Inspirace - návody zdarma

Dnes jen na skok, abych stihla předat info o návodech na Bluprint. Bývalé Craftsy uvolnilo do 9.4. (EDIT prodlouženo do 16. 4. 2020) obrovské množství placených návodů k volnému sledování. Já už jsem se  echala inspirovat a určitě už vím, že zdaleka nestihnu projít všechny aktivity, které mě zajímají. Ale pokud máte alespoň chvilku času, tak to stojí za to. Odkaz TADY.
Videa jsou v angličtině, ale jsou velmi názorná. Já jsem dnes musela odpočívat a nešlo mi nic dělat, ale mám už spoustu plánů. jamala

U nás

Dnes to vezmu od konce. Sešila jsem jednoduchou deku, kterou jsem si rozložila a zase odložila několikrát. Z původní plánované světle šedé jsem změnila barvu dělicích pruhů na antracitovou. Jednoduše proto, že jsem neměla dost původně zamýšlené látky. Deku jsem šila jsem ze vzorníků a odřízla jsem velký čtverec a ze zbytku, kde byly dírky po sponkách, zůstal čtverec malý.
Deka bude možná ještě olemovaná některou kostičkovou látkou, zatím nevím. M. se ptal pro koho deka je a že se mu líbí. Tak jo, tak až vymyslím dokončení a pošití, tak si ji asi necháme.

Doba šití roušek s sebou přinesla i to, že byly do služby povolané staré stroje. A tak jsem občas radila a to nejen z navlékáním nitě. Tady je obrázek takového univerzálního navlékání horní nitě. Bohužel některé stroje nevydržely nápor šití roušek a tak jsem zaznamenala i názor, že staré stroje nejsou na nic. Není to proto, že by byly špatné. Starý stroj není možné po letech vytáhnout a šít na něm bez údržby. Především se musí dobře vyčistit a promazat a tak mnohé Veritasky, které mají slabší motory nevydržely po pár rouškách. Takže se za starší stroje přimlouvám, ale potřebují také láskyplnou péči. 

Barvení. Březová kůra dala teple béžovou barvu. Větvičky břízy jen světlou barvu a po ztmavení železem tmavší šedou.

  Trička barvená vánočním stromečkem, březovou kůrou, březovými větvičkami, kopřivami a slupkami granátového jablka.

A něco, co má souvislost s barvením. Naše zahrádka dává různé bylinky, třeba bršlici. Už jsem psala, že každá bylina patří nejdříve na talíř a teprve potom na barvení. A já to dodržuji i při barvení kopřivami, který je tady opravdu hodně a ty na barvení trhám většinou u cest, takže nepůsobím jistě žádné škody. 

Nekupuji kvasnice a tak mne kvasnicová krize nijak nezasáhla. Navíc kváskové pečivo je mnohem lepší než z kvasnic. Existuje i kvásková mapa TADY. Ta sice není v této době zrovna dobře využitelná, ta alespoň vkládám odkaz na nějakou příhodnější dobu. Založení kvásku není náročné, tak možná je doba, kdy je dobré to zkusit. Já nemám ani žádné speciální pomůcky, ani robota na míchání, dokonce ani ošatku. Jen 30 let starou troubu. Ale ošatku si možná nějakou umotám z trávy.

Alespoň na chvilku ven. A nejlépe někam kde nikdo nechodí. Jsou taková místa, ale neřeknu kde. Prostě u nás. 

Krásné dny. Jana

Deky

Dnes deky. Obě inspirované stránkami Piccolo Studio. Jedna vzorem a druhá prošíváním.
Měla jsem doma látky, které jsem kdysi koupila na dětské deky. Jenže většinou šiju deky pro kluky a tak mi zůstaly. Jednoduchou deku jsem zkusila i když ještě na stránkách není návod. Ten by měl být volně ke stažení a v několika velikostech. Sledujte stránky z odkazu, zatím návod nevydali, ale určitě bude. Byla jsem nedočkavá a určila jsem si velikost čtverců sama. Chtěla bych dělat ještě v pánské variantě, ale zvolím větší velikost bloků.
Jako základ jsem zvolila čtverec 3 3/4 inch, který jsem obšívala pruhy 1 1/2 inch. Když jsem sešila k sobě dva obšité čtverce, vyšla mi délka obdélníku - 9 inch. Zpočátku jsem sešívala do větších bloků (2 čtverce a obdélník). Pak jsem ale skládala po jednotlivých částech, abych mohla čtverce více prohazovat. Zachovala jsem poměr 1 čtverec olemovaný šedou, 1 barevně a 1 obdélník olemovaný šedou. Moje deka vyšla 134 cm široká  a 172 cm dlouhá.

A inspirovala jsem se i na stejné stránce i při prošívání proužkové deky. Tu jsem chtěla od začátku prošívat jen vlnkami. Jen jsem si nebyla jistá, jestli mají být jen hladké. Prošívala jsem na rámu a výsledek je takový:

Proužkovou deku jsem šila podle TOHOTO návodu. Jen jsem nešila křivky, ale rovné čáry. Jednou z možností je zachovat nařezané hromádky a odkládat 1  proužei na první hromádce, 2 na druhé hromádce dospodu  a tím se prohodí barvy. Já si to rozkládám kolem sebe. Někdy ani nedodržím stejný počet látek a pruhů a pak se látky klidně i opakují, v celkovém výsledku je to jedno.
Na tyhle techniky bych doporučila knihu Od Cindy Grisdela Artful Improv

Krásné dny přeji. Jana

Přípravy na jarní barvení

Dnes jeden článek celý o barvení, o barvení přírodninami.
Spoustu už jsem toho tady totiž napsala. Nevěnuji se klasickému přírodnímu barvení, tak, jak ho v našich končinách známe. Po prvních pokusech podle naší literatury jsem začala pátrat po alternativních možnostech a inspirovaly mne hlavně finské barvířky a zcela mi pohled na barvení změnila India Flint. Vzhledem k odlišným přírodním podmínkám jsem dlouho váhala s koupí její knihy, ale rozhodně nelituji. Doporučuji.
Nebarvím hedvábí, občas vlnu. Barvím len a bavlnu. Vlna se barví za jiných podmínek než materiály rostlinného původu.
Před časem jsem tady sdílela návod na přírodní barvení. Nejsem s ním tak úplně ztotožněná, ale byl to jeden z mála, který popisuje detailněji, jak barvit.
Blíží se barvicí sezóna a tak jsem si říkala, že shrnu co a jak barvit. Jak to vidím já, aby barvení rostlinami nebylo jen módní záležitostí, ale i jakýmsi životním stylem.
Tak něco o těch vžitých pravidlech:

• Hrnec musí být neutrální, nejlépe nerezový, aby barva nemohla nežádoucím způsobem zreagovat. Tak samozřejmě rezavý hrnec by asi udělal fleky, ale pokud použití hrnce z jiného materiálu může barvu změnit a to přece není zas tak špatné, když mám pak z jedné rostliny barvy dvě.
• Je potřeba hodně rostlin 2 - 3 násobek váhy látky a dodržet přesné postupy. Já nikdy nevážím a ni neměřím použitou vodu. Záleží totiž na rostlině, kterou používám a jakým způsobem barvím. Jaký je rok a v jakém ročním období barvím. 
• Bez mořidla nejde barvit. Jde, ale barvy jsou světlejší. Modřidlo má dvě funkce. Zlepšuje trvanlivost barev a ovlivňuje konečnou barvu. Ale lze i bez mořidla, nebo s rostlinnými mořidly. Pak je jedna rostlina mořidlem pro druhou. 
• Barvit se musí rostlinami určenými k barvení. To už jsem tady snad mnohokrát vyvrátila.
• V návodech bývá často napsáno, že rostliny se musí vařit. To není vůbec přesné, naopak. Rostliny se nesmí vařit. Teplota do 80°.
• Starší látky jsou lepší na přírodní barvení. Barvila jsem různé druhy starých i nových pláten. Je to spíš o tom, jak je zpracované. Staré může mít fleky, které se ničím neodstraní a naopak vyniknou při barvení. Kupuji české plátno v kamenném obchodě.
• Ustalovač. U přírodního barvení se nepoužívají žádné ustalovače typu ocet. Ten má jinou funkci.
  Není to celý výčet, našlo by se toho více.

✽ Čím tedy barvit. Dělala jsem tady projekt deky z kuchyně, takže jsem barvila vlastně odpadem z kuchyně. A pak jde zkoušet všechno, čím neublížím přírodě. Sesbírat větve, kůru, větrem orážené konce větviček jehličnanů. Když jsem šla včera kolem našeho kontejneru na biodpad ve vesnici, tak bych  ho nejraději celý odnesla domů. Tolik tam bylo krásného materiálu na barvení. Co se rostlin týká, tak se přimlouvám jen za ty, které jsou v přírodě hojně ke sběru. Kopřivy ze zahrady jíme, barvím těmi co rostou u cest. Nebudu barvit podbělem, když už je sotva k nalezení.  Spousta rostlin je dnes ohrožených v různých stupních. Tak to nebudu ještě zhoršovat jen proto, že zrovna tuto barvu potřebuji. A stejně vždy více možností.
Dalším možností je rostliny si vypěstovat. Ale někdy jsou vhodné ke sběru na barvení až za několik let. A kdy nakupovat na internetu? Pokud chcete barvit v souladu s přírodou, tak nikdy. Nejde přece o co největší množství barev, ale o proces jako takový. A není nic přírodního na e-shopech a o dopravě zboží domů ani nemluvě.

✽ Co barvit. Ideálně šátek, šálu, tričko, letní sukni nebo kalhoty, nákupku. Barvení látek na deku je také možné, ale pro začátek je určitě lepší nabarvit třeba starší tričko nebo halenku. Barvení látek na deku bych viděla na období, kdy už víte, co barva udělá. A pokud bych někomu už darovala výrobek barvený přírodninami, tak určitě přidám poučení, jaký výrobek má a jak jej ošetřovat.

✽ Mořit nebo nemořit? Klidně na vyzkoušení nemořit. Vzorky dvojité gázoviny, které držím před tričkem jsou barvené čajem, šalvějí a avokádem. Bez mořidla. Tričko je ještě z barvení vánočním stromečkem. 

Čím tedy mořit. I to jsem tady psala. Občas používám kamenec (např, když chci jasně žloutou), ale většinou se věnuji alternativnímu moření. Což zahrnuje i právě předbarvování jinými rostlinami. Takže stačí projít internet a najít něco, co třeba v kuchyni je a tyto látky jsou v tom obsažené. Mořit se dá před, během i po barvení. 

✽ Pokud se chcete chovat opravdu ekologicky, tak nevyhazujte. Zbytky z moření kamencem vždy po namoření schovám a příště jen "dokrmím". Odpadá tedy problém kam s ním. Pozor, jinak se dělá nálev mořidla z kamence na rostlinné a jinak na živočišné materiály. Nijak sice přírodě neškodí a je možné jej po zředění nalít třeba na kompost, ale já jsem se rozhodla pro tuto cestu. Nevyhazuji ani rostliny po prvním použití ani nálev.

✽ K trvanlivosti barev. Představte si rostlinu. Květ, stonky s listy a kořeny. Co je nejvíc pomíjivé a co trvanlivé. A kterou částí rostliny barvíte, tak přesně tak je barva trvanlivá. Pokud by měla být řeč o barvách z přírodnin ve srovnání s barvami chemickými, tak to bych snad ani neporovnávala. Co na tom, že se barva mění nebo bledne. Loni jsem dělala takový pokus s různým přebarvováním. Měla jsem vlastně v průběhu času tři barvy jedné halenky a vlastně každou chvilku nový šatník. S minimálními náklady a nanejvýš šetrné k přírodě. A když už máte něco barvené indigem, většinou nikomu nevadí, že barva bledne praním. Je to jiný pohled než na barvy chemické. A co nabarvím, s tím pracuji a z toho se taky raduji.

✽ Kurzy. Nebudu a nechci dělat kurzy. Pokud se celou dobu přimlouvám za šetrnost k přírodě, tak bych to považovala  za nepřípustné udělat si z toho byznys. Na internetu je spousta informací. Stačí najít odvahu k experimentování. A i z toho důvodu jsem se dnes rozhodla zveřejnit takový rámcový návod jak na to.

 Březová kůra, větvičky, jehnědy - káceli jsme na zahradě, tak jsem to hned využila. Uvidíme, co z toho bude. 

Kopřivy jsou zatím malé, a tak je využívám v kuchyni, ale za chvíli budu i barvit.

Tak a můžeme si i něco nabarvit. 

Nalaďte se na barvení. Buďte připraveni přijmout jakoukoliv barvu a pak Vás může příjemně překvapit.

Probrala jsem zásoby co budu barvit. A je čas sbírat cibulové slupky, nebo jednou použité černé čaje. Nebo další suroviny o kterých jsem psala v souvislosti s barvením deky z kuchyně. Tričko běžně vyperu bez použití aviváže. Já něco takového doma ani nemám. Na praní používám jen mýdlo (prací prostředek) s jelenem. Tričko namořím (a nebo taky ne). Třeba kravským mlékem. Podle potřeby mléko naředím a tričko nechám 24 hodin v mořidle, občas zamíchám. Zkoušejte, testujte. Různá mořidla fungují jinak a ovlivňují i barvu.  A nebo nebudu mořit a postupně nabarvím třeba čajem a pak avokádem. Je mnoho možností.

A nebo je čas vydat se do lesa a najít něco na barvení. I tady se přimlouvám například za vzácné houby, které sice barví na červenou, ale fakt to nemusím mít.

A to čím budu barvit namočím do vody a nechám louhovat a zase je doba různá. Nejméně přes noc, nebo den, nebo týden. Zase podle toho, čím barvím. Cibulové slupky stačí přes noc. Tyhle větvičky budu máčet mnohem déle. Před barvením vyjmu rostlinný materiál z nálevu. Že má být tričko ponořené a volně v barvě plavat. Pokud voda ubývá vypařováním, tak ji klidně nechte dolejte, to vůbec nevadí.  Hotové tričko můžudodatečně namořit náhradou síranu železnatého - rezavé předměty, voda a ocet. Nic na tom není voda a ocet v poměru 2 : 1 a do tohoto roztoku ponoříte zhruba na týden rezavé předměty.Ocet můžete použít různý, můžete si ho i vyrobit jednoduše na podzim s jablek. Tímto mořilem nahradíte zelenou skalici (síran železnatý). Jelikož narušuje látku, doporučuji jej použít pouze jako následné mořidlo a látku ihned vyprat.  Barva ztmavne a mnohdy se zcela změní. A s tím lze různě pracovat. 

Stejným způsobem vyrobíte mořidlo například z měděných drátků. Vznikne mořidlo, kterým nahradíte modrou skalici (síran měďnatý). Toto mořidlo lze použít k namoření látek před barvení, lze ho přidat do barvy (což není praktické, protože o něj přijdeme) a lze jím mořit dodatečně, Ale ani to není praktické.

Toto je základní návod, který má spoustu variant a možností. Platí i popsané výše. A je tak celé tajemství přírodního barvení. Samozřejmě jsou rostliny, které potřebují specifické postupy, ale s těmi nebarvím. Jenom tím, jak pracuji s tím základním můžu mít několik barev z jedné rostliny a nepotřebuji žádnou chemii. Není to o dosažení červených a jiných u nás nedostupných barev. To kouzlo spočívá v něčem jiném. 

Cibulové slupky: jasně žlutá, oranžová, béžová, khaki, tmavě hnědá

Vánoční stromeček (borovice): žlutá, béžová, zelenošedá, růžová, šedá

Nepsala jsem ještě o vodě a Ph. Voda je ideální dešťová. Ale pozor i následné praní ovlivňuje, jak budu nabarvená věc do budoucna vypadat. A pak ještě sluníčko. Ale to už je spíš o barvení na deku, co se trička týká stačí mít prostě radost, že není bílé ale třeba jemně žluté.

Tak a nechte mi pak, prosím, v komentářích vzkaz, jak se Vám barvení povedlo. 

Krásně nabarvené dny. Pady jamala

Vyšívání volným pohybem

Vždy, když začnu vyšívat na mechanickém vyšíváku, tak se zvedne zájem o takový stroj. Nicméně já jsem se rozhodla, že vytvořím vzorník, který lze udělat na obyčejném stroji s entlem. V článku najdete i odkaz na stroj, který umožňuje vyšívat cik-cak stehem. Jeho šířku lze plynule měnit pomocí kolenní páky.
Tak tedy pro zájemce o trénování. Látka upnutá ve vyšívacím rámečku, spuštěné podavače, jehla bez patky a stroj s entlem. Povolit horní napětí a je možné trénovat. Nakreslila jsem si středovou čáru a ta je vodítkem stehu na jednu a druhou stranu. U vzorů s ostrými šičkami je dobré se na chvilku zastavit v pohybu, aby nevznikla zaoblená špička. Vzorník je vytvořený na stroji Bernina Aurora 440.
Další rady jak na vyšívání TADY.

 Volným pohybem jde snadno vyšít i knoflíkovou dírku.

Pokud chcete zkoušet volnou výšivku na domácím stroji, tak přidávám ještě videa od profesionální vyšívačky. Nepoužívá rámeček a našívá na papír. Já bych ještě dodala, že pokud to nejde bez patky, tak je dobré použít plovoucí patku nebo skákací podvázat, aby nadopadala  přímo na výšivku a ta zůstala plastická. 

A ještě výšivka, kterou jsem dělala podle návrhu výšivky na stránkách Urban Threads. Inspirovala jsem se jen velmi volně, chtěla jsem to zkusit. Tuto výšivku jsem dělala na stroji Adler. Pokud máte zájem o takový stroj, tak v moderní verzi se prodává Singer 2OU nebo Effeci 2OU bez licence. Tyto stroje jsou jak šicí tak vyšívací s ramenem 21 cm.

S díky za všechny, kteří nás jakýmkoliv způsobem posouvají. Krásné dny. jamala

Jak jsem prošívala deky s obrázky

Tento článek mám napsaný už dlouho a chtěla bych v něm popsat svoje zkušenosti s prošíváním obrázkových dek a polštářů. Popíšu i chyby, které jsem dělala. Ať už z neznalosti, nebo jen proto, že jsem neměla vhodnou patku.
Samozřejmě je to aplikovatelné na jakoukoliv deku, ať už s obrázkem, výšivkou nebo jen panelem. Případně deku bez obrázků, ale třeba jen prošitou v blocích.

1. způsob

Nejjednodušší a jedná se o celoplošné prošití. Není nutné se bát, obrázky z deky nezmizí a prošití vůbec obrázkům neublíží. Je to nejpraktičtější způsob ať už budete prošívat volným quiltem nebo s kráčející patkou. Blokové prošívání vyžaduje určité zkušenosti a celoplošným prošitím se vyhnete chybám, které vycházejí z nedostatku praxe. Obměnou může být jiné prošití bordury.
Shodou okolností jsem nedávno viděla dvě velmi podobné deky. Jedna prošitá celoplošně meandry a druhá prošívaná do vzoru. Celoplošné prošití bylo mnohem pěknější. A také praktičtější. 

Tuto deku jsem prošívala na stoji s ramenem 19 cm. Začala jsem od středu a posouvala se ke kraji. Jednoduchý a velmi efektní vzor na dětskou deku.

2. způsob
Blokové prošití. Zpočátku jsem takto prošívala všechny deky. Quiltovat kolem obrázků, quiltovat sashing a nakonec borduru. Ale jak je to s prošitím ve švech? Prošívat, nebo neprošívat? Před quiltováním, nebo až potom? Neměl mi kdo poradit a názory se často velmi lišily.

Takže jak to dělám dnes. Deku si našpendlím. Já nelepím nikdy, zkusila jsem stresovalo mě to, že musím rychle a v pravou chvíli prošívat. Na našpendlení je super použít nějakou z metod, kdy deku namotám na trubku nebo tyčku. Může být omotaná vatelínem, přichyceným oboustrannou páskou, aby bylo možné upevnit začátek špendlíky. Návody TADY nebo TADY.
Pokud to vzor umožní prošiju si deku s kráčející patkou, abych ji co nejvíce zafixovala. Ideální je deka na prvním obrázku, kdy můžu prošít rovné švy odshora dolů, průběžně. Na prošívání si beru quilterské rukavice, práce je mnohem jednodušší. Takto prošitím zafixovanou deku můžu prošívat volně nebo s pravítky, protože můžu odebrat některé špendlíky, které pravítkům vadí. Toto je část, která se musí udělat velmi pečlivě, quiltování je pak jednodušší. A je to vůbec nejjednodušší způsob, tedy podle mých zkušeností a lze jej aplikovat na jakékoliv blokové prošití.

Na obrázku pod textem je deka před quiltováním prošitá s kráčející patkou. Minimum špendlíků, takže deka není těžká. Pak už se pohybuji jen ve vymezeném prostoru a látku musím pěkně zapustit do vatelínu. Takže i dobře ušitý top deky je základ. Jak na sežehlení švů TADY.
Začínat s volným quiltem na takto stabilizované dece je pak možné kdekoliv. Buď od středu, protože časem se dostaví únava a pak mám to nejhorší za sebou. Ale klidně i v krajních blocích a když získáte větší jistotu, přesunete se doprostřed. Je to tedy na každém, co mu vyhovuje.

Nevýhodou tohoto prošití je, že malá plocha kolem obrázků nutí dělat velmi malé vzory a deka je zbytečně hustě prošitá.

.

3. způsob
Celoploch s vynecháním obrázků.
I v tomto případě mám deku stabilizovanou pouze špendlíky, ale pořád platí pravidlo, že deku nesmím vytlačovat nikam za poslední špendlík, ke kterému se dostanu. Když dojedu ke špendlíku, nesmí mi nikde nic přebývat.  To, že začínám ve středu neznamená, že přebytečnou látku někam hrnu. TIP: Pokud se mi přece jen stane, že se mi látka přebývá, třeba proto, že top není ideálně sešitý, musím  ji zapustit do vatelínu. Ideálně pravidelně rozvrstvím a nastehuji vodou rozpustnou nití. Takto udržím vzniklou chybu jen v dané oblasti. Totéž platí i v případě, že top je od začátku "šišatý". Musím ho narovnat tak, aby byl pěkně rovný a případné boule na látce pečlivěji nastehovat a následně prošít.

Tato deka je prošitá podobně jako deka vodní, ale tady jsem nešila přes obrázky. Začínám uprostřed deky a postupuji k směrem k hornímu a dolnímu kraji. I když se jedná o celoplošné prošití, tak jsem kombinovala dva vzory, v oranžové a zelené.  I při tom celoplošném prošití je spousta možností, vzor nemusí být jen jeden. Může se plynule měnit v jiné vzory.

4. způsob 
Různé kombinace
Celoploch s vynecháním obrázků, ale bordura má jiný vzor.

Tuto deku jsem jen prošívala a zvolila jsem celoploch, ale kolem obrázků jsem měnila nitě a vzor. Ale ohraničení jsem nedělala rovnou čarou vzor z růžové přesahoval do světlé barvy obrázku. 

Tak a co s těmi OBRÁZKY a kde jsem dělala chybu. Obrysové obšití obrázků a prošití některých detailů vytvoří profesionálnější prošití, navíc obrázky pěkně zvýrazní. 

Na fotce níže jsem obrázky neobšívala vůbec. V celkovém výsledku jsou pak divně vystouplé celé a obrázky nevynikají, případně se vlní. Pokud bude prošití kolem obrázku hodně husté, tak se sice obrázek zvýrazní, ale ani v tomto případě bych ho nenechala bez obrysového prošití. Čím hustější je okolní prošití, tím více se prošitá plocha stáhne a i pak se krabatí obrázek a nic se tím nevyřeší. Nesourodě pak působí pokud už ostatní prošití tak husté není.

Opačný případ - prošitý obrys obrázku a vůbec neprošité pozadí a k tomu hustě proquiltovaný sashing a bordura z mého pohledu vypadá jako nedodělaná deka. Na údržbu je také komplikovanější. Prošití deky s podobnou hustotou vždy vypadá nejlépe.

Než jsem k tomuto dospěla, urazila jsem dlouho cestu pokusů pod strojem i na rámu. Ne vždy jsem měla vhodnou patku a na obrázcích mi pak vynechávaly stehy. Proto dnes raději používám patky, které skáčou, před patkami statickými. A díky skákací patce se nehrne látka před patkou tak, jak to může být u patky statické, kterou musím nasadit hodně nízko.

Chybné prošití. Chybí obrysové prošití a prošití detailů:

Správné prošití. Kolem obrázku a případné prošití detailů uvnitř obrázku (oči, nos, ústa a mašle):

Jedna ukázka, jak jsem řešila prošití obrázku, který nemá ostré ohraničení. Prošitím jsem tvar hlavy občas naznačila. Protože prošití je husté, tak jsem prošívala i detaily uvnitř obrázku, aby z obrázku nezůstala neforemná boule.
Už vůbec nevypadá dobře husté pošití světlé plochy kolem obrázku a vůbec žádné prošití bordury. I když je bordura úzká, sluší jí nějaké prošití. A opět je možné kombinovat quiltování a prošití kráčející patkou. Třeba do velkých vln, nebo rovně.

Ještě jeden detail, který jsem musela u Dek z lásky často řešit. Každá deka musí mít jméno dítěte. Pokud je jméno většími písmeny, je quiltování snadné. Obšívám jako aplikace kolem písmenka. Pokud je to třeba strojová nebo ruční výšivka, která je poměrně malá, je nejjednodušší prošít jméno vzorem, který je v pozadí obrázku přímo přes nápis. Dříve jsem se snažila nějak obšívat mezi písmeny, ale většinou to nevypadalo moc dobře. Všechny mnou ušité deky z lásky jsou na stránce TADY.

Krásné dny přeji. jamala