Silvestrovské šití III

Silvestrovské šití dnes naposledy. Psala jsem o něm TADY a TADY.
Deka je 185 x 140 cm velká a výpň je termolín 120. Deku jsem špendlila jen v barevných pruzích a poté jsem prošívala tmavé pruhy v krajích s kráčející patkou. Tím jsme si deku zafixovala a odstranila špendlíky. Potom už jsem mohla prošívat volným quiltem s pravítky středy tmavých pruhů a barevné už jen volné quiltování. Dokonalosti longrarmu moje prošívání sice nedosahuje, ale jsem spokojená. Jsem šťastná i za ty nedokonalosti, které s sebou přineslo šití na šlapáku, protože tu radost mi nic nemůže nahradit. Pokusila jsem se natočit i video - níže.
Jak na volné quiltování? Co vím jsem sepsala V TOMTO NÁVODU.

Natočila jsem i krátké video, jak prošívám.

Ještě kousek mojí deky z kuchyně. Už jsem psala, že bude z věcí z kuchyně a že budu používat alternativní mořidla. Tady je zatím malý výsledek. Možná je moje práce na dece pomalá, ale můj způsob barvení je pomalý, nejde nic uspěchat.  První barvení je slupkami granátového jablka a čajem.

Zleva: granátové jablko bez mořidla, granátové jablko se sojovým mořidlem, "druhák" čaj s kamencem (já vím, do této deky nepatří, ale našla jsem kousek namořeného plátna, je už  staršího data, a barvení moc nechytlo, do deky nepůjde). Světlá béžová je čaj bez mořidla a ta tmavší čaj přemořený železem. Proužky jsou pak testy různých mořidel, která zatím nechávám "uzrát". Pokud se vám barvy zdají bledé, tak ano, bledé jsou a já ani moc tmavé nepotřebuji, proto dělám experimenty s barvením bez mořidla a případným přebarvováním. Hodně dělá i fotka a nastavení monitoru, možná jsou i malinko tmavší. Přírodninami barvené látky hodně reagují na světlo, které na ně dopadá a vlastně se během dne mění. Deku už mám vybranou podle knihy od Bernadette Mayr. Tedy, pokud se mi podaří ještě něco nabarvit. Stále tam mám ještě cibulové slupky, skořápky a kůže z avokáda. A taky jsem už namočila zbytky našeho vánočního stromku. 

Pohled do kuchyně na moje mořidla:

Dnes dám dokonce i jeden návod na přírodní barvení bavlny a lnu. Není můj a já takto nebarvím. Ale kdo chce zkusit přírodní barvení klasickým způsobem, tak si myslím, že je to dobrý základní návod s přesnými postupy. Takových návodů je málo, většinou jsou zaměřené na barvení vlny, nebo není rozlišené, že rostlinné materiály mají jiné vlastnosti. Najdete ho TADY. 

Jen bych doplnila svůj pohled. Rostliny by neměly projít přímo varem, max. 80°. Čerstvé rosliny jsou lepší než sušené a kopřivy jsou nejlepší mladé jarní. Látka (stále to beru z pohledu barvení lněných a bavlněných látek) by se měla po namoření opláchnout a já vkládám do barviva i mořidla látku mokrou. Já ani látku nežehlím před praním po barvení. Pokud mi na ní zůstanou nějaké jemné částečky, lepily by se mi na žehličku. Ale já necedím suroviny přes plátno, nějaké nerovnoměrné zabarvení mi naopak vyhovuje. Starší trička nebo plátna naberou do sebe barvy lépe, po začátek je dobré pracovat s nimi. Navíc tričko můžu kdykoliv přebarvit a bez větších nákladů.

Také jsem si i uvědomila, proč návod dát nemůžu. Barvím poněkud intuitivně, nevážím, neměřím, experimentuji s rostlinnými mořidly a nikdy neumím udělat stejnou barvu. Pokud dělám s kamencem, tak nálev odložím a točím delší dobu. Jen přikrmuji jako kvásek. Už jste zkoušeli barvit přírodninami?

Krásné dny přeji Pady jamala