Barevně

 Kamarádka mi přinesla deku na opravu. Přemýšlela jsem co s tím, protože bylo rozpadlých třetina bloků. Nakonec jsme se domluvily ušít deku novou, větší a ze staré deky udělám jen něco vzpomínkového. Nová deka je větší, velikost je 210 x 180. Výplň hlazený vatelín 80 a zadní strana plátno. Prošívala jsem na rámu. Vzor jsou vlastně zalomená chrámová okna, která jsem už několikrát použila, vtip je v tom, že jsou dělaná tak, aby byla obrácená pokaždé na jinou stranu. Já jsem šila vždy řadu vzoru - horní, boční, boční horní.... pak jsem se vracela spodní stranou. Vzor by šel dělat jako dlouhý klikatý šev před deku kráčející patkou. Na značení vzoru jsem si udělala plastovou šablonu s dírkami a musela jsem si označit 1440 dírek a 360 dalších pomocných značek. Já mám jen malý rám a vůbec nevidím na vzor, který jsem v předchozí řadě dělala. Zpočátku jsem bojovala, protože uvnitř bloku se není čeho chytit. Ale časem jsem si zvykla.

Vzor na deku vždy vybírám tak, že si vytisknu nafocený top a na to si pak kreslím prošívání. Tentokrát jsem neměla k dispozici tiskárnu, tak jsem použila techniku, kterou nemám moc ráda, protože se vždycky bojím, že si popíšu i deku a kreslila jsem si vzor fixou. Přes top jsem dala igelit a na něj jsem kreslila návrhy vzoru.

Tohle umí udělat sluníčko. Deka byla velmi precizně ušitá, bohužel autorka do ní použila nějakou směsovou látku, která se zcela rozpadla tam, kde na ni svítilo. Bavlna vybledla, ale zůstala celá. Protože deka nebyla quiltovaná, tak jsem vystříhala dobré bloky a budu je sešívat na nějakou deku na zakrytí na kolena, aby zůstala jako vzpomínková. Majitelka k ní má velmi osobní vztah.

Nová deka je barevně podobná, ale nesnažila jsem se použít stejné látky.. 

 

Bloky jsou sešité z pruhů zhruba 1 - 2,5 inch (3-6 cm) a řezala jsem pak z pruhu 9 1/2 inch a výsledný blok má 9 inch i se švy. Tyto pruhované záležitosti se dají šít různými způsoby, já si vybrala tento, takže nikdy nemám stejný čtverec. Dobře se to dá šít z fat quarter látek.

Deka by byla krásná i tón v tónu, nebo čtverce postavené na špičku. Možná se k tomu jednou vrátím.

Ještě video z prošívání. Pokud nevidíte, tak TADY. Nepoužívám statickou pravítkovou patku, protože mi nevyhovuje při šití přes švy. Spousta lidí řeší nitě - trhání a nastavení, ale vůbec neřeší patku, která může mít zásadní roli. Takže já používám, zvláště na rámu a na topu se švy, patku jedině skákací. 

Zase mi ten článek vychází dlouhý. No nicméně ještě ušitý jeden noční motýl. Návrhy a program jsem tady představovala v předchozích příspěvcích. Návrh jsem vytvořila v programu QuiltAssistant.

A co nebylo v předchozím příspěvku z přírodního barvení. Bylo by toho víc. Ale přidám alespoň pár obrázků. A jeden poznatek. Občas čtu zaručené rady, jak je ocet ustalovač. NENÍ. Je to velmi vžitý nesmysl, který se šíří i v souvislosti s přírodním barvením. Ocet se používal jako ustalovač u určitého druhu syntetických barev. V přírodním barvení má úplně jinou funkci. Ocet není ustalovač ani na chemicky barvené látky. Pokud koupená látka zapouští, zkuste raději fixativ firmy Chevas. Nemusí to být stoprocentní, ale jistě bude fungovat lépe než ocet.

Krásný podzim přeji. jamala