šití, patchwork, quilting, šlapací šicí stroje, vyšívání, háčkování, pletení, upcyklace. přírodní barvení... To vše za dohledu mých čtyřnohých parťáků, kteří jsou součástí mého života a patří do něj.
Vím, že je ještě podzim. Jenže víkendy jsou chladné a především deštivé. Tak není nad to šlápnout do stroje. A u mne v dílně propuklo každoroční šití mikulášských punčoch do školky. A k tomu se letos přidalo 16 prostírek. Ty jsou 35 x 35 cm veliké, šířka lemu před sešitím 6,5 cm.
Šila jsem na šlapacím stroji. Po roce jsem vytáhla Viktorku. Můj první šlapací stroj, který jsem koupila před 20 lety. Loni mi u Viktorky praskl vnitřní kurtový řemen. Sehnat náhradní není jednoduché, nejsou všechny stejné a Viktorka byla na delší dobu mimo službu. Je to stroj rychloběžný a je to znát třeba při porovnání s jinými stroji.
Po návratu z dovolené šila a šila, různé dárky, které nesnesly odkladu, tak moje dílna vypadala takto:
V sobotu nastoupila úklidová četa, ve složení já plus kočka. Zatímco Sára, označovala místa, na která se nesmí sáhnout, já přemísťovala, skládala, třídila:
Tentokrát nikoliv nákupka, ale taška - vak.Potřetí stejný vzor, ale poprvé to není nákupka, ale vak. Nikdy jsem tohle nedělala a tak jsem měla trochu pochybnosti. A kdyby to nebyl dárek, tak bych ho asi nikdy nedodělala. Trošku jsem podcenila dokončovací práce a strávila dva hodně prodloužené večery nad doděláváním. Vak je docela velký, už jsem zase neodhadla velikost. Příště se musím krotit. Podšívku jsem přišila ručně pod šňůrkou. Na konečné podobě tašky se podepsal i nedostatek vlny. Ze tří barev mi zbyly kousky jen 10 - 30 cm dlouhé a musela jsem improvizovat a občas i předělávat, když vlna nevycházela. No a nejvíc jsem pyšná na koncovky na šňůrce. Ty jsem udělala jako háčkovaný knoflík a dva spojila do kuličky.
Jak na kroucenou šňůrku už jsem asi ukazovala. V tomto případě jsem potřebovala pomocníka, který mi držel konec dlouhé příze. Tuto vychytávku nemám z žádné příručky o starých strojích, naopak. Je z knížky, kde jsou různé návody, jak využít Berninu Auroru. Takže každá cívka, která má otvory lze využít a určitě by šlo vymyslet, jak použít jiný typ cívky. Ukrouceno jsme měly za chvilku.
Dnes začnu nákupkou. Stop igelitkám a k tomu zrecyklovat nepotřebný materiál. V tomto případě zbytky mohéru, kousek látky s kazy, starší závěs a pásek. Stejně dobře by šla použít nějaká manšestrová sukně.
Zatkávačku mám sice elektrickou, ale jinak je celá taška je ušitá na šlapacím stroji.
Dalším recyklačním projektem je kabelka na cokoliv. Taška je ve skutečnosti černá, prošitá fialovou duální nití. Jen se nechtěla fotit. Výplň i vzor stejný jako v minulém projektu.
Recyklovala jsem téměř nenošenou sukni z imitace semiše. Musím říct, že ecokůže se mi prošívala mnohem lépe, ale nakonec to nějak vyšlo. A zase jsem quiltovala i šila na šlapacím stroji Mundlos.
Příspěvek jsem nazvala babí léto. Poslední dny už málokdy dovolí šít večer na zápraží, ale tento víkend to vyšlo.
No není to krása? Lada 77
A ještě nějaká videa. Toto je z každoročního šití mikuláškých botků. Nejraději mám naše šicí stroje Lada a Minerva. Tuhle Ladu 77 M. vymámil z majitele restaurace, který ze šicích strojů udělal stolky. My zase měli stolek bez stroje.
A že nám to spolu šlape, tak jsem natočila video, jak rozjíždím stroj bez roztáčení kola a polohuji jehlu nahoře - dole. OMLUVTE sníženou kvalitu přednášející. Na předvedení techniky šití, snad nemá vliv.
Toto video jsem vlastně natočila na přání. Jednak měla být znát práce nohou. Jednak jsem chtěla reagovat na dotazy, zda šlapu jen jednou nohou. Nevidím důvod. Jednak, chci mít hezká obě lýtka :-) a jednak stroj takto mnohem lépe ovládám. Takže i to je důvod, proč většinou nepotřebuji třetí ruku k roztáčení stroje.
A vzorek, který jsem ušila:
Dnes mi přišla kniha a tak jsem si říkala, že se podělím o zkušenosti, kde objednávám já.
Takže nejdříve chlubírna, další kniha mojí nejoblíbenější quilterky Angely Walters. Proč právě Angela, tak o tom někdy příšte.
Nakupování je jednoduché, stačí se zaregistrovat, zaplatit a pak už jen počkat až kniha přijde. Ta přijde do schránky a obchod si neúčtuje poštovné. Kniha přijde přibližně během 14 dnů.
Kdo by chtěl české prostředí, tak někdy nakupuji v obchoděNejlevnější knihya jmenovaná kniha TADY. Poštovné se sice platí, ale rozumné a s nákupem byla vždy nějaká sleva na další nákup. kniha přijde tak 3 týdny po objednání.
Ceny si jistě porovnáte. Někdy jsou rozdíly zanedbatelné, jindy větší. Samozřejmě kniha do schránky je vždy trochu riziko, že se někde zatoulá.
Tak a to by dnes bylo asi všechno. A protože jsem se naučila úžasný vzorek, tak jdu háčkovat tašku. Ač háčkovaný, vypadá jako pletený a je úžasně pevný. Až dodělám, dohledám i odkaz na návod. Hodí se na košíky i na tašky a je efektnější i pevnější než klasické krátké sloupky.
Maminka slaví půlkulatiny. Už jsem jí ušila deku, jenže se na ní nedočkala vytoužených pírek. Tak jsem si řekla, že udělám ještě tašku. Původně jsem chtěla quiltovat kůži a koupila jsem i jehly, jenže jsem se nějak se strojem nemohla domluvit. Zkušební vzorek kdysi dříve šel, ale teď se nějak nedařilo. Tak jsem to vzdala, až bude víc času zkoušet nitě a výplně. Přišla řada na
měkčí ekokůži, šila jsem z ní poprvé. Zpočátku jsem také bojovala s nastavením výšky patky, musela jsem šít s patkou těsně, aby steh vázal, ale nakonec se stroj umoudřil.
Vzor jsem šila volně z ruky, jen jsem si stanovila výšku pruhu, kde jsem šila rovné pruhy a spodní linii. Návod na vzorTADY. Rovné části jsem quiltovala s pomocí pravítka. Použila jsem patku pro šití s pravítky, ale takové jednoduché šití by šlo i s normální patkou, neměl by to být takový problém. Quiltovala jsem nitěmi Aurifil 40.
Střih jsem použila tento. Výplň je termolín 180 + plátno. Podšívka je podžehlená tenkým vlizelínem. Taška se zapíná na "křidýlka". Uvnitř jsou čtyři kapsy, z toho jedna na zip. V bočním švu podšívky je všitá karabina na šňůrce a očko. Maminka si tašku připíná na nákupní vozík, slouží jí to víceméně jako pojistka, aby tašku nemohl nikdo jen tak vzít z nákupníko koše. Na dno dávám potažený penefol, který tašku zpevní.
Celou tašku jsem quiltovala i ušila na šlapacím stroji Mundlos Originál Victoria. Je to stroj pro krejčí s dlouhým ramenem. Kdo by chtěl zkusit, tak nevýhodou je, že je trošku těžší takový stroj "ušlapat". Dalším problémem těchto starších strojů bývá, že byly hodně využívané a jsou často v horším stavu. My sehnali dva stroje a z lepších součástek jsme postavili jeden.
Ještě se omlouvám za kvalitu fotek. V umělém světle vypadá kůže jako lesklá a fotky jsou tmavší. Taška je tmavě hnědá.
