Jak začít s patchworkem

Je to spíš taková úvaha, protože se mi to nějak neodbytně honí hlavou v době, kdy je hodně zájemců o tuto techniku. 

Chtěla bych předem říct, že patchwork je technika kreativní. Není nikde určeno, že to musí být přesně tak jak píšu. Moje články jsou jen záchytný bod. Co člověk, to jiné preference. Pokud někdo nechce šít přesně, najde si svoji cestu, kdo chce šít velmi přesně, najde si svoji cestu.

Pro začátek můžu říct, že je potřeba jehla a nit, nůžky, nějaké látky (starší oblečení), nějaký kousek papíru na výrobu šablony a měkká tužka nebo krejčovská křída (případně kousek tuhého mýdla). A to je všechno a můžu dělat patchwork. Vyrobit si šablony, nastříhat a ručně sešít. Sešiju si top (vrchní stranu), přidám vatelín a látku na spodní stranu (plátno, flanel). Deku můžu opět ručně prošít, případně svazovat. Na to mi stačí nějaké bavlnky, které se v domácnostech často najdou. Svazování i prošívání velkým stehem u mne v NÁVODECH.

Jdeme dál. Přitvrdím a budu chtít šít více a tak budu šít i na stroji a pořídím si základní pomůcky. 

Podložka minimálně  60 x 45 cm, řezací kolečko 45 mm a pak nějaké to základní pravítko. Jedno, dvě. V centimetrech nebo palcích, používám obojí, ale pokud si navrhuji deku, tak v palcích moc neumím přemýšlet. Léta jsem šila oblečení a tašky, takže svoje prostě dál jen v centimetrech. Jsem věrná podložkám a řezákům Olfa, které používám od roku 1996. Pravítka podle kterých budu řezat 60 x 15 cm, 30 x 15cm a 31,5 x 31,5 cm nebo odpovídající velikosti v palcích. Toť vše, nic víc nepotřebuji. Pro úplný začátek stačí pravítko 60 x 15 cm a 30 x 15 cm. Já jsem si velký čtverec koupila až 15 letech šití patchworku a jen proto, že jsem začala šít obrázkové deky. Na čem nešetřím jsou náhradní kolečka do řezáku, kupuji jen značková. Na tupý řezák je potřeba více zatlačit a to ničí podložku. Ostrý řez se zacelí, tupým nožem podložce zkracujeme životnost. Počáteční investice je sice větší, ale vyplatí se to, Vaše vybavení bude sloužit déle. Obejdu bez plastových šablon, když tak potřebuji tužku, papír a kousek kartonu. 

Ještě k měrným jednotkám. Pokud šijete v cm, pak se používá jiná velikost švů a pokud chcete využívat speciální patku na stroji, tak ty jsou konstruované na míry v inch. Pokud se rozhodnete šít v centimetrech, můžete využít jiné možnosti jak udržet šev KLIK SEM pro další info. Počítání v cm vůbec není složité. Pokud chcete šít podle zahraničních návodů, tak ty jsou většinou v inch. 

Psala jsem o tom, že budu šít na stroji. Stačí mi  stroj, který šije rovně. Vystačím si se nějakou starou Ladou nebo Veritaskou. Náklady na pořízení takového stroje mohou být zhruba stejné jako na pořízení řezacích pomůcek. Započítávám i seřízení stroje opravářem. Deku si dál prošívám ručně, případně si pořídím kráčející patku. Protože si raději ušiju dvě deky než jednu se silným vatelínem, tak si dám do deky rozumnou tloušťku vatelínu (80-120g) a deka se mi vejde i pod Veritasku. 

A možná přijde čas, že budu chtít quiltovat volnou technikou. Tady už je výběr stroje problematičtější, ale pro začátky se dá použít i starší stroj. Já quiltuji i na šlapacích strojích.

Před časem jsem napsala takový souhrnný článek o jednoduchých vychytávkách v dílně TADY.

Z čeho budu šít? Dnes už je látek obrovský výběr. Někdo šije z českých, někdo jen zahraniční látky, někdo recykluje. Je pravda, že některé levné látky vyblednou nebo se odřou. Vadí mi to? Je pravda, že zahraniční kolekce jsou lákavé. Je pravda, že deky ze starého oblečení se mohou rozpadnout. Je pravda, že rozpadnout se mohou i nové látky, které nebyly dostatečně kvalitní. 

V mých patchworkových začátcích jsem hodně recyklovala, v látkách výběr moc nebyl. Recyklovala jsem šaty, košile, sukně, i ty lněné a riflové, prostěradla. Některé deky dodnes slouží. Jedna z nich je na sluníčku pravidelně se mi do ní zahrabává pes. Deku jsem nedávno dokonce proquiltovala, abych jí prodloužila životnost. Jen jsem tím chtěla říct, že ani recyklace starých kousků není špatná cesta. Jak může vypadat deka z pyžam doplněných jednobarevnou látkou koukněte k Janě SEM. V pátek jsem deku viděla naživo a byla jsem nadšená. Přitom o látku z pánského pyžama by člověk normálně ani nezakopnul. 

Nebudu tady vůbec tvrdit, že jsem nikdy nekoupila žádné látky. Nové látky mi ale nedělají takovou radost, jako když něco zachráním a vytvořím z toho něco nového. Nebo když vymyslím využití pro něco, co už někdo nevyužije (v příspěvku dále budou kolečka). Pokud látku koupím, tak je většinou jednobarevná nebo s nenápadným vzorem. Takže to by mohlo být moje doporučení. Do zásoby kupovat jen nevýrazné, kombinovatelné vzory a ty hodně barevné a vzorově výrazné pak už jen na určité projekty. Alespoň do začátku, než si nejdete svůj styl. 

Chtěla jsem napsat o tom, že patchwork nemusí být vůbec finančně náročný koníček. Stačí se rozhodnout, jak to pojmu. Třeba si tento článek přečte někdo, kdo nabyl dojmu, že potřebuje všechny dostupné pomůcky, aby mohl vůbec patchwork šít. Jistě si každý najde svoji cestu. Já jsem ji také hledala a vracím se k recyklačním začátkům.

Šijeme deku - Příprava . Článek najdete TADY (tento článek se nachází v placené části blogu viz. Tipy a návody)

Šijeme deku - Sešití.       Článek najdete ZDE (tento článek se nachází v placené části blogu viz Tipy a návody)

Toto je deka o které jsem psala. Je stará dvacet let. Dvoje stejné barchetové šaty a balíček zbytkových flanelů byl základ. Bordura je z prostěradla, jediná nová látka byla asi na to olemování. Vespod je starší povlečení.

Krásný advent přeji. Jana