou. Teď tady musím poděkovat M. za všechnu trpělivost s mými pokusy a podporu.
Jsou techniky, které umí vyprodukovat krásné barvy, které ale po vyprání vyblednou. A není potřeba ani vaření ani náročné postupy. Třeba tato růžová z muškátů. Byl by to super šátek. Nebo jen tak kousek v obrázku nebo koláži.

Barvení opadanými ořechy. Jen za pomoci slunce vyšly krásné barvy a jsou nádherné zářivé a živé. Bohužel to neumím tak nafotit. Barva vlevo je nakonec ta tmavší. Na svědomí to mají různá mořidla, která jsem použila. Tyto barvy jsou naopak trvanlivé a vydrží i sluníčko i praní.

 Ještě Vendulka s kamarádem, který ji přijel navštívit. Trochu vedle něj pookřála a hned si padli do oka.
Krásné prázdniny přeji. Jana

středa 1. července 2020

#mojedekazkuchyne - prošito

Prošila jsem svoji první přírodninami barvenou deku. Splnila jsem si sen. Ještě loni to byla jen velmi vzdálená budoucnost a vůbec jsem netušila, že to tak rychle zvládnu. Zhruba před rokem jsem se dala do prvního barvení a to bylo kručinkou, které máme i letos na naší zahradě hojnost. Když tedy nepočítám barvení, které jsem dělala spíše náhodně u ekotisku. Ta moje roční cesta nebyla o každodením barvení, někdy jsem se barvení nevěnovala třeba dva měsíce. Nicméně posun je to veliký a to nejen ve znalostech o barvení, ale i ve vnínámí přírody, sběru surovin k barvení a procesu jako takového. Příště deku už představím celou.
 Posledních 6 čtverečků, které jsem dodělala včera: 
Jak jsem psala minule, u deky jsem dostala chuť na nějaké to barvení. Tady jsou příklady, jak obarví jedna rostlina s použitím různých mořidel. Jeden vzorník (obrázek) - jeden druh rostliny.

 Mladé výhonky břízy. Celé větvičky s listy, které vyrazily s obrovskou silou na pařezech na svahu, který jsme pokáceli v zimě. Prášek do pečiva je jen ilustrativní kvůli barvě.



 A toto je krásná skoro černá. Tentokrát to není barva z volné přírody, ale slupka granátového jablka.
 Barvím tím, co je volně dostupné. Tady jsem našla u jednoho ořešáku spoustu popadaných malých oříšků. To by byla obrovská škoda je nevyužít.
U mojídekyzkuchyně jsem si pochvalovala barvení teplem z kamen. Žádná zbytečná energie. V létě stačí sluníčko. Většinou se dělají skleněné konzervy. Nemám dost sklenic, tak jsem využila plastové obaly a bublinkovou fólii na zakrytí. Barvím čepičkami žaludu červeného. Ty jsem nasbírala už na podzim a celou zimu byly namočené v kbelíku ve sklepě. Bez dalšího vaření jsem je vytáhla, nechala ohřát na sluníčku a scedila. A už bude pracovat zase jen sluníčko.
Takže je to opravdu hodně jednoduché. Látku vyperete. Nemusíte vyvařit, pokud v ní zůstanou nějaké látky ze zpracování, tak maximálně ovlivní vzniklou barvu.  Vlnu a hedvábí nemusíte mořit. Rostlinné materiály je dobré namořit. Psala jsem o tom ve stručném návodu TADY. Pokud použijete kamenec, tak je důležité vědět, že jinak se moří bavlna a len a jinak vlna a hedvábí. Ale mořit můžete i mlékem a jinými proteinovými potravinami. Po namoření látku nechte uležet alespoň dva dny. To už se může louhovat rostlinný materiál k barvení. A pak už jen barvíte. Je spousta možností, ale v tomto případě nemusíte nic vařit a nechat pracovat sluníčko. Pokud rostliny ve vodě necháte, tak budete mít zřejmě trochu víc batiku, ale to vůbec nevadí.
Nebo zkuste staré hliníkové jídĺonosiče a vůbec nemusíte mořit, jen se obrnit trpělivostí a čekat na barvu. Já jsem v tomto případě měla vzorky předmořené. 

A úplně na konec... #mojedekazkuchyne je projekt recyklační, tak jsem zrecyklovala i pruhy, které jsem před lemováním odstřihla z látky na zadní straně. Nedávno mne zaujaly pletené koberce z pruhů látek. Mně moje pruhy vyšly akorát na podkafíčko. Hrnek jsem dostala a je od nazaret.cz
Klidné dny přeji. jamala