pátek 13. března 2020

Přípravy na jarní barvení

Dnes jeden článek celý o barvení, o barvení přírodninami.
Spoustu už jsem toho tady totiž napsala. Nevěnuji se klasickému přírodnímu barvení, tak, jak ho v našich končinách známe. Po prvních pokusech podle naší literatury jsem začala pátrat po alternativních možnostech a inspirovaly mne hlavně finské barvířky a zcela mi pohled na barvení změnila India Flint. Vzhledem k odlišným přírodním podmínkám jsem dlouho váhala s koupí její knihy, ale rozhodně nelituji. Doporučuji.
Nebarvím hedvábí, občas vlnu. Barvím len a bavlnu. Vlna se barví za jiných podmínek než materiály rostlinného původu.
Před časem jsem tady sdílela návod na přírodní barvení. Nejsem s ním tak úplně ztotožněná, ale byl to jeden z mála, který popisuje detailněji, jak barvit.
Blíží se barvicí sezóna a tak jsem si říkala, že shrnu co a jak barvit. Jak to vidím já, aby barvení rostlinami nebylo jen módní záležitostí, ale i jakýmsi životním stylem.
Tak něco o těch vžitých pravidlech:
  • Hrnec musí být neutrální, nejlépe nerezový, aby barva nemohla nežádoucím způsobem zreagovat. Tak samozřejmě rezavý hrnec by asi udělal fleky, ale pokud použití hrnce z jiného materiálu může barvu změnit a to přece není zas tak špatné, když mám pak z jedné rostliny barvy dvě.
  • Je potřeba hodně rostlin 2 - 3 násobek váhy látky a dodržet přesné postupy. Já nikdy nevážím a ni neměřím použitou vodu. Záleží totiž na rostlině, kterou používám a jakým způsobem barvím. Jaký je rok a v jakém ročním období barvím. 
  • Bez mořidla nejde barvit. Jde, ale barvy jsou světlejší. Modřidlo má dvě funkce. Zlepšuje trvanlivost barev a ovlivňuje konečnou barvu. Ale lze i bez mořidla, nebo s rostlinnými mořidly. Pak je jedna rostlina mořidlem pro druhou
  • Barvit se musí rostlinami určenými k barvení. To už jsem tady snad mnohokrát vyvrátila.
  • V návodech bývá často napsáno, že rostliny se musí vařit. To není vůbec přesné, naopak. Rostliny se nesmí vařit. Teplota do 80°.
  • Starší látky jsou lepší na přírodní barvení. Barvila jsem různé druhy starých i nových pláten. Je to spíš o tom, jak je zpracované. Staré může mít fleky, které se ničím neodstraní a naopak vyniknou při barvení. Kupuji české plátno v kamenném obchodě.
  • Ustalovač. U přírodního barvení se nepoužívají žádné ustalovače typu ocet. Ten má jinou funkci.
    Není to celý výčet, našlo by se toho více.
✽ Čím tedy barvit. Dělala jsem tady projekt deky z kuchyně, takže jsem barvila vlastně odpadem z kuchyně. A pak jde zkoušet všechno, čím neublížím přírodě. Sesbírat větve, kůru, větrem orážené konce větviček jehličnanů. Když jsem šla včera kolem našeho kontejneru na biodpad ve vesnici, tak bych  ho nejraději celý odnesla domů. Tolik tam bylo krásného materiálu na barvení. Co se rostlin týká, tak se přimlouvám jen za ty, které jsou v přírodě hojně ke sběru. Kopřivy ze zahrady jíme, barvím těmi co rostou u cest. Nebudu barvit podbělem, když už je sotva k nalezení.  Spousta rostlin je dnes ohrožených v různých stupních. Tak to nebudu ještě zhoršovat jen proto, že zrovna tuto barvu potřebuji. A stejně vždy více možností.
Dalším možností je rostliny si vypěstovat. Ale někdy jsou vhodné ke sběru na barvení až za několik let. A kdy nakupovat na internetu? Pokud chcete barvit v souladu s přírodou, tak nikdy. Nejde přece o co největší množství barev, ale o proces jako takový. A není nic přírodního na e-shopech a o dopravě zboží domů ani nemluvě.

✽ Co barvit. Ideálně šátek, šálu, tričko, letní sukni nebo kalhoty, nákupku. Barvení látek na deku je také možné, ale pro začátek je určitě lepší nabarvit třeba starší tričko nebo halenku. Barvení látek na deku bych viděla na období, kdy už víte, co barva udělá. A pokud bych někomu už darovala výrobek barvený přírodninami, tak určitě přidám poučení, jaký výrobek má a jak jej ošetřovat.

✽ Mořit nebo nemořit? Klidně na vyzkoušení nemořit. Vzorky dvojité gázoviny, které držím před tričkem jsou barvené čajem, šalvějí a avokádem. Bez mořidla. Tričko je ještě z barvení vánočním stromečkem. 
Čím tedy mořit. I to jsem tady psala. Občas používám kamenec (např, když chci jasně žloutou), ale většinou se věnuji alternativnímu moření. Což zahrnuje i právě předbarvování jinými rostlinami. Takže stačí projít internet a najít něco, co třeba v kuchyni je a tyto látky jsou v tom obsažené. Mořit se dá před, během i po barvení. 

✽ Pokud se chcete chovat opravdu ekologicky, tak nevyhazujte. Zbytky z moření kamencem vždy po namoření schovám a příště jen "dokrmím". Odpadá tedy problém kam s ním. Pozor, jinak se dělá nálev mořidla z kamence na rostlinné a jinak na živočišné materiály. Nijak sice přírodě neškodí a je možné jej po zředění nalít třeba na kompost, ale já jsem se rozhodla pro tuto cestu. Nevyhazuji ani rostliny po prvním použití ani nálev.

✽ K trvanlivosti barev. Představte si rostlinu. Květ, stonky s listy a kořeny. Co je nejvíc pomíjivé a co trvanlivé. A kterou částí rostliny barvíte, tak přesně tak je barva trvanlivá. Pokud by měla být řeč o barvách z přírodnin ve srovnání s barvami chemickými, tak to bych snad ani neporovnávala. Co na tom, že se barva mění nebo bledne. Loni jsem dělala takový pokus s různým přebarvováním. Měla jsem vlastně v průběhu času tři barvy jedné halenky a vlastně každou chvilku nový šatník. S minimálními náklady a nanejvýš šetrné k přírodě. A když už máte něco barvené indigem, většinou nikomu nevadí, že barva bledne praním. Je to jiný pohled než na barvy chemické. A co nabarvím, s tím pracuji a z toho se taky raduji.

✽ Kurzy. Nebudu a nechci dělat kurzy. Pokud se celou dobu přimlouvám za šetrnost k přírodě, tak bych to považovala  za nepřípustné udělat si z toho byznys. Na internetu je spousta informací. Stačí najít odvahu k experimentování. A i z toho důvodu jsem se dnes rozhodla zveřejnit takový rámcový návod jak na to.

 Březová kůra, větvičky, jehnědy - káceli jsme na zahradě, tak jsem to hned využila. Uvidíme, co z toho bude. 

Kopřivy jsou zatím malé, a tak je využívám v kuchyni, ale za chvíli budu i barvit.

Tak a můžeme si i něco nabarvit. 
Nalaďte se na barvení. Buďte připraveni přijmout jakoukoliv barvu a pak Vás může příjemně překvapit.
Probrala jsem zásoby co budu barvit. A je čas sbírat cibulové slupky, nebo jednou použité černé čaje. Nebo další suroviny o kterých jsem psala v souvislosti s barvením deky z kuchyně. Tričko běžně vyperu bez použití aviváže. Já něco takového doma ani nemám. Na praní používám jen mýdlo (prací prostředek) s jelenem. Tričko namořím (a nebo taky ne). Třeba kravským mlékem. Podle potřeby mléko naředím a tričko nechám 24 hodin v mořidle, občas zamíchám. Zkoušejte, testujte. Různá mořidla fungují jinak a ovlivňují i barvu.  A nebo nebudu mořit a postupně nabarvím třeba čajem a pak avokádem. Je mnoho možností.
A nebo je čas vydat se do lesa a najít něco na barvení. I tady se přimlouvám například za vzácné houby, které sice barví na červenou, ale fakt to nemusím mít.




A to čím budu barvit namočím do vody a nechám louhovat a zase je doba různá. Nejméně přes noc, nebo den, nebo týden. Zase podle toho, čím barvím. Cibulové slupky stačí přes noc. Tyhle větvičky budu máčet mnohem déle. Před barvením vyjmu rostlinný materiál z nálevu. Že má být tričko ponořené a volně v barvě plavat. Pokud voda ubývá vypařováním, tak ji klidně nechte dolejte, to vůbec nevadí.  Hotové tričko můžudodatečně namořit náhradou síranu železnatého - rezavé předměty, voda a ocet. Nic na tom není voda a ocet v poměru 2 : 1 a do tohoto roztoku ponoříte zhruba na týden rezavé předměty.Ocet můžete použít různý, můžete si ho i vyrobit jednoduše na podzim s jablek. Tímto mořilem nahradíte zelenou skalici (síran železnatý). Jelikož narušuje látku, doporučuji jej použít pouze jako následné mořidlo a látku ihned vyprat.  Barva ztmavne a mnohdy se zcela změní. A s tím lze různě pracovat. 
Stejným způsobem vyrobíte mořidlo například z měděných drátků. Vznikne mořidlo, kterým nahradíte modrou skalici (síran měďnatý). Toto mořidlo lze použít k namoření látek před barvení, lze ho přidat do barvy (což není praktické, protože o něj přijdeme) a lze jím mořit dodatečně, Ale ani to není praktické.

Toto je základní návod, který má spoustu variant a možností. Platí i popsané výše. A je tak celé tajemství přírodního barvení. Samozřejmě jsou rostliny, které potřebují specifické postupy, ale s těmi nebarvím. Jenom tím, jak pracuji s tím základním můžu mít několik barev z jedné rostliny a nepotřebuji žádnou chemii. Není to o dosažení červených a jiných u nás nedostupných barev. To kouzlo spočívá v něčem jiném. 
Cibulové slupky: jasně žlutá, oranžová, béžová, khaki, tmavě hnědá
Vánoční stromeček (borovice): žlutá, béžová, zelenošedá, růžová, šedá
Nepsala jsem ještě o vodě a Ph. Voda je ideální dešťová. Ale pozor i následné praní ovlivňuje, jak budu nabarvená věc do budoucna vypadat. A pak ještě sluníčko. Ale to už je spíš o barvení na deku, co se trička týká stačí mít prostě radost, že není bílé ale třeba jemně žluté.
Tak a nechte mi pak, prosím, v komentářích vzkaz, jak se Vám barvení povedlo. 
Krásně nabarvené dny. Pady jamala

2 komentáře:

  1. Milá Jani, ďakujem za článok, ktorý som čítala už včera a dnes ho čítam znova. A viem, že keď sa odhodlám konečne k farbeniu na prírodno,vyhľadám si vaše články a budem ich čítať zas. Ste neskutočne ochotná,dávate rady zadarmo a to sa dnes len tak nevidí.Vážim si vašu ochotu i čas,ktorý venujete blogovaniu. Naučila som sa robiť z vášho blogu pár vecí,za ktoré som vám vďačná a ďakujem vám.
    Pozdravujem zo Slovenska.
    Marta♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, děkuji moc za odezvu. Je pro mne důležitá. Nedávno jsem byla zdrojem útoků na to, že píšu, že návody nejsou určené pro komerční použití, jsou to moje zkušenosti, moje duševní vlastnictví. Prý ať to tedy nezveřejňuji. Stále věřím, že slušní lidé se budou chovat tak, jak mají a pro ty, co si dělají pro radost budou moje články něco platné. Jana

      Vymazat

Jsem ráda, že jste se u mne zastavili. Moc děkuji za Vaše komentáře.
jamala