Drobnosti v dílně

• 
  

Včera byl Den stromů a letošním stromem je jabloň. Já jsem sbírala taková malá jablíčka v lese. Nejsou planá, ale sladká. Určitě je vysázel někdo, kdo mě pod lesem louky. Pak jsme s Vendulou sbíraly žaludy pod velkým stromem. Je nad zahradou a já jsem sbírala samozřejmě na barvení a Vendulka do bříška. Po deštích žaludy hodně klíčí a praskají a Vendulka je vyhodnotila jako velkou pochoutku. Ostatně ze žaludů se dělá mouka a možná to někdy vyzkouším. Moc jsem toho nenasbírala, ale pod tím stromem bylo prostě dobře. Takže takto jsme s Vendou slavily. Fotky nemám. V poslední době totiž chodím občas ven bez mobilu a foťáku. Jen tak.

V minulém příspěvku jsem nakousla ty různé nešicí drobnosti v dílně. A jak jsem šila, tak jsem je tady začala nosit na hromádku. Moc děkuji Marušce za komentář. Určitě se podívejte co píše. Já to shrnu - kartáčky na zuby na čištění strojů, různé sponky, kolíčky na prádlo, krabičky a složky. Já používám třeba krabičky od čajů do větších šuplíků na rozdělení na menší sekce. Protože krabičky jsou různých velikostí, tak jde skoro do každého šuplíku udělat tu správnou kombinaci a dělení.

Co mám tedy v dílně:

• To dřevěné je část starého stroj a používám při žehlení. Sežehlím šev, dřívko přitlačím a šev je placatější a žádné lesklé plochy. Psala jsem o něm na blogu si dejte vyhledat klopník.
• Pak je tam tabelační papír. Jsou to vyřazené dodací listy z kanceláře a ten papír se skvěle hodí k šití na papír. Ideální gramáž. 
• Krepová páska (malířská krycí). Bez té se v dílně neobejdu. Kromě přilepení čehokoliv ke stroji bez nějakých katastrofických následků ji používám ke značení při ručním i strojovém prošívání. Ukázka třeba TADY.  Krepová páska je výborná i na strojové šití, přilepí se opakovaně a na látce nenechá stopy.

Odpad, který se často vyhodí může ještě posloužit. Mohou to být třeba 

• kartony z deskových her. Když se vyloupne ta část, který se ve hře používá, zůstane často nějaký výlisek, který je dost dobře použitelný. Jako šablona na nanášení barev ale i na prosté rozměření nebo nakreslení nějakých malých dílků. Takové šablonky jsem použila i při "tisku" z minulého příspěvku.
  
  
  
  
  
  
  
• Dalším odpadem jsou stojánky na zapalovače. Dají se použít na cívky spodních nití. Zeptejte se v trafice.  Zrovna tak jde dobře použít tvořítko na led.
• Síťka od česneku na klouzavé nitě. 
• Zbytky mýdla na kreslení na látku. Jsou lepší než klasická křída.
• Různé kartony od čokolády na značení zažehlení. Nařežu si proužky, označím šířku a používám takto:

nebo takto:

Projektové krabičky. Na rozdělané projekty. Používám buď krabičky od samolepek nebo z jedné oslavy mám krabice od chlebíčků, které se jinak vyhazují, bohužel šílené množství odpadu, tak mě na několik let rozhodně poslouží.

• Protiskluzová podložka pod pedál nebo pod pravítko.
• Závaží. Na na přidržení střihu nebo aby látka neklouzala ze stolu nebo na přidržení quiltu, aby nesjížděl ze stolu. 
• Samolepicí papírky na označení hromádek, rychlé poznámky nebo taky jde nalepit k patce, aby se dala snadno udržet stejná šířka lemu
• Krabičky od malých dárků, pověsím na stroj a sbírám do nich nitě. Ty jsou výborné do jehelníčků
• Na šití lemů nebo stejných švů jsou dobré jakékoliv magnety. I ty ozdobné. Ty jsou většinou slabší, takže fungují na celokovové nebo průmyslové stroje.
  
  
  
  
  
  
• No a  binderky by zasloužily samostatný příspěvek. Místo špendlíků na přidržení jakéhokoliv našívání, jako poutko, na různé šňůry třeba od světla, poslouží k zavěšení quiltů nebo větších kusů látek. Dodatečné vedení nitě a jakékoliv očko k vedení špagátku, šňůrky - kdekoliv.
• 
  
  
  
  
  
  
  
  
• Z dob výroby různých hraček mám tyhle chlupaté drátky. Jsou výborné k dočištění kam se kartáček nedostane. Použít lze čistič dýmek.
  
  
  

  
  

  
  

• Vyšívací  kruh. Samozřejmě při šití volným pohybem. Na značení větších oblouků. Když do něj upnete nějaký pytlík, tak poslouží na zachycení odpadu od overlocku nebo na odstřižky. Psala jsem o tom TADY. Nebo poslouží k výrobě síta. Nebo kapsáře na nůžky - kapsář tady.

Jako nepotřebné měly být vyhozené tyhle držáky na lampu. Někdy je lampa na stůl a k tomu jsou jako druhá volba i tyto držáky k přišroubování. Používám k uchycení stojánku na nitě, do otvoru jde odložit tužku nebo prostě jen klacík. Na něj pak dám klubko nebo lemovací proužek a odvíjím. Já je ještě používám na vozík na rámu jako brzdu vozíku.

• 

  
  

  Určitě jsem na něco ve stojí dílně zapomněla. Vím dokonce co. Ale o tom někdy jindy. Na celém mém blogu je těchto pomocníků taky hodně. Jenže kdo by to všechno četl. Můj blog už bude mít příští rok 10 let. 
  
  
• Jo a ještě nějaký krásný zápisník. Na zachycení myšlenky nebo trvalejší poznámky. Nejen Pinterest a podobné vymoženosti slouží i inspiraci. Říkám tomu Můj pozitivní deníček. Psala jsem ho chvilku. Pak jsem ho začala prokládat poznámkami o šití a zpětně je to zajímavé čtení. Píšu si datum i k těm poznámkám o šití. 

Krásný podzim. jamala

Více světla

Vždy jsem měla ráda nahlížení do šicích dílen. Přes okno, v časopisech a v době internetu už můžeme nahlížet do spousty krásných dílen, které s námi někdo sdílí. A to sdílení není zas taková samozřejmost. S každým příspěvkem svého blogu dávám kousek sebe. A děkuji pokaždé všem, kdo se dělí o svoje soukromí, svoje rady, pocity. Posouvají mne, třeba zrovna v přírodním barvení, o kterém ještě budu psát. V něm mi hodně blogerky pomohly. Nedávno mi kamarádka napsala, že děkuje za sdílení mojí práce. Potěšilo mne to. Potěšilo mne, že si někdo uvědomuje, že to není žádné předvádění nebo chlubení. Snažím se pomoci jiným popisováním svojí cesty. Pokud sdílím práci pro charitu, tak důvod je prostý - často se ostatní chytnou a začnou v projektu pomáhat. A dokonce víc jako já.

Dnes tedy něco z mojí dílny. Malé okno v dílně jsem po dlouhém váhání vyměnila za větší. Dala jsem to dílně k jejím šestým narozeninám. Dříve jsem před okno pohodlně postavila jen jeden stroj, ale hlavně při řezání na stole jsem měla v dílně tmu. Dnes dám před okno stroje dva a krásně budu vidět i na to pravítko. I výhled na zahradu je úžasný. Za necelých 14 dnů se odehrálo hodně věcí a stihli jsme i to okno. Aní vystěhování dílny ani stavební práce nebyly tak strašné jak jsem si představovala. Dílnu musím ještě vymalovat, ale to musíme zatím odsunout. Pak se samozřejmě zabydlím i s poličkami a dalšími nezbytnými drobnostmi. Čeká na mne tady další Deka z lásky a spousta dalších projektů.

Během těch šesti let se dílna měnila a zabydlely tam většinou krejčovské stroje. Stále je ten hlavní můj první šlapací stroj Mundlos - Viktorka. Když jsem ji koupila, netušila jsem, že se jedná o krejčovský, svými parametry je to vlastně průmyslový stroj. Nic mi nechybí, protože tyto stroje jsou rychlé a silné. Na quiltování jsem pak zakoupila další Mundlos s delším ramenem. Více o  strojích TADY.

Když jsme v té dílně. Viděla jsem na Facebooku zajímavý příspěvek. Jedna quilterka se ptala jaké pomůcky používají švadleny ve své dílně a přitom to nejsou pomůcky primárně pro šicí dílnu určené. Pokud máte nějaké tipy, prosím nechte v komentáři. Zajímají mne spíše takové ty drobnosti z běžného života než drahé pomůcky. Mně slouží třeba tyto kořenky jako zásobník na různé šňůrky. Nedávno jsem tady ukazovala stojan na pokličky, který používám jako držák na pravítka.

Přírodní barvení. Dnes se mi podařilo ještě nasbírat nádherné slupky koňského kaštanu. Dává úžasnou barvu. Takovou zasněnou žlutou. Prý je nestálá, ale loňské barvení stále drží. Asi si obarvím nějaký len na šaty. 

I tato látka - staré prostěradlo, byla obarvená slupkami z kaštanů. Vyzkoušela jsem si na ní také techniku, která mne napadla už někdy v létě. Jsou to taková "tiskátka" bez použití barev. Nevěděla jsem jak to bude fungovat, ale myslím, že to klaplo.  Uvidíme co ukáže čas. Jsou to přírodní barvy a mnohokrát jsem tady psala jejich (ne)stálosti. Často při barvení myslím na to, kolik lidí mne v počátcích z tohoto barvení odrazovalo. Za ty tři roky už je snad zřejmé, že to beru docela vážně a že už tyhle barvy jen tak neopustím.

Jako vždy je moje barvení jen přírodní proces bez chemických mořidel a barvila jsem se surovinou v této době hojně dostupnou. Samozřejmě fotka je barevně kalamita, nejlépe je vidět kaštanový zázrak naživo.

Krásné dny se spoustou světla přeji všem. jamala

Čárková a taky #mojezimnideka

Čárková deka je kostlivec z roku 2016. Tenkrát mi kamaráda poslala obrázek detailu prošívání (které jsem i na dece použila) a já jsem v rámci zpracovávání kanafasových zbytků ušila top s čárkami. No neuměla jsem v té době moc na rámu a ukousla jsem si opravdu velké sousto.  Neuměla jsem ani vyřešit dokončení, protože jsem měla tenkrát tak křivé trubky (ty jsme nakonec na rámu nahradili za jiné), že jsem nebyla schopná deku dodělat. Dodělala jsem ji až letos na jaře. Sedla jsem s dekou k šlapáku a deku dodělala pod strojem. Došívala jsem klikatou čáru a piány. Včera jsem ji olemovala a poputuje na jednu charitativní akci. Má spoustu quilterských chyb, ale líbí se mi a jsem ráda, že jsem takovou deku v rámci zpracování kanafasových zbytků ušila. Protože kanafas je látka s vyšší gramáží, tak na deku je super v kombinacích s nějakým jednobarevným plátnem. 

Našla jsem i staré fotky z doby, kdy jsem deku šila.

A tramtadadá... vyhlášení zimního barvicího projektu.

Traduje se, že přírodní barvení je sezonní záležitost. Já to mám nějaké obrácené. když přírodní barvířky končí, já začínám. Vím proč. Protože v létě se netopí a mně vyhovuje čmuchtat si ty barvy na rozpálených kamnech. Takže letos si přes zimu udělám projekt zimního barvení a samozřejmě ušiju deku. 

Začátek projektu jsem stanovila na 1. listopadu. To už se bude topit a já se pustím do projektu. Tentokrát to tedy nebude odpad z kuchyně, ale budu barvit tím, co přes zimu najdu. Počítám především se žaludy a šiškami olše. Olše bude asi vůbec ta hlavní surovina a žaludy budou jen na doplnění, případně ztmavení jako zdroj taninů. Tentokrát použiji i kamenec, ale jen v malém množství. A jako loni platí, že žádná chemická mořidla ani nic běžně nedostupného, co by se muselo objednávat přes internet. 

Zelená se mi asi z těch zimních surovin nepodaří, ale takto barví Třapatka srstnatá. Zelenou barvu příroda dává nerada. Raději se jí zdobí, ale dostat zelenou barvu na látku je poměrně obtížné. Třapatka to umí krásně. Opět tady platí, že ta barva je mnohem krásnější. Na fotce vychází nějak moc šedá. 

Krásný podzim přeji. A protože u nás začíná akce okno v dílně, tak nevím, jak to bude se šitím. Možná ještě něco stihnu, možná budu šít v ložnici a možná uteču do lesa na ty žaludy. To se uvidí. Jana.

Barevně

 Kamarádka mi přinesla deku na opravu. Přemýšlela jsem co s tím, protože bylo rozpadlých třetina bloků. Nakonec jsme se domluvily ušít deku novou, větší a ze staré deky udělám jen něco vzpomínkového. Nová deka je větší, velikost je 210 x 180. Výplň hlazený vatelín 80 a zadní strana plátno. Prošívala jsem na rámu. Vzor jsou vlastně zalomená chrámová okna, která jsem už několikrát použila, vtip je v tom, že jsou dělaná tak, aby byla obrácená pokaždé na jinou stranu. Já jsem šila vždy řadu vzoru - horní, boční, boční horní.... pak jsem se vracela spodní stranou. Vzor by šel dělat jako dlouhý klikatý šev před deku kráčející patkou. Na značení vzoru jsem si udělala plastovou šablonu s dírkami a musela jsem si označit 1440 dírek a 360 dalších pomocných značek. Já mám jen malý rám a vůbec nevidím na vzor, který jsem v předchozí řadě dělala. Zpočátku jsem bojovala, protože uvnitř bloku se není čeho chytit. Ale časem jsem si zvykla.

Vzor na deku vždy vybírám tak, že si vytisknu nafocený top a na to si pak kreslím prošívání. Tentokrát jsem neměla k dispozici tiskárnu, tak jsem použila techniku, kterou nemám moc ráda, protože se vždycky bojím, že si popíšu i deku a kreslila jsem si vzor fixou. Přes top jsem dala igelit a na něj jsem kreslila návrhy vzoru.

Tohle umí udělat sluníčko. Deka byla velmi precizně ušitá, bohužel autorka do ní použila nějakou směsovou látku, která se zcela rozpadla tam, kde na ni svítilo. Bavlna vybledla, ale zůstala celá. Protože deka nebyla quiltovaná, tak jsem vystříhala dobré bloky a budu je sešívat na nějakou deku na zakrytí na kolena, aby zůstala jako vzpomínková. Majitelka k ní má velmi osobní vztah.

Nová deka je barevně podobná, ale nesnažila jsem se použít stejné látky.. 

 

Bloky jsou sešité z pruhů zhruba 1 - 2,5 inch (3-6 cm) a řezala jsem pak z pruhu 9 1/2 inch a výsledný blok má 9 inch i se švy. Tyto pruhované záležitosti se dají šít různými způsoby, já si vybrala tento, takže nikdy nemám stejný čtverec. Dobře se to dá šít z fat quarter látek.

Deka by byla krásná i tón v tónu, nebo čtverce postavené na špičku. Možná se k tomu jednou vrátím.

Ještě video z prošívání. Pokud nevidíte, tak TADY. Nepoužívám statickou pravítkovou patku, protože mi nevyhovuje při šití přes švy. Spousta lidí řeší nitě - trhání a nastavení, ale vůbec neřeší patku, která může mít zásadní roli. Takže já používám, zvláště na rámu a na topu se švy, patku jedině skákací. 

Zase mi ten článek vychází dlouhý. No nicméně ještě ušitý jeden noční motýl. Návrhy a program jsem tady představovala v předchozích příspěvcích. Návrh jsem vytvořila v programu QuiltAssistant.

A co nebylo v předchozím příspěvku z přírodního barvení. Bylo by toho víc. Ale přidám alespoň pár obrázků. A jeden poznatek. Občas čtu zaručené rady, jak je ocet ustalovač. NENÍ. Je to velmi vžitý nesmysl, který se šíří i v souvislosti s přírodním barvením. Ocet se používal jako ustalovač u určitého druhu syntetických barev. V přírodním barvení má úplně jinou funkci. Ocet není ustalovač ani na chemicky barvené látky. Pokud koupená látka zapouští, zkuste raději fixativ firmy Chevas. Nemusí to být stoprocentní, ale jistě bude fungovat lépe než ocet.

Krásný podzim přeji. jamala